Výtěr z nosu jako moderní a šetrná diagnostická metoda při alergické rinitidě
Alergickou rinitidou trpí až 130 milionů Evropanů. Až dosud byly standardními diagnostickými metodami kožní prick testy a laboratorní vyšetření krve. Oba způsoby ovšem pro mnoho pacientů představují značný dyskomfort a kožní prick testy navíc mohou přinášet falešně pozitivní výsledky. I proto se odborníci v rámci výzkumu věnují novým možnostem diagnostiky alergické rinitidy.
Diagnostika alergické rinitidy
Kožní prick testy a krevní testy na detekci specifického imunoglobulinu E (sIgE) jsou rutinním postupem při diagnostice alergické rinitidy (AR). Současný rozvoj mikročipové technologie umožňuje detekci specifického IgE a posouzení koncentrace protilátek proti 112 různým alergenům z velmi malého vzorku krve (30 µl). Pokud není navzdory výskytu alergické rinitidy zjištěn specifický IgE v séru, provádí se nazální provokační test.
Německá studie k novému způsobu diagnostiky
Tým environmentální medicíny z Technické univerzity v Mnichově se zaměřil na možnost diagnostiky AR založené na výtěru z nosu využívající metodu původně určenou pro analýzu krevních vzorků. Cílem práce bylo využít biočipovou technologii při neinvazivním odběru nazálního sekretu a ověřit, zda tato technologie a postup mohou sloužit jako nová diagnostická metoda u alergických onemocnění.
Němečtí odborníci testovali pacienty senzitizované i nesenzitizované vůči nejčastějším inhalačním alergenům (roztoče, pyly trav, břízy, lísky a olše). Molekulární diagnostiku využili ke stanovení koncentrace protilátek v krvi a nosním sekretu.
Výsledná zjištění
Výsledky krevních testů a výtěrů z nosu byly velmi podobné. Byly díky nim zjištěny shodné reakce – organismus reagoval imunitní odpovědí na stejné látky a týkalo se to všech testovaných inhalačních alergenů. Spojitost mezi detekcí protilátek z krve a nosního sekretu byla zjištěna již v dřívějších studiích, ale týkala se jen některých alergenů a aktuální poznatky potvrdily jednoznačnou pozitivní korelaci u široké škály inhalačních alergenů.
Při srovnání statistických ukazatelů obou porovnávaných metod byla zjištěna obdobná specificita (0,95 při vyšetření séra a 0,96 u výtěru z nosu) a prediktivní hodnota pozitivního testu (0,96 u séra a 0,97 u výtěru z nosu). Senzitivita a prediktivní hodnota negativního testu byly vyšší u diagnostiky ze séra než z nazálního sekretu (senzitivita 0,94 vs. 0,85 a prediktivní hodnota negativního testu 0,92 vs. 0,82).
U hladiny sIgE proti všem testovaným alergenům byla zjištěna významná pozitivní korelace mezi nazálním sekretem a sérem, přičemž nejlepších výsledků bylo dosaženo u pylu břízy, trav a roztočů domácího prachu.
Závěr
Prezentovaná studie byla první prací svého druhu systematicky hodnotící mikročipovou metodu diagnostiky ve srovnání se standardní klinickou diagnostikou. Výsledky mohou sloužit jako základ pro rozvoj nových diagnostických metod a významně přispět k efektivnímu stanovení alergického profilu pacienta. Důležitým benefitem diagnostiky alergické rinitidy z nosního sekretu je neinvazivnost výtěru a komfort pro pacienta v porovnání s odběrem krve či kožními prick testy.
(pak)
Zdroje:
1. Gökkaya M., Schwierzeck V., Thölken K. et al. Nasal specific IgE correlates to serum specific IgE: first steps towards nasal molecular allergy diagnostic. Allergy 2020 Jul; 75 (7): 1802–1805, doi: 10.1111/all.14228.
2. Ives J. Nasal smear as screening test for allergic rhinitis. News-Medical.net, 2020 Apr 17. Dostupné na: www.news-medical.net/news/20200417/Nasal-smear-as-screening-test-for-allergic-rhinitis.aspx
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.