#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Mutační analýza genu PKD1 u pacientů s autozomálně dominantní polycystickou chorobou ledvin


Autoři: S. Svobodová 1,2;  J. Štekrová 2;  R. Sandford 3
Působiště autorů: Přírodovědecká fakulta UK, Praha 1;  Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha 2;  Department of Medical Genetics, University of Cambridge 3
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2008; 147: 181
Kategorie: Sjezdy

Autozomálně dominantní polycystická choroba ledvin je jedno z nejčastějších dědičných onemocnění ledvin vyskytující se v populaci s frekvencí 1:500–1:1000 živě narozených dětí. Základním projevem onemocnění je tvorba cyst v ledvinách. Tato nemoc může být způsobena mutací v genu PKD1 či v genu PKD2. Gen PKD1 se nalézá na krátkém raménku 16. chromozomu a je zodpovědný za 85–90 % případů. Mutace PKD2 genu na dlouhém raménku 4. chromozomu způsobuje onemocnění asi u 10 % rodin. Přestože se mutace v obou genech projevují shodnými klinickými projevy, pacienti s vazbou onemocnění na gen PKD1 mívají horší klinický průběh (průměrný věk renálního selhání 53 let v porovnání s 69 lety pro gen PKD2). Proteinové produkty těchto dvou genů polycystin-1 a polycystin-2 mohou spolu interagovat a mají důležitou úlohu v regulaci buněčné proliferace, diferenciace a morfogeneze ledvinových tubulů. Informace o mutacích v genech PKD1 a PKD2 umožňují stanovení funkčně důležitých oblastí a přispívají k porozumění molekulárních mechanismů patogeneze onemocnění. Avšak detekce mutací v genu PKD1 je komplikovaná z několika důvodů: 1. dvě třetiny genu mají minimálně šest duplikátů proximálně na 16. chromozomu, 2. PKD1 gen produkuje velký transkript s mnoha polymorfizmy, 3. většina mutací je unikátní pro jednu rodinu a 4. zatím nebylo popsáno žádné místo, kde by se mutace vyskytovaly nejčastěji. V rámci studie byla provedena mutační analýza genu PKD1 na dvou různých pracovištích – laboratoři Lékařské genetiky na univerzitě v Cambridge ve Velké Británii a v Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN v Praze. Pro amplifikaci tohoto genu byla použita metoda LR-PCR následovaná v některých případech nested PCR. Celkově byly vyzkoušeny 3 různé detekční metody: přímá sekvenace, heteroduplexová analýza a high-resolution melting. Na souboru 14 nepříbuzných probandů bylo zatím nalezeno několik polymorfismů a pravděpodobných mutací, které segregují s onemocněním v rodině. Některé z těchto mutací zatím nebyly popsány.

Práce je/byla podporována výzkumnými projekty IGA MZ ČR NR/9427-3,VZ MŠMT 0021620806 a Wellcome Trust Senior Fellowship in Clinical Research MHH/R12.


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka
Článek CytoChip

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#