Přestavba IgVH subgenů a význam stanovení v diagnostice B-CLL
Autoři:
V. Kuhrová; H. Francová; D. Dvořáková; J. Mayer
Působiště autorů:
Centrum molekulární biologie a genové terapie IHOK FN, Brno
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2008; 147: 175
Kategorie:
Sjezdy
Chronická lymfocytární leukémie (B-CLL) je nejčastější leukémií v populaci dospělých jedinců, která je charakterizovaná abnormální akumulací aberantních lymfocytů. I přes značný pokrok v terapii stále zůstáva nevyléčitelným nádorovým onemocněním se značně variabilním klinickým průběhem. Identifikovaných bylo několik molekulárně genetických a chromozomálních alterací, které regulují charakter onemocnění od indolentní až po agresivní formu. Podle současných poznatků se v individuální predikci významně uplatňují dva prognostické faktory a to 1. mutační status variabilní oblasti těžkého řetězce imunoglobulinů (IgVH) jako stabilní faktor a 2. genomové aberace identifikované pomoci FISH, které se mohou v průběhu nemoci měnit.
V naší laboratoři analyzujeme rekombinačním procesem seskupené V-D-J subgeny pro IgVH umístěné na chromozomu 14 v tandemovém uspořádaní. Po informovaném souhlasu pacienta odebereme biologický materiál, ze kterého izolujeme RNA a následně provedeme reverzní transkripci. V osmi kombinacích specifických primerů pro PCR identifikujeme přítomnost leukemického B buněčného klonu. Po DNA sekvenaci PCR produktu vyhledáme konfiguraci nejbližší zárodečné linie a kvantitativně vyhodnotíme přítomnost somatických hypermutací u daného pacienta. Vzájemná homologie vyjádřená v procentech potom slouží jako kritérium pro odhad dalšího klinického průběhu a pro léčebný plán. Současně nukleotidová sekvence pacient specifické, rekombinací de novo vzniklé CDR3 oblasti imunoglobulinového genu, je základem pro návrh oligonukleotidů při sledování minimální residuální nemoci (MRD) po léčebné intervenci.
V komplikovaných případech, kdy v PCR a následné DNA sekvenaci není jednoznačně identifikovaná monoklonální expanze nádorového klonu, je možné zvolit metodu kapilární fragmentační analýzy. Výsledkem je potom zjištění, zda se u konkrétního pacienta může v době odběru jednat o bi- či víceklonální formu leukémie. Zaznamenali jsme také případ, kdy vedle apoptóze unikajícího již existujícího nádorového klonu, došlo k leukemické transformaci a preferenční expanzi dalšího klonu.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Rubinstein-Taybi syndrom nebo-li syndrom širokých palců
- Využití PET/CT v diagnostice nádorů plic
- Hereditární spastická paraparesa typ SPG4 – první výsledky z České republiky
- CADASIL: analýza mutací v genu Notch3