Komentář k článku Post-JIP péče v ambulantním prostředí

Souhrn

Článek se věnuje post-JIP péči pacientů ve Spojených státech. V podmínkách našeho zdravotnictví pacienti, kteří jsou propuštěni z lůžkových oddělení akutní péče nemocnice, jsou následně předáni do péče praktického lékaře s písemným doporučením dalšího postupu. Následuje kontrolní vyšetření a ošetření v odborné ambulanci nemocnice či dispenzarizace pro chronické onemocnění v příslušné odborné ambulanci. U některých pacientů pokračuje hospitalizace, aby bylo dosaženo stabilizace zdravotního stavu na doléčovacím oddělení nemocnice. Další možností je provádění nelékařské péče v domácím prostředí ošetřovatelskou službou a provádění pečovatelské služby v domácím prostředí sociální službou.

Cílem ošetřovatelské a rehabilitační péče po propuštění z JIP je stabilizace stavu pacienta, podpora rozvoje bazální soběstačnosti, minimalizace farmakologické léčby a posléze eventuálně přesun do léčeben dlouhodobě nemocných nebo na ošetřovatelská lůžka či do hospicové péče. Jedná se o nezbytnou fyzioterapii, ergoterapii a nutriční podporu. V případě potřeby je pacientům poskytováno odborné konziliární vyšetření. Praktický lékař pomáhá pacientům při vyřizování příspěvku na péči a dalších potřebných služeb.

Včasnou rehabilitací lze docílit toho, že se významně zlepší mobilita pacientů a urychlí se návrat do normálního života.

Pacientům a jejich rodinným příslušníkům praktický lékař pomáhá s vyři­zováním agendy žádosti do domova dů chodců nebo ústavu sociální péče. Osobám blízkým pomáhá i při vyřizování agendy spojené s podáním žádosti o příspěvek na péči.

Pacientům, kteří nemohou být propuštěni domů, se zajišťuje zdravotně pobytové zařízení, například LDN, rehabilitační ústav, hospic. Mnohdy nejde jen o zdravotně-pobytové služby, ale i překlady do domovů pro seniory, azylové přístřeší atd.

Péče praktického lékaře zahrnuje dohled na včasnou nutriční podporu pa­cientů, cílené fyzikální vyšetření a kontrolní laboratorní vyšetření, následnou léčbu podle základní diagnózy pacienta. Jistá specifika přináší léčba pacientů s COVID-19 za pomoci telemedicíny a telerehabilitace. Tyto metody jsou však v praxi českého zdravotnictví zatím ještě v plenkách.

Nabízí se otázka, proč vlastně děláme pro pacienty či pojištěnce mnohé, co po nás systém, nadřízení nebo pojišťovny vlastně ani nechtějí. Asi už ze zvyku, pro radost, pro dobrý pocit a proto, že jsme lidé…