VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Samostatné podávání alfa-1-antitrypsinu může výrazně zlepšit kvalitu života pacientů
Léčba deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) vyžaduje celoživotní podávání intravenózních infuzí této látky, a to každý týden a většinou ve zdravotnických zařízeních. Diskutuje se o možnosti aplikace AAT v domácím prostředí. Tématu bylo věnováno i sympozium konané v rámci kongresu Evropské respirační společnosti (ERS), který proběhl v listopadu 2019 v Madridu.
Novinky Mechanismus účinku preparátů užívaných při gastroezofageálním refluxu
Gastroezofageální reflux (gastroesophageal reflux disease – GERD) je chronické onemocnění způsobené zatékáním kyselého žaludečního obsahu zpět do jícnu. To je spojeno s poškozením jícnové sliznice a typickými symptomy – pálením žáhy, bolestí za hrudní kostí, kyselou pachutí v ústech, říháním. GERD je způsoben kombinací faktorů, které společně vedou ke zhoršené funkci dolního jícnového svěrače, který normálně zadržuje kyselý obsah v žaludku. V západních zemích postihuje 10–20 % dospělé populace. Léčba obvykle začíná úpravou režimových a stravovacích návyků, a pokud tato opatření sama o sobě nestačí, je možná farmakologická léčba (antacida, preparáty s alginátem, blokátory protonové pumpy).
Novinky Máme vyšetřovat alfa-1-antitrypsin u všech pacientů s CHOPN?
Asi 1–2 % pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) mají deficit alfa-1-antitrypsinu (AAT). Jedná se o poddiagnostikovanou genetickou poruchu, jež vede k rychlé progresi CHOPN, zpočátku je přitom dobře terapeuticky ovlivnitelná. Proto je třeba zlepšit záchyt nemocných v časných stadiích. Zásadní úlohu v tom mohou sehrát praktičtí lékaři.
Novinky Klidná noc pro pacienty s neuropatickou bolestí? Pregabalin může být výrazným pomocníkem
Neuropatická bolest jakékoliv etiologie významným způsobem zhoršuje kvalitu života pacientů. Terapie je mnohdy svízelná a s její účinností nejsme vždy zcela spokojeni. Běžná analgetika nepomáhají. Jaké jsou tedy současné možnosti léčby?
Články časopisu Tržná rána dělohy – vzácný případ poporodní hemoperitonea
Poporodní krvácení je hlavní příčinou morbidity a mortality matek na celém světě. Včasná diagnostika a léčba jsou zásadní pro prevenci následků nebo dokonce smrti. Popisujeme ojedinělý případ časného poporodního krvácení s hemoperitoneem v důsledku tržné rány serosa dělohy s expozicí děložní cévy, řešené laparotomií.
Novinky Podávání agonistů gonadotropin uvolňujících hormonů a vznik hyperstimulačního ovariálního syndromu v IVF cyklech
Článek se zabývá použitím GnRH agonistů společně s nízkými dávkami hCG při podpoře maturace oocytů u žen ve standardních i dárcovských IVF cyklech a reaguje na práci Fatemiho publikovanou v roce 2014 v časopise Fertility and Sterility, která popisuje 2 případy žen s ovariálním hyperstimulačním syndromem (OHSS) při terapii samotnými GnRH agonisty.
Novinky Kardiovaskulární rizika u schizofreniků: S čím souvisejí a jak je eliminovat?
Schizofrenií trpí asi 1 % populace. Toto onemocnění je mimo jiné spojené se zvýšenou kardiovaskulární (KV) morbiditou a mortalitou. Co je její příčinou a na co se zaměřit v primární prevenci?
Novinky Antikoagulační léčba u pacientů před operačními výkony
Perorální antikoagulancia jsou poměrně často užívané léky. Kromě jejich tradičního zástupce – warfarinu – je nyní k dispozici i řada nových perorálních antikoagulancií (lépe nonvitamin K antikoagulancií, tzv. NOAC), ať již z řady přímých inhibitorů trombinu (dabigatran), nebo přímých inhibitorů faktoru Xa (apixaban, rivaroxaban a edoxaban). U pacientů užívajících tuto léčbu je jakýkoli operační výkon poněkud komplikovanější, protože při něm mají současně zvýšené riziko trombózy i krvácení.
Novinky Diabetes mellitus a antikoncepční metody
Plánované rodičovství je v rámci populace pacientek s cukrovkou obzvláště důležité, neboť výsledky těhotenství závisí na kompenzaci diabetu již v prekoncepčním období.
Články časopisu Hluboká žilní trombóza a plicní embolie v těhotenství
Plicní embolie je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější příčinou mateřské mortality. Během gravidity je samotné riziko hluboké žilní trombózy zvýšeno 5–7krát a narůstá v případě přítomnosti dalších rizikových faktorů. V těhotenství při volbě diagnostických a terapeutických postupů je důležité jejich správné a včasné zahájení, i když jsou vždy zvažována i rizika pro matku a plod. V diagnostice hluboké žilní trombózy se uplatňuje žilní ultrazvukové vyšetření, které má dobrou výpovědní hodnotu. V rámci diagnostiky plicní embolie vyšetření D-dimerů má jen limitovanou výpovědní hodnotu. CT plicní angiografie je preferovanou metodou u hemodynamicky nestabilní pacientky, u ostatních těhotných žen bývá upřednostňována ventilačně perfuzní scintigrafie z důvodu nižšího rizika pro matku. V terapii žilní trombembolické nemoci jsou indikovány přednostně nízkomolekulární hepariny. Trombolýza, jakožto terapie s vyššími riziky, je určena pro léčbu masivní plicní embolie (PE) s hemodynamickou nestabilitou.
Novinky OHD 2024: Co nového přinášejí data a zkušenosti z reálné praxe k režimům s venetoklaxem?
Jak co nejefektivněji využít venetoklaxové režimy v terapii chronické lymfocytární leukémie (CLL) a akutní myeloidní leukémie (AML) v reálné praxi bylo tématem satelitního sympozia společnosti AbbVie v rámci letošních XXXVI. olomouckých hematologických dnů. O zkušenosti s léčbou venetoklaxem se podělila trojice hematoonkologů, jejichž sdělení moderoval prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc., z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc.
Novinky Diagnóza Cushingova syndromu: část druhá
Řada stavů a léků interferuje s vyšetřovacími postupy zaměřenými na hyperkortizolismus. Estrogeny zvyšují sérové koncentrace kortizol vázajícího globulinu (CBG).
Novinky Karboxymaltóza železa v léčbě deficitu železa u pacientů se srdečním selháním – kazuistika a doporučení
Nové poznatky v problematice deficitu železa u pacientů se srdečním selháním byly nedávno reflektované i v aktuálních guidelines ESC pro léčbu srdečního selhání. Vedle rekapitulace dřívější evidence se následující práce věnuje rovněž výsledkům studie AFFIRM-HF, které rozšířily indikaci karboxymaltózy železa i pro nemocné po akutní dekompenzaci srdečního selhání. Bylo prokázáno, že po intravenózní suplementaci železa dochází ke zlepšení symptomů, výkonnosti a snížení počtu hospitalizací pro dekompenzaci srdečního selhání, což pro pacienty ve výsledku znamená zlepšení kvality života. Ilustrativní kazuistika z českého prostředí potom popisuje případ 60leté pacientky se srdečním selháním ischemické etiologie, u které byl při zhoršení stavu zjištěn deficit železa a po intravenózním podání karboxymaltózy železa došlo k výraznému zlepšení symptomatologie. Kazuistiku doplňujeme přehledem vlastních zkušeností při sledování a léčbě deficience železa u pacientů se srdečním selháním.
Novinky Valproát − veterán, který stále šlape na paty mladým
Valproát patří k lékům, které dobře zná a předepisuje snad každý neurolog. Nedávno oslavil významné jubileum, a přesto je dodnes zlatým standardem v léčbě epilepsie.
Novinky Steroid-dependentní astma: Redukce dávky kortikoidů je reálně dosažitelná díky cílené léčbě
Astma, které není možné kompenzovat jinak než pravidelným podáváním perorálních glukokortikoidů, představuje poměrně velký problém. Pomocí biologické léčby však můžeme potřebu kortikoidů u těchto pacientů snížit.
Novinky Neobvyklá komplikace spinální anestezie a její farmakologické řešení − kazuistika
Neuroaxiální anestezie je bezpečnou a efektivní metodou, která je v mnoha ohledech šetrnější než celková anestezie. Její neurologické komplikace jsou poměrně vzácné, v následující recentně publikované kazuistice si však jednu z nich představíme.
Novinky Fekální inkontinence jako nežádoucí projev těhotenství a porodu
Fekální inkontinence je definována jako rekurentní, vůlí neovladatelný odchod tekuté či formované stolice po dobu alespoň 1 měsíce. Jedná se o závažný medicínský problém, který významně zasahuje do všech oblastí lidského života.
Novinky Současné poznatky k deficitu alfa-1-antitrypsinu a možnosti jeho léčby
Deficit alfa-1-antitrypsinu představuje běžnou genetickou poruchu u dospělé populace, která je asociovaná s vysokým rizikem časného rozvoje chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), ale rovněž jaterního poškození odvíjejícího se od genotypu onemocnění. V posledních letech se posunuly možnosti jak diagnostiky, tak také terapie, včetně takzvané augmentační léčby, která je indikovaná pro časnější stadia onemocnění s cílem zlepšit prognózu nemocných.
Novinky Jak správně ošetřit první zubní kaz u dítěte předškolního věku?
Útok zubního kazu může přijít v okamžiku prořezání mléčných zubů v ústní dutině. Byla vytvořena řada teorií popisujících to, jak se u dětí může rozvinout kariogenní orální flóra. Tyto teorie však nejsou přesvědčivé. Velký počet vědeckých pracovníků a stomatologů nicméně souhlasí s tím, že nepříznivá kombinace vysokého příjmu karbohydrátů, nízká úroveň ústní hygieny a absence dostatečných preventivních opatření (jak v zubní ordinaci, tak doma) přispívá k rychlému zhoršení zdravotního stavu ústní dutiny.
Novinky Kariprazin – nové antipsychotikum a jeho přidaná hodnota v léčbě schizofrenie
Kariprazin je nové antipsychotikum s unikátním farmakologickým profilem indikované k léčbě schizofrenie u dospělých. V roce 2015 byl kariprazin uveden na trh v USA pod obchodním názvem Vraylar®. V Evropě byla tato molekula registrována Evropskou lékovou agenturou EMA v roce 2017 a nyní se dostává na český trh pod názvem Reagila®. Následující text přináší shrnutí dosavadních zkušeností s kariprazinem v léčbě schizofrenie se zaměřením na jeho schopnost ovlivnit jak pozitivní, tak zároveň primární negativní symptomy schizofrenie.
Novinky Idiopatická plicní fibróza a refluxní choroba: silný vztah plný nejasností
Idiopatická plicní fibróza je chronické progresivní onemocnění omezené pouze na plicní tkáň. U nemocných je pozorován vyšší výskyt gastroezofageální refluxní choroby, kauzální vztah však zatím nebyl potvrzen. Podle současných guidelines je nicméně doporučeno podávat těmto pacientům antirefluxní terapii, která může přispět k zpomalení progrese onemocnění.
Novinky Příčiny, následky a možnosti řešení nárůstu tělesné hmotnosti při léčbě schizofrenie
Užívání antipsychotik v léčbě schizofrenie je často spojeno s rozvojem nadváhy až obezity, což představuje riziko z hlediska vzniku řady chorob a zvyšuje morbiditu i mortalitu těchto pacientů. Obava ze zvýšení tělesné hmotnosti je také častým důvodem neadherence k antipsychotické léčbě. Příčina nárůstu hmotnosti může navíc spočívat i v symptomech samotného onemocnění. Přinášíme proto souhrn příčin, důsledků a možností řešení tohoto nežádoucího dopadu schizofrenie a její léčby.