Komentář ke článku Vši a svrab: Aktualizace léčby

Souhrn

Parazitární postižení vší a svrabem jsou diagnostické jednotky, se kterými se lékařská veřejnost setkává poměrně často. Zvláště pak napadení zejména dětské populace školního věku vší dětskou zaměstnává praktické lékaře pro děti a dorost. V ČR se v různé míře objevují až „lokální epidemie“ napadení vší dětskou. To je zčásti způsobeno nedostatečným hygienickým standardem dětí z některých sociálně slabších rodin, ale významnou měrou také aktivním šířením vši samotnými dětmi, a to za účelem získání mimořádného školního volna, které je často z tohoto důvodu vyhlašováno. Text se věnuje i této otázce a karanténní opatření nebo zrušení školní docházky nebo vynětí jednotlivého dítěte z ní již nedoporučuje, protože se nejeví být nezbytná k efektivní eradikaci vši dětské.

Zpohledu lékaře všeobecné praxe bych rád vypíchl právě značné rozdíly v napadení vší dětskou, která výrazně prevaluje u dětské populace zejména školního věku a preferuje kštici, a v napadení vší muňkou, která preferuje pubické ochlupení a ochlupení nohou a která se u školních dětí prakticky nevyskytuje. To je dáno způsobem přenosu, kdy veš dětská vyžaduje přímý kontakt, například vlasů jednotlivých dětí, což fyzickému kontaktu dětí školního věku odpovídá. Zatímco postižení vší muňkou je ponejvíce záležitostí dospělé populace, velmi často akvírované cestou sexuálního kontaktu. Z tohoto důvodu pokládám za velmi potřebnou zmínku a vyšetření takového člověka na přítomnost dalších pohlavně přenosných chorob.

Diagnostika napadení vší dětskou je poměrně jednoduchá, je-li masivní nebo lze-li ve kštici dítěte nalézt její živé dospělé formy. Stejně tak není obtížné diagnostikovat přítomnost hnid na vlasech. Tento nález v kombinaci se znalostí rodinného a sociálního zázemí postiženého dítěte, stejně tak při povědomí o možném vícečetném výskytu ve škole, skupině nebo lokalitě, vede lékaře k jednoznačnému diagnostickému závěru a léčbě. Stejně snadná je diagnostika napadení vší muňkou u dospělých osob. Vzhledem k tomu, že tyto osoby někdy navštíví lékaře až při projevu komplikací hnisavého typu, lze někdy toto napadení diagnostikovat až při opravdu podrobném lokálním vyšetření, alespoň za pomoci lupy. Další vyšetření pro stanovení přesné diagnózy a k nastavení správné léčby nejsou třeba.

K léčbě uváděné v textu se lze vyjádřit pouze stručně, a to zejména z toho důvodu, že v ČR je k dispozici prakticky výhradně preparát s obsahem permethrinu* jako účinné látky. V případě, že léčba tímto preparátem selže, je třeba vyhledat pomoc ve zvlášť specializované dermatovenerologické ambulanci.

<hr>

*Pozn. red.: Jedná se o látku vysoce toxickou pro ryby a kočky. Preparáty s obsahem permethrinu nelze v žádném případě aplikovat na léčbu parazitických onemocnění koček!

<hr>

Svrab

Svrab bývá mnohdy správně diagnostikován až později, kdy jsou přítomny komplikace ve smyslu přítomné sekundární ekzematizace a pyodermie. Typický nález svrabu popisovaný v učebnicích je spíše vzácný. V diagnóze zde více nežli u jiných postižení kůže hraje roli správná a podrobná anamnéza, včetně případných podezřelých sexuálních kontaktů, ale také zaměřená na partnera. Do podrobné anamnézy je třeba zahrnout i ubytování v hotelu nebo podobném ubytovacím zařízení, a to přesto, že se hygienický standard tohoto zařízení mohl jevit jako dobrý. V textu uváděná diagnostika dermoskopií není běžně k dispozici v ordinacích praktických lékařů.

K léčbě se lze vyjádřit naprosto stejně jako u léčby vši dětské nebo vši muňka. K dispozici je pouze preparát s obsahem permethrinu* jako účinné látky. Preparát s účinnou látkou lindan, ať již ve formě lotio, nebo krému, který byl vysoce účinný, byl z trhu stažen, zřejmě pro projevy toxicity.

Závěr

Článek o napadení vší dětskou, vší muňkou a svrabem je přehledný a přináší i nový pohled například na zpochybnění potřeby izolace dětí. Vyzdvihuje potřebu dalšího vyšetření možných STD komorbidit u napadení vší muňkou. Pokud jde o léčbu, uvádí vícečetné možnosti, které jsou však našim praxím nedostupné.

MUDr. Josef Štolfa

IPVZ a SVL ČLS JEP