Profil léčivého přípravku Isoprinosine 500 mg tablety

Souhrn

Inosin pranobex je molekulární komplex inosinu, N,N-dimethyl-amino-2-propanolu (DIP) a p-acetoamidobenzoátu (PAcBA) v molárním poměru 1 : 3 : 3.

Jako léčivý přípravek byl původně registrován již v roce 1971 a v současné době je k dispozici ve více než 70 zemích po celém světě pro léčbu virových onemocnění, včetně subakutní sklerotizující panencefalitidy (SSPE), infekcí vyvolaných virem herpes simplex (HSV) či herpes zoster, lidským papilomavirem (HPV), cytomegalovirem, virem Epsteina- Barrové (EB), u akutních virových respiračních infekcí, spalniček a obecně u stavů s oslabenou imunitou.

V České republice je inosin pranobex (IP) aktuálně registrován výhradně v léčivém přípravku Isoprinosine 500 mg tablety (Ewopharma International, s.r.o., Slovenská republika).

Farmakologické vlastnosti

Antivirové a protinádorové aktivity IP byly prokázány in vitro i in vivo a jsou považovány za sekundární k imunomodulačnímu účinku; přesný mechanismus účinku však ještě není jasně definován. IP může ovlivnit jak humorální, tak i buněčně zprostředkované aspekty imunitní odpovědi, a to takovým způsobem, že zesiluje imunitní reakce hostitele. Jakkoliv mechanismus účinku lze bez nadsázky označit jako pleiotropní, za klíčovou je považována restaurace normální funkce T-lymfocytů (podpora jejich maturace a diferenciace). Facilituje též chemotaxi neutrofilů, monocytů a makrofágů a fagocytózu. Krom toho signifikantně zvyšuje tvorbu endogenního interferonu gama a moduluje produkci řady cytokinů.¹

Stran farmakokinetických vlastností platí, že se IP po perorálním podání velmi dobře a rychle vstřebává (> 90 %). Distribuční objem je 130–160 l pro DIP a 77–92 l pro PAcBA. Inosinová část se metabolizuje purinovou dráhou na kyselinu močovou. PAcBA se konjuguje s glukuronátem na PAcBA-O-acylglukuronid a DIP se oxiduje na DIP-N-oxid. PAcBA má biologický poločas asi 50 minut, zatímco DIP se vylučuje pomaleji s polo­časem 3,5 hodiny.²

Indikace

Zde popisovaný léčivý přípravek je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí od 1 roku věku u následujících onemocnění: 

• imunodeficitní stavy, zejména poruchy buněčné imunity provázené protrahovanými nebo opakovanými virovými infekty, 

• recidivující herpes labialis a progenitalis, 

• herpes zoster,  

• subakutní sklerotizující panencefalitida, 

• cytomegalovirové infekce a EB virózy, 

• condylomata acuminata (zevní genitální kondylomy), mukokutánní, vulvovaginální (subklinické) infekce nebo infekce vyvolané human papilloma virem postihující sliznici děložního hrdla.

Kontraindikace

Známá přecitlivělost na kteroukoliv z obsažených látek přípravku a přítomnost hyperurikemie.

Těhotenství a laktace

Užití přípravku v průběhu těhotenství nebo během laktace je možné pouze tehdy, převáží-li očekávaný přínos nad možnými riziky. V praxi to znamená, že s daným přípravkem v těchto specifických populacích nebyly dosud realizovány žádné klinické studie, a nejsou tedy k dispozici odpovídající data stran účinnosti a bezpečnosti.

Dávkování a způsob užití

Dávkování přípravku je individuální na základě tělesné hmotnosti pacienta a podle povahy a závažnosti onemocnění. Pokud není určeno jinak, obvyklé dávkové schéma je následující:²

• dospělí a starší pacienti: 50 mg/kg tělesné hmotnosti (1 tbl. na 10 kg), ve 3 až 4 rovnoměrně rozdělených dávkách v průběhu dne (obvykle 2 tbl. 3–4× denně); maximální dávka je 4 g/den;

• pediatrická populace: 50 mg/kg tělesné hmotnosti (1 tableta/10 kg) ve 3–4 rovnoměrně rozdělených dávkách v průběhu dne.

• Po odeznění akutního stavu virového infektu je možné pro zabránění recidivy užívat přípravek v dávce 1 až 2  tbl. denně.

• Mohou užívat dospělí i děti od 1 roku věku. Pro usnadnění polykání lze tablety dělit či drtit před užitím.

Klinické zkušenosti

Terapeutická účinnost, buď jako mono­terapie, nebo jako součást kombinované léčby, byla předmětem hodnocení řady studií. Za dobu od prvního uvedení do klinické praxe byla rozsáhle a kladně hodnocena účinnost u herpes simplex genitalis a labialis. Byla též prokázána účinnost u SSPE, buď jako monoterapie, nebo jako součást kombinovaného režimu, obvykle s interferonem-alfa. Při léčbě genitálních bradavic vedlo kombinované použití IP a konvenční nechirurgické léčby k výraznému zvýšení míry vyléčení ve srovnání s mírou u samotné konvenční léčby. Pozitivní odezvu na léčbu potvrdily též dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie u imunologicky deprimovaných homosexuálních mužů s přetrvávající generalizovanou lymfadenopatií; analogický přínos byl pozorován i u nemocných s virovou he patitidou typu B.¹

Účinnost a bezpečnost IP je také dokladována u pacientů s chřipkou a u jiných akutních virových respiračních onemocnění. V poslední době omezené údaje naznačují, že použití IP může být rozšířeno na další onemocnění související s HPV (např. leukoplakie, dysplazie děložního čípku atd.) či SARS-CoV-2³ anebo u multirezistentních kmenů Myco­bacterium tuberculosis.^{4, 5}

Bezpečnost a snášenlivost

Při užívání ve schválených indikacích je obvykle velmi dobře snášen, o čemž svědčí jednak nízký počet zaznamenaných nežádoucích účinků, jednak omezený počet subjektů vyřazených z dosud realizovaných klinických studií. Přechodné zvýšení koncentrací kyseliny močové v séru a v moči v důsledku metabolismu inosinu je nejčastěji hlášeným vedlejším účinkem, s poněkud vyšší četností u mužů. Hyperurikemie je však reverzibilní.^1–4 Mezi častými nežádoucími účinky uveďme gastrointestinální poruchy (nauzea, zvracení, diskomfort v oblasti epigastria), bolest hlavy, závrať, svědění, vyrážku, artralgie, únavu/pocit vyčerpání. Laboratorně pak nelze vyloučit plazmatický vzestup aminotransferáz, močoviny či alkalické fosfatázy.²

Lékové interakce

Kvůli možnému negativnímu ovlivnění metabolismu kyseliny močové (vzhledem k výše popsané metabolizaci inosinu) se nedoporučuje současné užívání IP společně s látkami, které mají potenciál ovlivňovat její plazmatickou hladinu (tj. antiuratika/urikosurika a většina běžně užívaných diuretik). Vzhledem k imunomodulačním vlastnostem není rovněž vhodné současné užívání imunosupresiv a obezřetnost je jistě žádoucí i při eventuálním současném podávání jiných imuno­modulancií. Z farmakokinetických interakcí bylo zaznamenáno zvýšení plazmatické hladiny současně užitého zidovudinu se zvýšením jeho účinnosti.⁶