Hereditární spastická paraparesa typ SPG4 – první výsledky z České republiky
Autoři:
P. Seeman; H. Kuntová; M. Čermáková; I. Smetanová; K. Zálešáková; M. Putzová; D. Stejskal
Působiště autorů:
Gennet, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2008; 147: 180
Kategorie:
Sjezdy
Hereditární spastická paraparéza (HSP-SPG), také označována jako Strumpell-Lorrain syndrom, je skupinou klinicky, ale hlavně geneticky heterogenních chorob postihujících axony centrálních motoneuronů a projevujících se progresivní spasticitou dolních končetin.
Klinické dělení je tradičně na nekomplikované, tzv. prosté, a komplikované formy. U HSP existují všechny typy genetického přenosu. Nejčastějším geneticky definovaným typem HSP je tzv. SPG typ 4 (SPG 4) s poruchou SPG4 genu, který kóduje protein spastin. SPG 4 je nekomplikovanou formou HSP s autozomálně dominantní (AD) dědičností. Mezi nekomplikovanými HSP s AD typem dědičnosti je prokazatelné asi u 40 % rodin. DNA vyšetření SPG 4 nebylo v ČR dosud dostupné.
Pacienti a metody. V letech 2005–2007 bylo na pracovišti Gennet Praha v rámci diagnostických DNA vyšetření z indikace neurologů i genetiků vyšetřeno 24 nepříbuzných pacientů či rodin s diagnózou HSP-SPG. U 16 pacientů šlo o sporadický výskyt HSP a u 8 pacientů šlo o familiární AD HSP. Bylo provedeno sekvenování všech kódujících exonů SPG4 genu a přilehlých intronových oblastí. U 3 nepříbuzných rodiny bylo následně navíc provedeno vyšetření pomocí metody MLPA pro SPG4 gen.
Výsledky. U 6 z 24 vyšetřených rodin/nepříbuzných pacientů byly prokázány mutace v SPG4. Dvě z nich byly již dříve popsané (c.1688-2 A na G, p.Arg499Cys) a 4 z nich jsou nové, dosud nepopsané ( c.943delA, c.1051 G na A, Glu150fsStop160, delece ex 1 a 2). Nalezené mutace byly následně prokázány i u dalších dostupných podobně postižených příbuzných v rodině. U všech 6 rodin s mutacemi v SPG4 šlo o familiární případy s AD rodokmenem. V těchto rodinách byla typicky velká variabilita ve věku začátku a tíži postižení mezi příbuznými. Mezi 16 vyšetřenými pacienty se sporadickým výskytem HSP nebyla prokázána žádná mutace v HSP.
Závěr. Poruchy SPG4 genu byly v tomto dosud malém souboru prokázány až u 75 % z vyšetřených AD-HSP rodin a naopak nebyly prokázány u sporadických pacientů s izolovaným výskytem v rodině. Vyšetření SPG4 genu by mělo být nabídnuto všem pacientům s nekomplikovanou HSP s familárním (AD) výskytem a se začátkem obtíží od 2. dekády věku. U pacientů s podezřením na HSP by měli být neurologicky vyšetřeni všichni dostupní přímí příbuzní ke spolehlivému určení typu dědičnosti.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Rubinstein-Taybi syndrom nebo-li syndrom širokých palců
- Využití PET/CT v diagnostice nádorů plic
- Hereditární spastická paraparesa typ SPG4 – první výsledky z České republiky
- CADASIL: analýza mutací v genu Notch3