IV. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2020; 33(Supplementum - 2): 23-25
Kategorie:
IV. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika
RENIS II – navazující klinický registr pacientů s karcinomem ledvin
Čápková L.1, Bařinová M.1, Poprach A.2
1 Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno, 2 Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno
Východiska: Klinický registr RENIS II zaměřený na sběr dat o pacientech s karcinomem ledvin bude vytvořen a veden pod záštitou České onkologické společnosti ČLS JEP. Registr bude navazovat na předchozí registr RENIS, který byl zahájen v roce 2009 a ukončen v roce 2017 a díky kterému vznikla řada publikací. Soubor pacientů a metody: Registr RENIS II bude představovat časově ohraničený neintervenční poregistrační sběr dat zaměřující se na epidemiologická a klinická data pacientů s karcinomem ledvin a hodnocení průběhu a výsledků léčby sledovaných pacientů a případných sekvencí léčby. Na rozdíl od původního registru, který byl primárně orientován na léčbu pokročilého onemocnění a diseminovaných relapsů, budou do registru zařazováni všichni pacienti bez ohledu na klinické stadium. Sběr dat je plánován od roku 2020 po dobu 5 let. V původním registru RENIS bylo od zahájení sběru dat v roce 2009 zadáno 4 083 pacientů s diagnózou karcinomu ledvin, kteří byli léčeni nákladnou léčbou. Z toho více než dvojnásobek zaujímali muži. Průměrný věk pacientů při zahájení cílené léčby byl 64 let. Rozložení pohlaví i věková struktura odpovídala struktuře obyvatelstva ČR dle Národního onkologického registru. Výsledky: U 95 % pacientů zařazených do původního registru RENIS se jednalo o světlobuněčný karcinom. U 43 % pacientů byl primární nádor dobře či středně diferencovaný. V případě 44,1 % pacientů se jednalo o primárně metastatické onemocnění. Cílená léčba byla podávána převážně pacientům v dobrém fyzickém stavu. Nejčastěji používaným lékem byl sunitinib (72,9 %), everolimus (29,0 %), sorafenib (27,4 %) a pazopanib (17,9 %). Nejčetněji zaznamenanou sekvencí léčby u pacientů léčených alespoň ve dvou liniích bylo podání sunitinibu v první linii a následné podání everolimu ve druhé linii léčby. Medián celkového přežití od diagnózy byl 72,9 měsíce (95% IS 68,8–79,2 měsíce). Medián celkového přežití od zahájení první cílené léčby byl 27,1 měsíce (95% IS 25,8–28,6 měsíce). Závěr: Správně designované registry umožňují sbírat data o pacientech a vyhodnocovat úroveň léčby, která je aktuálně poskytována v reálné klinické praxi. Data získána prostřednictvím registrů jsou často využívaná členy odborných společností při tvorbě vědeckých publikací a národních guidelines. Primárním cílem navazujícího registru RENIS II bude sledování celkového počtu pacientů s diagnózou karcinom ledvin v ČR a hodnocení efektivity sledované léčby a použitých léčebných režimů v reálné klinické praxi.
How to set up clinical registry
Chrápavá M., Bařinová M., Brabec P.
Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno
Aim: “How to set up clinical registry” is a guidebook that aims to provide the reader with complex instructions why and how to design and create clinical registries, how to keep them alive and evaluate collected data. Institute of biostatistics and analyses along with health-care professionals wrote two guidebooks “How to set up clinical registry” in haemato-oncology, one focused on chronic lymphocytic leukaemia (CLL), the other on multiple myeloma (MM). However, these guidebooks are very general and can be used as guides to establish clinical registries in other diagnoses as well. Guidebook content: Guidebook is divided to several chapters to guide readers systematically and clearly through all the issues of planning and establishing a clinical registry. The main chapters refer to the following phases. Phase 1: What to do before start of the registry, Phase 2: How to create the registry, Phase 3: How to keep the registry alive, Phase 4: How to analyse collected data and Phase 5: What could be the impact of the results to clinical practice. Conclusion: Guidebook gives detailed and clear instructions how to set-up clinical registries, collect quality data and the ways of data evaluation to get the most out of them. The impacts of the results derived from clinical registries are real-world evidence of patients’ outcomes, description of the natural history of the disease, determination of effectiveness, assessment of safety and harm, measurement of quality of care and provision of epidemiological data.
Nový projekt prevence zaměřený na zhoubné nádory prostaty jako následné malignity u onkologických pacientů
Koudelková M.1, Babjuk M.2, Zachoval R.3, Prausová J.4, Májek O.1, Hejduk K.1, Pehalová L.1, Krejčí D.1, Mužík J.1, Dušek L.1
1 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha, 2 Urologická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha, 3 Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha, 4 Onkologická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha
Zhoubný novotvar (ZN) prostaty patří mezi nejčastější malignity u mužů a jeho incidence stoupá. V roce 2017 bylo nově diagnostikováno 7 875 mužů a průměrná meziroční změna trendu incidence v letech 2013–2017 je 2,3 %. Karcinom prostaty je častou malignitou po jiném předchozím novotvaru. V letech 2007–2016 byl ZN prostaty jako další primární nádor diagnostikován u 9 808 mužů. V roce 2016 zemřelo na následný ZN prostaty celkem 236 pacientů. Nejčastěji mu předcházel nemelanomový kožní nádor, ZN tlustého střeva a konečníku nebo ZN močového měchýře. Probíhající screeningový projekt je zaměřen na časný záchyt karcinomu prostaty vyšetřením hladiny prostatického specifického antigenu (PSA), a to u populace mužů 50–70 let, kteří jsou v dispenzární péči pro jiné onkologické onemocnění. Z průběžných výsledků pilotu víme, že zvýšená hladina PSA byla zjištěna u 10,4 % zařazených mužů. Tito pacienti byli odesláni na došetření k urologovi a polovině z nich byla následně provedena biopsie prostaty. Aktuálně čekáme na výsledky biopsií a doporučení léčby. Projekt si klade za cíl správné nastavení screeningu karcinomu prostaty (věk, screeningový interval atd.) a zajištění jeho implementace do systému zdravotní péče v ČR.
Indikátory kvality onkologických screeningových programů – nová data o intervalových karcinomech
Májek O.1, Ngo O.2, Hejduk K.1, Dušek L.1
1 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha, 2 Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno
Programy screeningu zhoubných nádorů představují ověřený nástroj pro snižování populační mortality nebo incidence vybraných zhoubných nádorových onemocnění. V ČR jsou implementovány populační programy screeningu nádorů prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního hrdla. Součástí těchto programů je systém informační podpory, který využívá Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a akademických databází vedených Institutem biostatistiky a analýz LF MU (IBA). Cílem informační podpory je mimo jiné zajistit evaluaci a monitoring screeningových programů za účelem zajištění jejich kvality. Jedním z klíčových indikátorů kvality všech screeningových programů je míra intervalových karcinomů. Tento indikátor nás informuje o výskytu zhoubných nádorů u pacientů podstupujících screening s negativním výsledkem v průběhu časového období odpovídajícího screeningovému intervalu. Indikátor je úzce spjat se senzitivitou screeningových vyšetření a celého screeningového programu. Výpočet míry intervalových karcinomů vyžaduje kvalitní a propojená data onkologického registru a screeningového registru. Inovovaný NZIS splňuje tyto požadavky kombinací údajů Národního onkologického registru a Národního registru hrazených zdravotních služeb, který obsahuje informace o provedených screeningových a diagnostických vyšetřeních ve screeningovém programu, a poskytuje tak možnost komplexně hodnotit screeningový proces. Pro ověření tohoto principu byl ve studii hodnocen screening karcinomu prsu. Studie zahrnuje ženy ve věku od 45 let vyšetřené screeningovou mammografií v roce 2015. Za karcinom nalezený ve screeningu byl považován nález u žen s doplňujícím vyšetřením do 6 měsíců a datem diagnózy do 1 roku od screeningové mammografie, další nálezy do 2 let od screeningové mammografie byly považovány za intervalové. V roce 2015 bylo v ČR vyšetřeno v rámci hrazených zdravotních služeb téměř 646 000 žen. U 56 604 žen bylo provedeno doplňující vyšetření (míra doplňujících vyšetření 8,8 %), u 3 794 žen byl ve screeningu detekován karcinom prsu (detekční míra 5,9 na 1 000 žen). U 796 žen byl diagnostikován intervalový karcinom (míra intervalových karcinomů 1,2 na 1 000 žen), podíl intervalových karcinomů je tedy nižší než 20 %. Studie dokládá proveditelnost monitoringu screeningu prostřednictvím dat NZIS, což lze doložit i souladem s akademickou databází mammografického screeningu vedenou IBA ve spolupráci s Asociací mamodiagnostiků ČR. Analýza dále dokládá vysokou senzitivitu programu v ČR a jeho potenciál pro snižování úmrtnosti českých žen.
Nová metodika sběru dat NOR – stav implementace a první výsledky
Mužík J., Klimeš D., Kremerová R., Dušek L., Zvolský M.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha
Nová organizace a metodika sběru dat Národního onkologického registru (NOR) je platná pro novotvary diagnostikované od 1. 1. 2019. Hlavní změny oproti sběru dat do roku 2018 jsou následující: 1. údaje do NOR předává přímo poskytovatel zdravotních služeb; 2. rozsah sledovaných údajů byl výrazně zredukován (pouze údaje o pacientovi a o novotvaru v době stanovení diagnózy), údaje o léčbě a sledování pacienta jsou nahrazeny údaji dostupnými v rámci Národního zdravotnického informačního systému (Národní registr hrazených zdravotních služeb, údaje z Listu o prohlídce zemřelého); 3. údaje o nově zjištěném novotvaru předávají do NOR také pracoviště oborů patologie a cytologie v podobě standardního nálezu/zprávy, které jsou pro elektronickou formu hlášení doplněny o parametrizovaný zápis nálezu; 4. předávání údajů je postupně převáděno na výhradně elektronickou podobu, po přechodné období do zavedení potřebných změn na straně poskytovatelů je možné předávat údaje také v listinné podobě přímo na centrální pracoviště NOR při ÚZIS ČR. Hlásí se tyto diagnózy: a) zhoubné novotvary (C00–C97); b) novotvary in situ (D00–D09); c) novotvary nejistého nebo neznámého chování (D37–D48); d) vybrané nezhoubné/benigní novotvary s morfologií 8683/0 gangliocytický paragangliom nebo 8936/0 gastrointestinální stromální tumor – benigní – a dále pozitivní bioptické či cytologické nálezy e) D12 – nezhoubný novotvar tlustého střeva‚ konečníku‚ řitního kanálu a řiti; f) N87 – dysplazie hrdla děložního – diagnózy e) a f) předávají pouze pracoviště oborů patologie/cytologie po zavedení elektronického předávání. Aplikace NOR je již plně připravena pro elektronické předávání údajů. Údaje v rozsahu klinického hlášení je možné předávat přímým zápisem do formuláře v NOR nebo je možné údaje předat datovou dávkou pomocí datového rozhraní. Údaje o pozitivním nálezu nově zjištěného novotvaru na pracovišti oboru patologie/cytologie je možné předat datovou dávkou prostřednictvím samostatného datového rozhraní. Do aplikace pro sběr dat NOR jsou implementovány aktuální verze klasifikačních systémů: MKN-O-3.2 (reflektuje WHO klasifikace z let 2016 a 2017 pro hematoonkologii a nádory CNS) a TNM 8. vydání. Pro zajištění potřebné kvality a úplnosti předávaných údajů je nově akreditován certifikovaný kurz „Národní onkologický registr (NOR), sběr a validace dat“ určený pro nelékařské zdravotnické pracovníky, kteří budou zodpovědní za kompletaci, validaci a předávání údajů do NOR za poskytovatele zdravotních služeb.
Vykazování onkologických CZ-DRG markerů v datech za rok 2019
Pavlík T.1, Uher M.1, Bortlíček Z.1, Bartůňková M.2, Dušek L.2
1 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Brno, 2 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha
Během vývoje klasifikačního systému CZ-DRG bylo zjištěno, že stávající kódování akutní lůžkové péče v onkologii neobsahuje dostatečný detail, který by umožňoval adekvátní rozlišení nákladově odlišných hospitalizačních případů. Z tohoto důvodu bylo v roce 2018 navrženo plošné kódování jedenácti signálních kódů, tzv. CZ-DRG markerů, pro diferenciaci a stadium onkologického onemocnění, a to se zahájením vykazování od 1. 1. 2019. Výsledný seznam CZ-DRG markerů, vč. pokynů pro vykazování, se stal součástí sdělení ČSÚ o aktualizaci systému IR-DRG pro rok 2019, které jsou závazné pro všechny poskytovatele akutní lůžkové péče. Cílem příspěvku je představit objem vykázaných onkologických CZ-DRG markerů za první pololetí 2019 a potenciál, který tyto informace představují. I přes všeobecnou počáteční skepsi výsledky ukazují, že se za první pololetí 2019 podařilo plošně v ČR nasbírat > 43 000 onkologických CZ-DRG markerů a že podíl CZ-DRG markerů s nespecifickým stadiem a stupněm diferenciace novotvaru je pouze 23, resp. 30 %.
LYNX – modulární bioinformatický nástroj s uživatelským rozhraním pro analýzu NGS dat u pacientů s hematologickými malignitami
Reigl T.1, Navrkalová V.1, Hynšt J.1, Porc J.1, Pál K.2, Hron T.3, Halbhuber Z.3, Pospíšilová Š.1, Darzentas N.4, Plevová K.1
1 CEITEC – Středoevropský technologický institut, MU, Brno, 2 CEITEC – Středoevropský technologický institut, MU, Brno; Department of Internal Medicine II, University Hospital Schleswig-Holstein, Kiel, Německo, 3 HPST, s. r. o., Praha, 4 Department of Internal Medicine II, University Hospital Schleswig-Holstein, Kiel, Německo
Východiska: Sekvenování nové generace (NGS) představuje v současnosti jednu z nejrychleji se rozšiřujících technologií, která nachází hojné uplatnění v medicíně a přidružených laboratorních oborech. Neustále se zvyšující dostupnost a široká škála aplikací posouvá využití NGS i do rutinních diagnostických laboratoří. Příprava vzorků pomocí hybridizačních metod (tzv. capture-based NGS) je oproti amplikonovému přístupu technicky jednodušší a umožňuje analýzu většího počtu markerů v jedné reakci. Výzvou pro diagnostické laboratoře však zůstává analýza a interpretace získaných dat. V naší laboratoři jsme zavedli komplexní capture-based NGS panel, pro který byl navržen bioinformatický nástroj LYNX (LYmphoid NGS) umožňující kromě analýzy dat také vizualizaci výsledků pro jejich snadnou interpretaci. Cílem je vytvořit uživatelské prostředí pro laboratorní pracovníky bez hlubších bioinformatických dovedností. Metody: Na platformě Agilent byl navržen a optimalizován laboratorní capture-based NGS panel, který umožňuje současnou analýzu vybraných genových mutací, změn v počtu kopií DNA a přestaveb antigenních receptorů. Vytvořeným panelem byla vyšetřena sada 63 retrospektivních vzorků od 49 pacientů s lymfoproliferativními onemocněními. Získaná NGS data byla využita pro návrh a optimalizaci bioinformatických postupů pro detekci a vizualizaci uvedených genetických aberací. Výsledky: Vytvořili jsme modulární bioinformatický nástroj pro analýzu capture-based NGS dat získaných pomocí nově zavedeného laboratorního panelu. Široké spektrum cílových oblastí panelu umožňuje současnou detekci genových mutací, změn v počtu kopií DNA a přestaveb antigenních receptorů, pro jejichž analýzu byly testovány jednotlivé moduly nástroje LYNX. Po úspěšné validaci celé bioinformatické platformy nyní intenzivně pracujeme na možnostech zobrazení výsledků formou interaktivních vizualizací v uživatelském rozhraní na základě požadavků odborníků. Závěr: Bioinformatický nástroj LYNX umožňuje komplexní analýzu dat z cíleného capture-based NGS panelu pro identifikaci genetických aberací u hematoonkologických pacientů. Nadále probíhá tvorba uživatelského rozhraní pro jednoduché spouštění analýzy, vizualizaci výsledků a generování výsledkových zpráv splňujících požadavky rutinní diagnostiky. LYNX lze díky jeho modularitě pomocí drobných úprav výpočetních algoritmů přizpůsobit pro analýzu dalších diagnostických panelů, čímž je zajištěna jeho přenositelnost i do jiných diagnostických aplikací.
Podpořeno z programového projektu TAČR ZÉTA TJ02000133 a AZV NV19-03-0.
Analýza trendu ztracených let potenciálního života pro zhoubné novotvary za období 2003–2017
Tomášková H.1, Miklasová K.2
1 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě; LF OU, Ostrava, 2 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Úvod: Cílem analýzy je vyhodnocení trendu PYLL (ztracené roky potencionálního života) pro celkové a specifické zhoubné novotvary (ZN). Metodika: Analýza vychází z počtu úmrtí na celkové ZN, ZN plic (C34 dle MKN-10), ZN tlustého střeva (C18), ZN prsu pro ženy (C50) a ZN prostaty pro muže (C61). Pro výpočet PYLL do 75. roku věku pro ZN za období 2003–2017 byla čerpána data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR na základě věkových skupin. Byl proveden výpočet absolutních PYLL dle pohlaví, dále přepočet na 100 000 obyvatel (Crude PYLL) a průměrné hodnoty (APYLL). Pro vyhodnocení trendu PYLL byla použita lineární regrese. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Pro zpracování byl použit program Stata verze 14. Výsledky: PYLL na 100 000 obyvatel/rok u celkových ZN za období 2003–2017 jsou v průměru statisticky významně vyšší u mužů než u žen (117 626, resp. 83 149 PYLL/100 000) (p < 0,001). U obou pohlaví je pozorován statisticky významný sestupný trend u celkových ZN a u mužů také u ZN plic (C34) (p < 0,001) a ZN prostaty (C61) (p < 0,001), u žen byl zjištěn klesající trend u ZN prsu (C50) (p < 0,001). U ZN tlustého střeva (C18) u obou pohlaví a u žen u ZN plic (C34) nebyl zjištěn významný trend. U mužů se na celkových PYLL podílely nejvíce PYLL pro ZN plic (26 %), u žen ZN prsu (16 %) a ZN plic (14 %). Průměrná hodnota PYLL na jednoho zemřelého (APYLL) byla u žen statisticky významně vyšší než u mužů (12,2, resp. 11,6), a to pravděpodobně vzhledem k vyšší hodnotě u ZN prsu (APYLL = 13,4). Závěr: Na klesajícím trendu PYLL pro celkové ZN se pravděpodobně podílí řada faktorů jak preventivních (snížení počtu kuřáků u mužů, screeningové programy apod.), tak také účinnější léčba.
Spolupráca medzi kanylačnými centrami – register dát
Vertakova Krakovska B.
Onkologický ústav sv. Alžbety, Bratislava
Úvod: V súčasnosti sa vo svete kladie dôraz na komplexné prezentovanie dosiahnutých výsledkov, na vzájomné prepájanie centier a spoluprácu medzi odborníkmi na vnútroštátnej ako aj medzinárodnej úrovni. Prezentujem novovytvorenú jedinečnú aplikáciu, ktorá prináša unikátnu možnosť spolupráce dvoch krajín Slovenska a Česka v rámci kanylačných centier. Umožní jednoduché zhodnotenie situácie v oblasti zavádzania žilových vstupov v centrách a prinesie jedinečnú možnosť prezentovania výsledkov na celosvetovej úrovni. Záver: Prepojenie pracovísk pomôže zhromaždiť relevantné multicentrické dáta. Jednotlivým centrám umožní zjednodušenie práce, publikáciu výsledkov, prehľad o vlastnách dátach a jednoduché spracovanie a vyhľadávanie dát.
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2020 Číslo Supplementum - 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Prof. Petra Tesařová: Pacientky s metastatickým karcinomem nemají čas čekat na výsledky zdlouhavých byrokratických procedur
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
Nejčtenější v tomto čísle
- Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů
- Mindfulness/všímavost v paliativní péči – léčivý efekt přítomného okamžiku
- XVIII. Nádory tlustého střeva a konečníku
- XVII. Nádory jícnu a žaludku