Kožní nežádoucí účinky spojené s terapií roztroušené sklerózy
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé a imunitně podmíněné onemocnění CNS, které je charakterizováno ztrátou myelinu a axonů a tvorbou multifokálních ložisek v mozku a prodloužené míše. V současné době není známa kauzální léčba, a proto je terapie RS zaměřena na redukci symptomů a na progresi choroby prostřednictvím imunomodulačních léků.
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé a imunitně podmíněné onemocnění CNS, které je charakterizováno ztrátou myelinu a axonů a tvorbou multifokálních ložisek v mozku a prodloužené míše. V současné době není známa kauzální léčba, a proto je terapie RS zaměřena na redukci symptomů a na progresi choroby prostřednictvím imunomodulačních léků. Mezi choroby modulující léky první linie patří glatiramer acetát (GA) a 2 typy interferonu beta: IFN-β-1a, IFN-β-1b. GA a IFN-β-1b jsou aplikovány subkutánně, IFN-β-1a má i intramuskulární formu.
V mnoha vědeckých studiích byla dokázána bezpečnost této terapie, částečná redukce frekvence relapsů a aktivity choroby. Léčba je pacienty většinou dobře tolerována a spektrum vedlejších nežádoucích účinků je akceptovatelné. Mezi vedlejší účinky často patří lokální kožní reakce vyskytující se většinou v místě či poblíž místa injekce. Toto spektrum zahrnuje erytém, indurace, otoky, krvácení, bolestivost a svědivost místa vpichu. Mezi 3 zmíněnými preparáty je incidence kožních reakcí zhruba srovnatelná. U menšího počtu pacientů se mohou rozvinout i závažnější kožní komplikace, mezi které řadíme lipoatrofii, kožní nekrózy a ulcerace.
Lipoatrofie je nejvíce spojována s terapií GA, v jednotlivých vědeckých studiích se její incidence pohybuje od 15 do 64 %. Projevy mohou vzniknout až několik let po ukončení terapie, někdy bývá přidružena panikulitida.
Kožní ulcerace jsou většinou nacházeny u pacientů léčených IFN-β-1b, incidence se pohybuje od 2 do 6 %, mohou se vyskytnout na mnohočetných místech. V ojedinělých případech byla pozorována tzv. embolia cutis medicamentosa (tzv. Nicolaův syndrom) spojená s bolestivými projevy bezprostředně po aplikaci léku, všichni pacienti však mohli pokračovat v terapii.
Mezi zánětlivě imunitně podmíněné komplikace léčby RS patří i psoriatické projevy po podání IFN-β s. c., rozvoj vaskulitidy či kožního subakutního lupus erythematosus v souvislosti s aplikací IFN-β-1a intramuskulárně či IFN-β-1b s. c. Ostatní kožní reakce, zahrnující dermatomyositidu, erythema nodosum, skleromyxedém, lupus erythematosus profundus, vitiligo či Jessner-Kanofův benigní lymfocytární infiltrát, jsou raritní.
Zcela výjimečně byly popsány případy kožních malignit: kožní lymfom po 4měsíční aplikaci GA (s dobrou odezvou na pooperační radioterapii), bazaliom či melanom.
Nežádoucí kožní projevy léčby RS bývají příčinou snížené compliance pacientů a nezřídka i důvodem přerušení terapie či přechodu na jiný preparát. Ke snížení lokálních reakcí na alergickém podkladě se zkouší aplikace antihistaminik před podáním preparátu.
(moa)
Zdroj: Balak D. M. et al. Cutaneous adverse events associated with disease-modifying treatment in multiple sclerosis: a systematic review.Multiple Sclerosis Journal 2012 Dec; 18 (12): 1705–17; doi: 10.1177/1352458512438239.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.