Léčba imatinibem u pacientů s chronickou myeloidní leukémií a vyšetřování příčin vznikajících rezistencí
Autoři:
Š. Rožmanová 1; J. Veselovská 2; R. Solná 2; J. Pavlíček 1; P. Rohoň 1; I. Skoumalová 1; M. Jarošová 1; E. Faber 1; V. Divoký 2; K. Indrák 1
Působiště autorů:
Hemato-onkologická klinika FN a LF UP, Olomouc
1; Ústav biologie LF UP, Olomouc
2
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2008; 147: 179
Kategorie:
Sjezdy
Chronická myeloidní leukémie (CML) je první maligní onemocnění, které bylo asociováno se specifickou získanou genetickou abnormalitou. Identifikace fúzního genu BCR ABL a jeho ústřední role v patogenezi CML poskytla příležitost k vývoji molekulárně cílené terapii. Imatinib mesylát (IM), který specificky inhibuje autofosforylaci Bcr Abl tyrozin kinázy, se stal lékem první linie v léčbě nemocných s CML.
Největším problémem v léčbě imatinibem je ovšem vznik rezistence na léčbu, která postihuje ročně asi 1–7,5 % nemocných léčených IM v první linii. Mechanismus rezistence k IM lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou mechanismy závislé na aktivitě Bcr-Abl kinázy. Mohou být způsobeny nedostatečnými hladinami léku v krvi (rozdílné hladiny exprese influxních (hOCT1) a effluxních (MDR1, P glykoprotein) transportérů, vazbou na kyselý alfa1-glykoprotein), dále pak zvýšenou expresí nebo amplifikací BCR-ABL a bodovými mutacemi v Abl kinázové doméně BCR-ABL. Rezistence nezávislé na Bcr-Abl kináze jsou pak způsobeny abnormální aktivací dalších signálních molekul. Mutace v Abl kinázové doméně představují nejčastější mechanismus vedoucí ke vzniku získané rezistence. Pro včasnou identifikaci rezistence k IM je klíčové monitorování molekulární odpovědi pomocí kvantitativní reverzně transkriptázové polymerázové reakce (Q-RT-PCR). Podezření na rezistenci lze vyslovit jednak při nedosažení dostatečné cytogenetické odpovědi po určitém trvání léčby, jednak při zhoršení již dosažené molekulární odpovědi o 2 log a více. Při prokázané rezistenci lze zkusit vyšší dávkování IM, případně nasadit inhibitory tyrozinkináz druhé generace (dasatinib nebo nilotinib).
Cílem sdělení je prezentovat metodiku používanou k detekci bodových mutací v Abl kinázové doméně a zároveň ukázat na konkrétních případech klinický význam monitorování pacientů s CML léčených imatinibem pomocí Q RT-PCR v kombinaci s detekcí mutací.
Práce je podporována grantem MSM 6198959205.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Rubinstein-Taybi syndrom nebo-li syndrom širokých palců
- Využití PET/CT v diagnostice nádorů plic
- Hereditární spastická paraparesa typ SPG4 – první výsledky z České republiky
- CADASIL: analýza mutací v genu Notch3