Nové evropské registrace

Souhrn

S nástupem zimy se společně opět podívejme na recentně schválené, nebo alespoň ke schválení doporučené registrace nových léčivých přípravků při Evropské lékové agentuře (EMA). Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské lékové agentury na svém zářijovém zasedání doporučil ke schválení hned devět léčivých přípravků.

Kromě generického sugammadexu určeného ke zvrácení nervosvalové blokády navozené rokuroniem či vekuroniem u dospělých a rivaroxabanu, bohatě využívaného antikoagulancia přímo potlačujícího aktivitu koagulačního faktoru Xa v prevenci a léčbě trombotických příhod, byly ke schválení doporučeny rovněž dva biosimilární přípravky s obsahem adalimumabu. Zbylých pět léčivých látek je zcela nových…

Inovace v léčbě malárie

Výbor CHMP přijal kladné stanovisko k přípravku Artesunate Amivas s účinnou látkou artesunat k počáteční léčbě těžké malárie u dospělých a dětí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2019 tímto infekčním onemocněním na celém světě trpělo odhadem 229 milionů obyvatel. Odhadovaný počet úmrtí na malárii přitom v témže roce činil 409 000 osob. Bohužel nejzranitelnější skupinou postiženou malárií jsou dlouhodobě děti mladší 5 let, které právě ve zmíněném roce představovaly 67 % (274 000) všech úmrtí na malárii na celém světě. Jakkoliv se malárie frekventně vyskytuje i v řadě mimoafrických zemí tropického či subtropického pásma, nejpostiženější je dlouhodobě Afrika, kde bylo zaznamenáno celkem 94 % případů malárie a úmrtí.

Artesunat vzhledem k nízkému výskytu malárie v zemích Evropské unie je výborem projednáván jako tzv. sirotčí lék. V době podání registrační žádosti totiž malárie postihovala přibližně 0,12 z 10 000 obyvatel EU, což odpovídá zhruba 6000 nemocných.

Artesunat je derivát přirozeně se vyskytující látky artemisinin. Většina léčivých látek určených k léčbě malárie je schopna usmrtit pouze konkrétní vývojové stadium plasmodií. Deriváty artemisininu nicméně působí ve všech stadiích, a proto se očekává, že budou účinnější než dříve užívaná antimalarika. Určen je k nitrožilnímu nebo intramuskulárnímu podání.^1,2

Nové možnosti u Waldenströmovy makroglobulinemie

Výbor CHMP dále doporučil udělit kladné registrační rozhodnutí pro léčivý přípravek Brukinsa obsahující účinnou látku zanubrutinib, a to v indikaci léčby Waldenströmovy makroglobulinemie u dospělých, kteří absolvovali alespoň jednu předchozí terapii, nebo v první linii léčby pacientů nevhodných pro chemo­imunoterapii.

Termín „makroglobulinemie“ se týká produkce nadbytečného monoklonálního proteinu imunoglobulinu M (IgM), ke které dochází u určitých klonálních lymfoproliferativních poruch a dyskrazií plazmatických buněk. Waldenströmova makroglobulinemie (WM) je zřetelná klinicko-patologická entita prokazující lymfoplazmacytický lymfom (LPL) v kostní dřeni s monoklonální gamapatií IgM (makroglobulinemie) v krvi. U pacientů se mohou projevit příznaky související s infiltrací lymfatických uzlin a sleziny nebo projevy krevního nárůstu monoklonálních imunoglobulinů IgM v krvi. Bohužel zde stále neexistuje spolehlivě účinkující a současně bezpečná léčba.

Zanubrutinib působí jako inhibitor Brutonovy tyrosinkinázy (BTK), čímž snižuje aktivitu BTK inaktivující dráhy nezbytné pro proliferaci B-buněk, jejich pohyb, chemotaxi a adhezi. K dispozici bude ve formě 80mg tvrdých tobolek. Očekávaným přínosem je klinicky významný poměr velmi dobré parciální odpovědi (VGPR) a/nebo kompletní odpovědi (CR). Nejčastěji popisovanými nežádoucími účinky jsou neutropenie, trombocytopenie, infekce horních cest dýchacích, krvácení/hematom, vyrážka, podlitiny, anemie, muskulo­skeletální bolest, průjem, pneumonie a kašel.³

Inovace u roztroušené sklerózy

Horkou novinkou pro nemocné s re­laps-remitující formou roztroušené sklerózy bude přípravek Vumerity s účinnou látkou diroximel fumarát (DRF). Po perorálním podání je rychle štěpen střevními esterázami na monomethyl fumarát (MMF), tj. farmakologicky stejný aktivní metabolit jako u již schváleného dimethyl fumarátu (DMF), jenž prokázal svoji klinicky významnou účinnost v mnoha studiích i registrech nemocných s úhrnnou expozicí převyšující 780 tisíc pacientoroků.

Předpokládá se, že DRF je oproti DMF zdrojem menší iritace sliznice trávicího traktu, což může potenciálně vést k jeho lepší snášenlivosti. Očekává se, že ­přínosy přípravku budou vzhledem k identickému farmakologicky účinnému metabolitu obdobné jako u DMF, včetně snížení rizika vzniku relapsů a zá-nětlivých lézí v centrálním nervovém systému, což ostatně naznačují i výsled-ky dosud provedených klinických studií.^{4, 5}

Inovace v onkologické léčbě

Výbor CHMP přijal kladné stanovisko i ke dvěma látkám s potenciálem využití v onkologických indikacích. Jednak jde o podmíněné rozhodnutí o registraci přípravku Gavreto s látkou pralsetinib k léčbě nemalobuněčného karcinomu plic a o Qinlock s obsahem ripretinibu k léčbě pokročilého gastrointestinálního stromálního tumoru (GIST) u pacientů, kteří byli dříve léčeni třemi nebo více inhibitory kinázy, včetně imatinibu.

Pralsetinib je indikován jako monoterapie u dospělých pacientů s fúzně pozitivním pokročilým nemalobuněč-ným karcinomem plic (NSCLC) s RET (rearranged during transfection) pozitivitou, kteří nebyli dříve léčeni inhibitorem RET. Výhodami přípravku je jeho objektivní míra odezvy a doba trvání odpovědi u pacientů s RET-fúzně pozitivním NSCLC, jak bylo pozorováno v klíčové otevřené fázi I/II, vícekohortové, jednoramenné studii.⁶ Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou anemie, zvýšená hladina aspartátaminotransferázy, neutropenie, zácpa, muskuloskeletální bolest, únava, leukopenie, zvýšená hladina alaninaminotransferázy a hypertenze.

Gastrointestinální stromální tumory (GIST) pocházejí z intersticiálních Cajalových buněk a jsou nejčastějšími maligními mezenchymálními tumory gastrointestinálního traktu. Většina z nich obsahuje konstitutivně aktivující mutace v KIT tyrosinkináze. Imatinib, sunitinib a regorafenib jsou k dispozici jako cílené terapie první, druhé a třetí linie pro metastatické nebo neresekovatelné GIST řízené KIT. Léčba pacientů s GIST inhibitory kinázy KIT obecně vede k částečné odpovědi nebo stabilizaci onemocnění, avšak většina z nich nakonec progreduje kvůli vzniku sekundárních mutací. Ripretinib byl navržen tak, aby selektivně blokoval onkogenní KIT a PD GFRA kinázy blokováním jejich aktivní konformace. Jeho hlavní výhodou má být schopnost prodloužit dobu do progrese onemocnění. Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou únava, alopecie, nevolnost, myalgie, zácpa, průjem, syndrom palmoplantární erytrodysestezie, úbytek hmotnosti a zvracení.