#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Léčba imatinibem u pacientů s chronickou myeloidní leukémií a vyšetřování příčin vznikajících rezistencí


Autoři: Š. Rožmanová 1;  J. Veselovská 2;  R. Solná 2;  J. Pavlíček 1;  P. Rohoň 1;  I. Skoumalová 1;  M. Jarošová 1;  E. Faber 1;  V. Divoký 2;  K. Indrák 1
Působiště autorů: Hemato-onkologická klinika FN a LF UP, Olomouc 1;  Ústav biologie LF UP, Olomouc 2
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2008; 147: 179
Kategorie: Sjezdy

Chronická myeloidní leukémie (CML) je první maligní onemocnění, které bylo asociováno se specifickou získanou genetickou abnormalitou. Identifikace fúzního genu BCR ABL a jeho ústřední role v patogenezi CML poskytla příležitost k vývoji molekulárně cílené terapii. Imatinib mesylát (IM), který specificky inhibuje autofosforylaci Bcr Abl tyrozin kinázy, se stal lékem první linie v léčbě nemocných s CML.

Největším problémem v léčbě imatinibem je ovšem vznik rezistence na léčbu, která postihuje ročně asi 1–7,5 % nemocných léčených IM v první linii. Mechanismus rezistence k IM lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou mechanismy závislé na aktivitě Bcr-Abl kinázy. Mohou být způsobeny nedostatečnými hladinami léku v krvi (rozdílné hladiny exprese influxních (hOCT1) a effluxních (MDR1, P glykoprotein) transportérů, vazbou na kyselý alfa1-glykoprotein), dále pak zvýšenou expresí nebo amplifikací BCR-ABL a bodovými mutacemi v Abl kinázové doméně BCR-ABL. Rezistence nezávislé na Bcr-Abl kináze jsou pak způsobeny abnormální aktivací dalších signálních molekul. Mutace v Abl kinázové doméně představují nejčastější mechanismus vedoucí ke vzniku získané rezistence. Pro včasnou identifikaci rezistence k IM je klíčové monitorování molekulární odpovědi pomocí kvantitativní reverzně transkriptázové polymerázové reakce (Q-RT-PCR). Podezření na rezistenci lze vyslovit jednak při nedosažení dostatečné cytogenetické odpovědi po určitém trvání léčby, jednak při zhoršení již dosažené molekulární odpovědi o 2 log a více. Při prokázané rezistenci lze zkusit vyšší dávkování IM, případně nasadit inhibitory tyrozinkináz druhé generace (dasatinib nebo nilotinib).

Cílem sdělení je prezentovat metodiku používanou k detekci bodových mutací v Abl kinázové doméně a zároveň ukázat na konkrétních případech klinický význam monitorování pacientů s CML léčených imatinibem pomocí Q RT-PCR v kombinaci s detekcí mutací.

Práce je podporována grantem MSM 6198959205.


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka
Článek CytoChip

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#