Zolpidem zlepšuje strukturu spánku u pacientů se srdečním selháním

Poruchy spánku a komorbidity

Dle publikovaných údajů má problémy se spánkem 25–45 % dospělé populace, z nichž 17–25 % je vnímá jako závažné. Spánek se zhoršuje také s rostoucím věkem. Přestože stížnosti na tento problém patří k nejčastějším, 85 % závažných případů zůstává neléčeno.

Nespavost je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, které mohou v dlouhodobějším horizontu vyústit v srdeční selhání. Přibližně 75 % pacientů se srdečním selháním uvádí, že špatně spí. Vyskytuje se u nich jak noční zhoršení symptomů srdečního selhání, tak poruchy spánku, jako je insomnie a spánková apnoe, které dále zhoršují stav kardiovaskulárního systému. 

Hypnotika II. a III. generace

Nadále přetrvává hojné používání hypnotik II. generace, tj. tradičních benzodiazepinů, a to i přes jejich nežádoucí účinky, k nimž patří únava, závratě, somnolence, pokles krevního tlaku, vliv na dechové funkce, u starších pacientů zhoršení kognitivních funkcí a dále riziko vzniku závislosti.

K bezpečnějším léčivům se řadí nebenzodiazepinová hypnotika III. generace. Výhodou je, že nenarušují fyziologickou strukturu spánku, nevykazují reziduální efekt následující den a po vysazení nevedou k rebound insomnii. Případy závislosti byly zaznamenány jen ojediněle při dlouhodobém užívání.

Metodika a průběh studie

Na oddělení spánkové medicíny a oddělení psychobiologie Universidade Federal de São Paulo v Brazílii byla provedena randomizovaná placebem kontrolovaná studie se zkříženým uspořádáním. Jejím cílem bylo vyhodnotit účinky zolpidemu CR (hypnotikum III. generace, léková forma s řízeným uvolňováním) na spánek a dýchání u pacientů s městnavým srdečním selháním.

15 pacientů se ischemickou kardiomyopatií a ejekční frakcí ≤ 45 % ve funkční třídě I či II dle NYHA (New York Heart Association) absolvovalo kompletní polysomnografické vyšetření ve třech fázích. Úvodní polysomnografie byla provedena po randomizaci, další následovala druhý testovací den po nasazení zolpidemu CR 12,5 mg v první skupině a placeba ve druhé. Po týdnu bylo provedeno překřížení mezi skupinami, poté následoval třetí test.

Výsledky

Při použití zolpidemu CR došlo k prodloužení celkové doby spánku o 16 % a prodloužení NREM spánku 3. stupně (hluboký spánek s pomalými EEG vlnami).

Index apnoe/hypopnoe (AHI) se při použití zolpidemu nezměnil, nezvýšil se ani počet obstrukčních dechových příhod. Z hlediska zhodnocení respirační deprese došlo po podání zolpidemu k mírnému, ale signifikantnímu poklesu hodnot nejnižší saturace kyslíkem (počáteční hodnota: 83,60 ± 5,51; placebo: 84,43 ± 3,80; zolpidem: 80,71 ± 5,18; p = 0,002). Kromě jedné příhody ranní bolesti hlavy nebyly žádné jiné nežádoucí příhody hlášeny.

Závěr

Zolpidem CR výrazně zlepšil strukturu spánku u pacientů se srdečním selháním, aniž by měl výrazný negativní efekt na dechové funkce.

(lkt)

Zdroje:
1. Gatti R. C., Burke P. R., Otuyama L. J. et al. Effects of zolpidem CR on sleep and nocturnal ventilation in patients with heart failure. Sleep 2016; 39 (8): 1501–1505, doi: 10.5665/sleep.6006.
2. Moráň M. Farmakologie nespavosti. Medicína pro praxi 2008; 5 (9): 329–332; Praktické lékárenství 2008; 4 (4): 166–171.
3. Smolík P., Pretl M., Konštacký S., Skála B. Diagnostické a terapeutické postupy při insomniích. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2007.