Memantin a donepezil – v jednotě je síla

Mechanismus účinku

Memantin je nekompetitivní antagonista N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů závislý na napětí, se středně silnou afinitou. Moduluje účinky patologicky zvýšené tonické hladiny glutamátu, která může vést k dysfunkci neuronů. Indikovaný je u pacientů se středně těžkou až těžkou Alzheimerovou nemocí.

Donepezil je specifický a reverzibilní inhibitor acetylcholinesterázy, tedy cholinesterázy převládající v mozku. Donepezil-hydrochlorid má in vitro 1000× vyšší inhibiční účinek na tento enzym než na butyrylcholinesterázu, tj. na enzym vyskytující se převážně mimo centrální nervový systém. Je indikovaný k symptomatické léčbě mírné až středně závažné Alzheimerovy choroby.

Terapie memantinem u pacientů léčených donepezilem

Cílem randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované klinické studie autorů z Rochesteru, publikované v prestižním časopisu Americké lékařské společnosti (JAMA), bylo porovnat účinnost a bezpečnost memantinu ve srovnání s placebem u pacientů se středně těžkou nebo těžkou Alzheimerovou demencí, kteří již byli na terapii donepezilem.

Studie se zúčastnilo 404 pacientů s hodnotami skóre MMSE (Mini Mental State Exam) 5–14 bodů. Tito pacienti byli na stabilních dávkách donepezilu. Přidání memantinu do kombinace u nich ovšem vedlo k významnému zlepšení kognitivních funkcí i běžných aktivit každodenního života. Memantin v kombinaci s donepezilem byl také velmi dobře tolerován.

Vliv memantinu a donepezilu na chování

Cílem další práce, tentokrát kalifornských autorů, publikované v časopisu Neurology bylo zhodnocení behaviorálního efektu memantinu u pacientů se středně těžkou a těžkou Alzheimerovou chorobou na stabilní terapii donepezilem. V této 25týdenní dvojitě zaslepené studie bylo pacientům na terapii donepezilem podáváno buď 20 mg memantinu denně, nebo placebo.

K posouzení vlivu terapie na chování použili autoři na začátku sledování a ve 12. a 24. týdnu dotazník NPI (Neuropsychiatric Inventory). Ten hodnotí výskyt, četnost a tíži zejména halucinací, bludů, poruch příjmu potravy, poruch sexuálního chování, úzkosti, deprese, iritability, agresivity, poruch spánku a aberantních motorických projevů. Léčba memantinem redukovala ve srovnání s placebem zejména agitovanost, iritabilitu a poruchy chuti k jídlu.

Závěr

Memantin kromě kognitivních funkcí pozitivně ovlivňuje i chování pacientů. Nežádoucí vedlejší účinky jsou vzácné. Klinickou účinnost kombinace memantinu + inhibitorů acetylcholinesteráz již prokázalo více klinických studií. Tento terapeutický přístup je hojně používán, jeho jedinou nevýhodu mohou představovat zvýšené finanční náklady na léčbu.

Závěrem je třeba zdůraznit i důležitost komplexního léčebného přístupu k pacientovi s demencí. Nelze spoléhat pouze na farmakologickou terapii. Nutná je kombinace biologického a psychosociálního přístupu. Doporučuje se vést pacienty k přiměřené fyzické aktivitě a zapojit je do smysluplných činností. Užitečný je kognitivní trénink například v podobě čtení a interpretace textů, her se slovy a křížovek. Osvědčila se také muzikoterapie. Prostředí pacienta bychom měli upravit tak, aby se v něm lépe orientoval.

(dos)

Zdroje:
1. Tariot P. N., Farlow M. R., Grossberg G. T. et al. Memantine treatment in patients with moderate to severe Alzheimer disease already receiving donepezil: a randomized controlled trial. JAMA 2004; 291 (3): 317–324, doi: 10.1001/jama.291.3.317.
2. Cummings J. L., Schneider E., Tariot P. N., Graham S. M.; Memantine MEM-MD-02 Study Group. Behavioral effects of memantine in Alzheimer disease patients receiving donepezil treatment. Neurology 2006; 67 (1): 57–63, doi: 10.1212/01.wnl.0000223333.42368.f1.