Je možné pozorovat etnickou diferenci v základních krevních testech? Údaje z programu onkologické prevence v komplexním onkologickém centru v České republice
Can we Observe Ethnic Difference in Basic Blood Tests? Single-institution Data from Cancer Prevention Programme in the Czech Republic
Background:
Laboratory tests are standard part of a routine check-up of current medical status and an important tool in diagnostic workup, in planning or evaluation of treatment, and disease monitoring. To reduce misdiagnosis, accurate reference intervals reflecting age, sex, ethnicity and other relevant clinical parameters must be established. We aimed to explore ethnic difference in basic blood parameters relevant for the Czech Republic.
Patients and Methods:
The study was performed analyzing blood tests from 13,126 individuals in cancer prevention program. Individuals were divided into two subgroups – 1. Czech, 2. Vietnamese, and laboratory parameters were compared.
Results:
Statistically significant differences were observed in majority of basic blood tests. These could be explained either by ethnical differences in basic biological parameters (weight, body mass) or dietary habits, such as in case of lower blood cholesterol levels and lower creatinine levels respectively in individuals of Vietnamese origin. Observed differences in erythrocyte-related parameters likely reflect higher incidence of haematogical disorders such as hemoglobinopathies.
Conclusion:
We observed statistically significant difference in basic blood tests between individuals of Czech and Vietnamese origin. Taking into consideration routinely used creatinine-based estimation of glomerular function, the most clinically relevant ethnic-based difference is substantially lower creatinine plasma level in individuals of Vietnamese origin.
Key words:
lab tests – reference range – ethnic specificity
The work was supported by Czech Ministry of Health via DRO 00209805 and by MEYS via NPS I (LO1413).
The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.
The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers.
Submitted:
13. 3. 2017
Accepted:
26. 3. 2017
Autoři:
M. Řiháček 1; D. Valík 1,2; R. Vyzula 3; L. Zdražilová Dubská 1,2
Působiště autorů:
Oddělení laboratorní medicíny, Masarykův onkologický ústav, Brno
1; RECAMO, Masarykův onkologický ústav, Brno
2; Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno
3
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2017; 30(Supplementum1): 170-173
Kategorie:
Článek ve sborníku
Souhrn
Východiska:
Laboratorní vyšetření jsou základní součástí vyšetření zdravotního stavu a důležitým nástrojem při diagnostice, plánování a zhodnocení léčby či monitorování onemocnění. Pro většinu vyšetřovaných parametrů si musí klinická laboratoř stanovit referenční meze zdravé populace (95% CI nebo 2,5–97,5 percentil). V této studii jsme se zaměřili na etnickou diferenci v základních krevních parametrech relevantních pro populaci v ČR.
Pacienti a metody:
Studie byla provedena na vzorcích 13 126 jedinců v programu onkologické prevence. Jedinci byli rozděleni do dvou podskupin – 1. česká populace a 2. vietnamská populace. Byly porovnány základní laboratorní parametry mezi jednotlivými skupinami vč. rozdělení dle pohlaví.
Výsledky:
Statisticky významný rozdíl byl pozorován ve většině krevních testů. Zjištěné rozdíly lze vysvětlit na základě etnické diference v základních biochemických parametrech (váha, povrch těla atd.), případně odlišnými dietními zvyky. Jako příklad lze uvést hladinu celkového cholesterolu či plazmatického kreatininu, které byly u vietnamské populace naměřeny signifikantně nižší. Rozdíly v hematologických parametrech, např. v počtu erytrocytů a středním objemu erytrocytů naopak spíše reflektují vyšší incidenci hemoglobinopatií, např. thalasémie.
Závěr:
Pozorovali jsme statisticky signifikantní rozdíl v parametrech mezi českou populací a populací vietnamského původu. Vzhledem ke klinicky často využívanému parametru, odhadu glomerulární filtrace, je však nutné vzít v úvahu zejména podstatně nižší hodnoty kreatininu u jedinců vietnamského původu.
Klíčová slova:
laboratorní testy – referenční rozmezí – etnická specificita
Úvod
Laboratorní vyšetření biochemických a hematologických krevních parametrů patří k základním pomocným diagnostickým testům v klinické praxi. Pro posouzení naměřených hodnot se využívají referenční meze získané statistickým vyhodnocením vyšetření dostatečně početného parametrického souboru zdravých jedinců v jednotlivých klinických laboratořích, případně převzetím referenčních hodnot pro zdravou populaci z doporučení odborných společností. Referenční interval zahrnuje u většiny analytů středních 95 % hodnot naměřených v referenční skupině zdravých jedinců. Elektivně lze volit i rozšíření např. na 99. percentil u těch analytů, u kterých je požadována vysoká specificita (např. troponin) [1].
Dle doporučení Mezinárodní federace klinické chemie a laboratorní medicíny (IFCC) je vhodné, aby si jednotlivé laboratoře vytvářely vlastní referenční intervaly pro jednotlivé měřené analyty, avšak ne vždy lze dosáhnout splnění podmínek pro jejich vývoj (výběr a dostatečný počet referenčních zdravých jedinců, čas, finance atd.). Další překážkou při vytváření referenčních intervalů je i stálý vývoj metod pro rutinní analýzu, vývoj nových analyzátorů a jejich dnes relativně častá aktualizace či obměna v jednotlivých laboratořích, která teoreticky vyžaduje stálou aktualizaci referenčních intervalů [2]. Z těchto důvodů je v praxi častější postup přebírání referenčních intervalů pro jednotlivé populace z příbalových letáků firem dodávajících reagencie pro jednotlivé metody, případně přebírání referenčních intervalů z doporučení odborných společností.
Většina akreditovaných klinických laboratoří v ČR má zavedené referenční hodnoty, které u vybraných laboratorních parametrů reflektují pohlaví, věk, či další klinicky relevantní individuální parametry, není však zvykem vytvářet referenční hodnoty laboratorních vyšetření pro subpopulaci dle etnického původu. Masarykův onkologický ústav (MOÚ) poskytuje kromě komplexní onkologické péče rovněž komplexní preventivní onkologické prohlídky v rámci „Preventivního onkologického programu pro každého“, jejichž součástí je i laboratorní vyšetření krevního obrazu, základních biochemických parametrů. Převážná část účastníků tohoto screeningového programu jsou zdraví jedinci, vč. těch vietnamského původu, kteří celkově v rámci ČR představují významnou menšinu.
Soubor pacientů a metody
V rámci preventivního onkologického vyšetření bylo v letech 2010–2016 v MOÚ provedeno laboratorní vyšetření 13 126 odběrů periferní krve. Vzorky nesrážlivé plné krve (K3EDTA) k vyšetření KO + Diff byly analyzovány systémem Sysmex XE-5000. Biochemické parametry (krevní plazma, Li-Heparin) byly analyzovány na systémech ROCHE Integra 800/Cobas 6000. Jedinci českého původu (n = 12 979) byly vyfiltrováni na základě standardní struktury rodného čísla. Jedinci vietnamského původu (n = 147) byly vyselektováni dle jména. Porovnání výsledků laboratorních testů bylo provedeno s použitím základní statistiky a neparametrického Mann-Whitneyho U testu v programech MS Excel a StatSoft STATISTICA.
Výsledky
Statisticky signifikantní rozdíl mezi jednotlivými etnickými skupinami byl zjištěn ve většině měřených hematologických i biochemických parametrů (při hladině významnosti p = 0,05). V tab. 1 a 2 jsou shrnuty mediány vybraných měřených parametrů zvlášť pro každou populaci a p hodnoty srovnání hodnot jednotlivých populací vč. rozdělení dle pohlaví.
Diskuze
Vyšší hladiny celkové bílkoviny byly pozorovány u jedinců vietnamského původu oproti české populaci, výrazněji u žen. Současně byl pozorován i vyšší obrat bílkovin ve vyšší hladině urey u Vietnamců. Zde byl více patrný rozdíl mezi muži jednotlivých etnik. Srovnáním mediánu hladiny kreatininu v obou populacích byl zjištěn signifikantní mezipohlavní rozdíl. Ženy vietnamského původu měly o 11 µmol/l nižší medián hladiny kreatininu než Češky, související nejspíše s rozdílnou hmotností, povrchem těla a zastoupením svalové hmoty. Menší rozdíl byl zachycen mezi muži. Mezipopulační rozdíl byl rovněž signifikantní. Nález potvrzuje literární data, která ukazují, že při výpočtu odhadu glomerulární filtrace pomocí vzorců (např. MDRD, CKD-EPI) je vhodné do výpočtu zahrnout i korekční faktor, specifický pro danou populaci [3,4] nebo pro výpočet použít kombinovanou rovnici zahrnující kromě plazmatické hladiny kreatininu rovněž plazmatickou hladinu cystatinu C [4]. Při porovnání hladin lipidů byl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl v hladinách celkového cholesterolu, který byl u vietnamské populace nižší a který pravděpodobně souvisí s rozdílnými stravovacími návyky. Klinický význam tohoto nálezu popsali již v minulosti epidemiologické studie, které ukazují výrazně nižší podíl vysoké hladiny cholesterolu v patogenezi cévní mozkové příhody u východoasijské populace, na které má u této populace významnější podíl vysoký krevní tlak [5]. Asiaté mají rovněž významně nižší mortalitu na koronární onemocnění než evropská populace [6].
V krevním obraze byly naměřeny signifikantně vyšší počty leukocytů a erytrocytů u vietnamské populace oproti evropské populaci. Rozdíl v počtu leukocytů byl patrný zejména u mužů a v diferenciálním rozpočtu odrážel signifikantně vyšší zastoupení lymfocytů, neutrofilů a eozinofilů. Při podrobnější analýze počtu erytrocytů bylo ve vietnamské populaci pozorováno vyšší relativní zastoupení případů s vysokými odlehlými hodnotami (viz histogramy v obr. 1) současně s nižší hodnotou středního objemu (MCV) erytrocytů (mikrocytóza). Epidemiologicky je v jihovýchodní Asii zvýšený výskyt dědičných hemoglobinopatií typu thalassemia (nejvíce syndromy α-thalassemia, hemoglobin H a jiné), který má pravděpodobně s nálezy mikrocytózy erytrocytů kompenzované jejich větším počtem souvislost [7]. V diferenciálním rozpočtu leukocytů byl dále zjištěn signifikantně vyšší počet eozinofilních granulocytů u vietnamské subpopulace. Vyšší počty eozinofilů v asijské populaci (oproti evropské) byly v literatuře pozorovány spíše u jedinců pobývajících přímo v Asii než u jedinců trvale žijících v Evropě, což nasvědčuje spíše environmentálním vlivům než genetickému podkladu eozinofilie [8]. Z potenciálních environmentálních faktorů podílejících se na elevaci hladiny eozinofilů lze vzít v úvahu kouření, jehož prevalence je ve východoasijské populaci výrazně vyšší než v evropské [9,10]. Dále lze uvažovat i vyšší riziko nákazy parazitárními onemocněními u jedinců cestujících z východní Asie do Evropy, oproti zde trvale pobývající populaci.
Závěr
Ve většině základních biochemických i hematologických parametrů byl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl mezi sledovanými skupinami české populace a jedinců vietnamského původu. V článku byly popsány nejvýznamnější zjištěné rozdíly v měřených parametrech a jejich pravděpodobný patofyziologický podklad.
Práce byla podpořena MZ cestou DRO 00209- 805 a MŠMT cestou NPU I (LO1413).
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
doc. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.
Oddělení laboratorní medicíny
Masarykův onkologický ústav
Žlutý kopec 7
656 53 Brno
e-mail: dubska@mou.cz
Obdrženo: 13. 3. 2017
Přijato: 26. 3. 2017
Zdroje
1. Koerbin G, Sikaris KA, Jones GR et al. Evidence-based approach to harmonised reference intervals. Clin Chim Acta 2014; 432: 99–107. doi: 10.1016/j.cca.2013.10.021.
2. Ozarda Y, Ichihara K, Barth JH et al. Protocol and standard operating procedures for common use in a worldwide multicenter study on reference values. Clin Chem Lab Med 2013; 51 (5): 1027–1040. doi: 10.1515/cclm-2013-0249.
3. Horio M, Yasuda Y, Imai E et al. Ethnic factors of the glomerular filtration rate estimating equation. Kidney Int 2012; 81 (8): 799. doi: 10.1038/ki.2011.489.
4. Teo BW, Xu H, Wang D et al. Estimating glomerular filtration rates by use of both cystatin C and standardized serum creatinine avoids ethnicity coefficients in Asian patients with chronic kidney disease. Clin Chem 2012; 58 (2): 450–457. doi: 10.1373/clinchem.2011.172346.
5. Blood pressure, cholesterol, and stroke in eastern Asia. Eastern Stroke and Coronary Heart Disease Collaborative Research Group. Lancet 1998; 352 (9143): 1801–1807.
6. Khor GL. Cardiovascular epidemiology in the Asia-Pacific region. Asia Pac J Clin Nutr 2001; 10 (2): 76–80.
7. Feuchtbaum L, Carter J, Dowray S et al. Birth prevalence of disorders detectable through newborn screening by race/ethnicity. Genet Med 2012; 14 (11): 937–945. doi: 10.1038/gim.2012.76.
8. Bain B, Seed M, Godsland I. Normal values for peripheral blood white cell counts in women of four different ethnic origins. J Clin Pathol 1984; 37 (2): 188–193.
9. Schoen I, Pizer M. Eosinophilia apparently related to cigarette smoking. N Engl J Med 1964; 270: 1344–1347.
10. Bilano V, Gilmour S, Moffiet T et al. Global trends and projections for tobacco use, 1990–2025: an analysis of smoking indicators from the WHO Comprehensive Information Systems for Tobacco Control. Lancet 2015; 385 (9972): 966–976. doi: 10.1016/S0140-6736 (15) 602 64-1.
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2017 Číslo Supplementum1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Význam monitorování hladiny anti-Xa u pacientů užívajících profylaktické dávky enoxaparinu − série kazuistik
Nejčtenější v tomto čísle
- Laktátdehydrogenáza – starý nádorový marker ve světle současných poznatků a v preanalytických souvislostech
- Ascitická tekutina u nádoru vaječníků může poskytnout informace vhodné pro diagnostiku
- VIII. Nežádoucí účinky protinádorové léčby
- XVII. Nádory tlustého střeva a konečníku