XI. Ošetřovatelská péče a rehabilitace

XI/ 57. Vyšetření orofaryngeální dysfagie metodou FEES

Dubová M.¹, Lasotová N.²

¹ Oddělení ORL, FN Brno, ² Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Úvod: Polykací potíže jsou jedny z prvních symptomů tumorů dutiny ústní, orofaryngu a hypofaryngu. Nejčastěji se v úvodu onemocnění jedná o odynofagii. Dalším projevem bývá orofaryngeální dysfagie, při které dochází k poruše posunu sousta z dutiny ústní do hltanu a následně do jícnu. Důsledkem těchto obtíží mohou být komplikace z důvodu aspirací, malnutrice a dehydratace pacientů. Všechny tyto potíže se mohou projevovat v celém průběhu onemocnění a léčby, tj. před i po chirurgickém výkonu, v průběhu i po aktinoterapii a chemoterapii. Dysfagie vzniká i s odstupem 2 let, kdy je dokončován proces pozdní toxické reakce na kůži, podkoží a svalech krku. I přes nejnovější metody aktinoterapie, které výrazně snižují negativní účinky na okolní tkáně, dochází ke vzniku orofaryngeální dysfagie do 2 let po onkologické terapii až u 40 % pacientů. V konečném důsledku může pacient zůstat s trvale zavedenou perkutánní endoskopickou gastrostomií (PEG) a to i v případě plného vyléčení základního onemocnění. Přičemž metody diagnostiky a funkční terapie orofaryngeální dysfagie jsou v současné době dostupné. Metody: Na našem pracovišti provádíme objektivní vyšetření orofaryngeální dysfagie metodou FEES (flexible endoscopic evaluation of swallowing), pomocí které lze zjistit patologii posunu sousta v orofaryngeální oblasti a objektivizovat event. aspirace. V rámci terapeutické části vyšetření lze ověřit efektivitu terapeutických technik, jako jsou polykací manévry, náhradní polohy hlavy či úprava konzistence stravy a tekutin. V rámci vyšetření FEES spolupracuje otolaryngolog s klinickým logopedem. Výsledky: Součástí prezentace jsou videoukázky z vyšetření FEES, videoukázky jednotlivých příznaků orofaryngeální dysfagie i normálního polykání. Závěr: Efektivita léčebného procesu pacientů s onkologickou diagnózou nespočívá jen ve vyléčení základního onemocnění, ale v co nejúspěšnějším návratu k plnohodnotnému životu. Diagnostika a terapie schopnosti orofaryngeální dysfagie by měla být nedílnou součástí komplexní péče. Úprava či zlepšení polykacích potíží je možná i s odstupem měsíců od ukončení onkologické terapie.

XI/ 329. Metodika pro pořádání zotavovacích akcí v dětské onkologii –  specifika pohybového programu

Vyhlídal T., Ješina O.

Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci

Východiska: Během několika posledních let různé studie přinesly zjištění pozitivních účinků pohybových aktivit. Vzhledem k tomu, že pohybová aktivita hraje důležitou roli ve fyziologickém a psychosociálním vývoji dítěte, je její využití v oblasti dětské onkologie více než důležité. Vědecké důkazy ukazují, že děti po onkologické léčbě mají více sedavý způsob života než jejich zdraví vrstevníci. Odborníci se domnívají, že souvislost s tímto tvrzením má tři základní důvody. První důvod může spočívat ve fyziologickém vysvětlení. Předpokládá se, že děti, které absolvovaly léčbu, jsou méně aktivní, protože se objevuje únava v důsledku nepříznivých vlivů chemoterapie a radioterapie během léčby. Druhým důvodem může být příliš opatrný přístup rodičů, lékařů a učitelů. Tento postoj může pramenit z obecného nedostatku informovanosti o pohybových aktivitách, které je schopno dítě realizovat. Třetím důvodem je dlouhodobost léčby. Uvádí se, že u dětských pa­cientů se délka léčby často shoduje s obdobím života, kdy se děti seznamují s organizovaným sportem, což vede k tomu, že dětem tyto informace často chybí, a proto organizovaný sport nevyhledávají. U dětí s onkologickým onemocněním je velmi žádoucí doplňovat jejich potencionální pohybové aktivity, ať již v domácím, školním či nemocničním prostředí, o táborovou čin­nost, školy v přírodě či víkendové a vícedenní zotavovací pobytové akce. V rámci projektu KRTEK V POHYBU, který je realizován Ministerstvem zdravotnictví ČR, Aktivity II. Péče o děti, v Programu CZ 11 „Iniciativy v oblasti veřejného zdraví“ financovaného z Norských fondů 2009– 2014, byl vytvořen a ověřen metodický dokument, který má za cíl inspirovat odborníky pracující s dětmi po onkologické léčbě k správnému využívání pohybových aktivit v rámci resocializace dětí s onkologickým onemocněním. Cíl: Cílem příspěvku je představení metodického materiálu, který se věnuje pořádání zotavovacích akcí v dětské onkologii. Metodický materiál je zaměřen na specifika pohybového programu u cílové skupiny dětí s onkologickým onemocněním s akcentem především na možné zdravotní kontraindikace.

XI/ 330. Cvičení nejen pro stomiky, brožura „Jak předcházet vzniku kýly po operaci břicha“

Tyrpeklová A., Ředinová M., Tyrpekl K.

České ILCO –  dobrovolné sdružení stomiků, Praha

Podle informací, které má pacientská organizace České ILCO k dispozici, komplikuje velké části stomiků po nějaké době od operace život kýla, a to buď v okolí stomie nebo v jizvě. Více tímto problémem trpí pacienti, kteří podstoupili zajišťující léčbu onkologického onemocnění. Naším cílem je, aby se vzniku kýly pokud možno předešlo. Ve spolupráci s lékařem z Rady lékařů při Českém ILCO panem MU Dr. Karlem Tyrpeklem, fyzioterapeutkou paní Mgr. Andreou Tyrpeklovou a za finanční pomoci Ligy proti rakovině vznikla v říjnu 2015 brožura „Jak předcházet vzniku kýly po operace břicha“. Celkem bylo vydáno 9 000 výtisků. K dispozici je ještě 2 000 výtisků. Text je psaný tak, aby byl pro všechny pacienty srozumitelný. Autoři se snažili vyvarovat všech odborných výrazů. Brožuru nabízíme praktickým lékařům, nemocnicím i stomikům, kteří se obrátí na dobrovolníky ILCO. K dispozici je dále ve všech spolcích stomiků a u Ligy proti rakovině Praha. Na brožuru máme velmi dobré ohlasy. Uvádíme dva: 1. Hodnocení Onkologického informačního centra (OIC) Masarykova onkologického ústavu v Brně (Mgr. Helena Sedláčková): „Tato brožurka nás zaujala v rámci prezentace pacientské organizace ILCO na Brněnských onkologických dnech a poprosili jsme Ing. Ředinovou, předsedkyni této pacientské organizace, aby nám tyto brožurky věnovala také do našeho OIC. Velmi ochotně nám vyhověla a od té doby jsme prostřednictvím této brožurky mohli poskytnout rady mnoha pacientům po operaci břicha. V brožurce se nachází ukázky cviků, které mohou pacientům ulevit, což je hlavním smyslem této publikace. Doporučujeme pacientům, aby jednotlivé cviky dále konzultovali se svým lékařem. Kromě ukázek cviků tam najdou pacienti také některé další potřebné rady, vč. kontaktů na pacientské organizace i stomické sestry. Brožurka „Jak předcházet vzniku kýly po operaci břicha“ je pro práci OIC, ale především pro naše pacienty velmi vítanou pomůckou.“ 2. Hodnocení MU Dr. Jaroslava Lúčana, přesedy rady lékařů SLOVILCO: „Ako som sľúbil, prečítal som si, ako predchádzať vzniku kýly. Inštrukcie hodnotím ako veľmi dobré.“ Brožuru pošleme elektronicky nebo v tištěné podobě všem zájemcům. Je k dispozici i u stánku Českého ILCO na BOD 2O17. Chceme pomoci pacientům a zároveň usnadnit práci lékařům a sestrám.

XI/ 331. Využití PICC katetrů a portů u pa­cientů s onkologickou diagnózou

Šebelová H., Špačková J., Kouřilová P., Kalodová Hadačová J., Hutáková B.

FN Brno

Úvod: Dlouhodobým a vysoce aktuálním tématem při léčbě onkologicky nemocných pacientů je zabezpečení vhodného žilního přístupu po dobu jejich náročné léčby. Jelikož u těchto pacientů často nastává devastace periferního žilního systému, dochází stále častěji k využití moderních metod zabezpečení vhodného žilního přístupu, a to zejména za pomocí implantabilního podkožního portu (PORT) nebo periferií implantovaného centrálního žilního katetru (PICC). Rozdíl mezi PICC katetrem a portem je především ve viditelnosti a době zavedení jednotlivých systémů. Metodika: Na našem pracovišti jsou jak PICC katetry, tak porty stále častěji využívány. Již na začátku onkologické léčby u mnoha pacientů volíme dlouhodobý vstup tedy port nebo střednědobý vstup tedy PICC. V případě, že je u pacienta stanovena léčba na dobu delší než 1 rok (např. u pacienta s kolorektálním karcinomem) zavádíme implantabilní podkožní port, je-li doba léčby kratší než jeden rok (např. u pacientů s Hodgkinským lymfomem) používáme PICC katetr. Výše popsané metody nám umožňují nejen zabezpečit vysoký standard péče, ale také ulehčují podávání intravenózní medikace. Mají též velmi pozitivní ohlas u pacientů, zvyšují jejich pohodlí a pomáhají jim lépe zvládat náročnou léčbu. Závěr: V tomto příspěvku prezentujeme naše zkušenosti s moderním zabezpečením žilního přístupu pomocí implantabilního podkožního portu a PICC katetru. Hovoříme o četnosti zavedení každého z obou systémů a jejich výhodách a nevýhodách.

Tato práce vznikla v rámci projektu NIG FN BRNO 4/ 2014. „Podpořen MZ ČR –  RVO (FNBr, 65269705)“.

XI/ 332. Ošetřovatelská péče o pa­cienta s onkologickou ránou –  přehled a kazuistika

Lexová P., Vrána D., Matzenauer M., Cwiertka K.

Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc

Onkologická rána: Na Onkologické klinice ve FN Olomouc nabízíme komplexní péči pacientům při léčbě nehojících se ran jako následku onkologické léčby nebo progrese vlastního nádorového onemocnění. Onkologická rána je rána, která se většinou špatně hojí a úkolem ošetřující sestry je vybrat krytí, které má odpovídat potřebám rány i pacientovi. Většinou volíme krytí, které odvádí exudát, spodinu rány udržuje vlhkou a vytváří prostředí takové, aby nedocházelo k rozvoji infekce. Používáme krytí, které minimalizuje zápach a je pohodlné pro pacienta. Zásady péče o kůži při radioterapii (RT): chránit kůži před slunečním zářením, omývat kůži čistou, vlažnou vodou, nepoužívat parfemovaná mýdla a toaletní potřeby (deodoranty). Prádlo používat bavlněné z jemných tkanin, bez švů, kostic a krajek. Po osprchování utřít kůži jemným ručníkem. Kůži v oblasti RT neholíme. Doporučuje se oholit před RT a nikoliv v průběhu RT. Značky zakreslené na kůži nesmýváme, označují místo záření. Před ozářením má být kůže suchá, čistá, nenamazaná. Kůži ošetřujeme vhodnými preventivními prostředky při RT. Kazuistika: V naší práci prezentujeme pacientku s lokálně pokročilým karcinomem prsu. Po opakovaných odmítnutích ošetřovatelské péče a následné exulcerace tumoru pacientka souhlasila s lokálním ošetřením. Bylo opakovaně aplikováno krytí se stříbrem a aktivním uhlím, po nichž došlo k velmi dobrému zhojení kožního defektu po RT, subjektivní úlevě od bolesti a zastavení krvácení, jak ukazuje naše obrazová dokumentace. Závěr: Na našem pracovišti používáme atraumatické materiály, které výrazně zlepšují kvalitu života našich pacientů. Využíváme prostředky pro vlhké hojení ran, nejčastěji se silikonovou vrstvou a antibakteriální složkou. Dobrá lokální péče o onkologickou ránu nejen zlepšuje kvalitu života nemocných, ale současně umožňuje pokračovat v plánované onkologické léčbě.