XXXIII. Personalizovaný přístup v onkologii
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2020; 33(Supplementum - 2): 133
Kategorie:
XXXIII. Personalizovaný přístup v onkologii
Precizní medicína v onkologii – minulost, současnost, budoucnost
Grell P.
Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno
Precizní medicína představuje přístup k indikaci onkologické léčby šité na míru, který bere v úvahu molekulární a buněčné vlastnosti nádoru, jakož i vlastnosti jeho mikroprostředí a další charakteristiky jednotlivce, jako je genetika a životní styl. Tento koncept není zcela nový a jeho počátky lze pozorovat již dvě dekády dozadu. Nicméně moderní biotechnologie, které umožnily rozvoj genomiky a dalších -omik (transkriptomika, proteomika, metabolomika a další) současně s vývojem nových léčiv dostávají tento koncept na novou úroveň. Ukázalo se, že indikace terapie pro vybrané skupiny pacientů, jejichž nádory nesou specifické biomarkery, jako jsou jisté genové mutace, amplifikace, translokace nebo mikrosatelitní instabilita, vedou k bezprecedentnímu prodlouženému přežití. Posouváme se tak od histo-morfologické charakteristiky nádorových onemocnění do klasifikace na základě biologického a buněčného podkladu malignizace, protože většina molekulárních změn v nádorech existuje u více typů nádorů. Bylo provedeno několik studií precizní medicíny, některé i poměrně rozsáhlé, které testovaly klinickou užitečnost molekulárního profilování, ale jejich výsledky nedosáhly očekávané efektivity. Tyto studie trpěly několika různými nedostatky, některé je možné odstranit již dnes (logistika, rozsah a senzitivita profilování), některé ale čekají na vyřešení (určení správného molekulárního cíle, kombinace více léků atd.). V poslední době proto vznikají studie precizní medicíny nové generace, které přinášejí inovativní přístupy, a umožní tak výrazně zvýšit efektivitu terapie. Dá se proto říct, že stanovení a správné zhodnocení komplexního molekulárního profilu nádoru a následná indikace správné terapie může přinést pacientům značný benefit.
Design klinických studií v éře personalizované medicíny
Halámková J.1, Demlová R.2
1 Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno, 2 Oddělení klinických hodnocení, MOÚ, Brno; Farmakologický ústav, LF MU, Brno
Personalizovaná medicína je nově vznikající přístup k léčbě a prevenci nemocí, který bere v úvahu individuální variabilitu genů, prostředí a životního stylu každého člověka. Je v kontrastu s univerzálním přístupem, ve kterém jsou pro průměrného člověka vyvinuty strategie léčby a prevence nemocí, bez ohledu na rozdíly mezi jednotlivci. Role precizní medicíny v současné každodenní zdravotní péči je sice relativně omezená, významný pokrok v porozumění biologii nádorů nám však stále více umožňuje do rozhodování o léčbě zahrnout individuální informace konkrétního pacienta. Cílem personalizované medicíny je identifikovat a porozumět řídicím procesům v nádoru a identifikovat léčiva, která mohou na tyto řídící procesy cílit. Individualizace terapie však s sebou nese požadavek na změnu dosavadní strategie klinického hodnocení. Klasický design randomizované studie již nestačí a klinická hodnocení se musí přizpůsobit nový požadavkům. Designy studií využívané v personalizované medicíně jsou obecně nazývány Master protokoly, které zahrnují studie typu „basket“, které hodnotí více diagnóz léčených jediným typem terapie, a typu „umbrella“, kde je analyzováno více typů léčby v rámci jedné diagnózy. Platform design pak zahrnuje výzkum více intervencí současně u jedné diagnózy s adaptivní možností úpravy této intervence dle průběžného vyhodnocování efektivity léčby, které je definováno v protokolu. V případě výzkumu více terapeutických metod u více diagnóz lze design této studie nazvat komplexní (complex trial design). Přizpůsobení se tomuto novému a rychle se vyvíjejícímu přístupu je náročné a vyžaduje společné úsilí všech zúčastněných stran, zdravotnických pracovníků, farmaceutického průmyslu, akademického prostředí, pacientských organizací, plátců péče i regulačních orgánů. Cílem budování nového konceptu klinických studií v rámci personalizované léčby by měla být snaha v co nejkratší době a co nejefektivněji analyzovat možnosti využití personalizované medicíny v klinické praxi.
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2020 Číslo Supplementum - 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Prof. Petra Tesařová: Pacientky s metastatickým karcinomem nemají čas čekat na výsledky zdlouhavých byrokratických procedur
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
Nejčtenější v tomto čísle
- Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů
- Mindfulness/všímavost v paliativní péči – léčivý efekt přítomného okamžiku
- XVIII. Nádory tlustého střeva a konečníku
- XVII. Nádory jícnu a žaludku