Nefarmakologická léčba refluxního onemocnění

• Režimová opatření, úprava dietního režimu a edukace rodičů postačují u kojenců s ublinkáváním bez refluxního onemocnění a bez varovných známek (neprospívání, hematemeza, podezření na ezofagitidu).
• Zahuštění mléka (přídavky nebo tzv. antirefluxní mléka) snižuje počet viditelného ublinkávání, nesnižuje však počet refluxních epizod.
• Pro možnost refluxního onemocnění jako projevu alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) a event. jiné potraviny lze zvážit eliminačně expoziční test.
• Ačkoli polohy na levém boku a na břiše snižují počet refluxních epizod, nejsou u novorozenců a kojenců vzhledem k riziku SIDS doporučeny. U hospitalizovaných dětí lze polohování za adekvátní monitorace vitálních funkcí použít.
• Není prokázáno, že by u školních dětí režimová nebo dietní opatření měla vliv na refluxní onemocnění. Režimová opatření volíme individuálně. U adolescentů jsou doporučována stejná opatření, u kterých byl potvrzen efekt u dospělých: vyhnout se příjmu stravy před ulehnutím a redukce hmotnosti u obézních.
• Role rehabilitace zatím není jednoznačně určena, vzhledem k minimálnímu riziku nežádoucích účinků ji však v některých situacích lze doporučit.

Kojenci

Ačkoli nemáme k dispozici dokládající studie, u spokojených a dobře prospívajících novorozenců a kojenců, kteří ublinkávají, považujeme edukaci a uklidnění rodičů za dostatečná opatření [1, 109]. Zahuštění mléka snižuje počet viditelného ublinkávání, nesnižuje však počet refluxních epizod [110]. Při velkých nutričních ztrátách lze zkusit mléko zahustit (při kojení vlákninou ze svatojánského chleba, při umělé mléčné výživě antirefluxní formulí) [1]. Vztah mezi alergií na bílkovinu kravského mléka a refluxním onemocněním není zcela vyjasněn, zdá se však, že mohou mít společný patofyziologický podklad [111]. Při podezření, že příznaky mohou souviset s alergií na bílkovinu kravského mléka, je vhodné zkusit podávání extenzivního hydrolyzátu na cca 14 dnů [1]. Při pozitivním eliminačním testu je k průkazu alergie na bílkovinu kravského mléka zcela nezbytné provést test expoziční [1]. Kouření může zvyšovat refluxní index [112], proto je třeba poučit rodiče, aby v bytě nekouřili. Poloha na břiše je spojena s vyšším rizikem syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS), a proto i přes průkaz, že poloha na levém boku a poloha na břiše snižuje počet refluxních epizod, nejsou tyto polohy při refluxním onemocnění paušálně doporučovány [36, 127–129]. Ačkoli nemáme k dispozici žádné studie, je vhodné u kojenců, kteří dostávají velké dávky mléka, upravit režim stravování.

Předškolní a mladší školní děti

U předškolních a mladších školních dětí nebyly publikovány práce, jež by studovaly, zda jsou režimová opatření účinná při potlačení příznaků refluxního onemocnění. Proto lze doporučit omezit pouze ty potraviny, po kterých je pozorováno zhoršení příznaků refluxního onemocnění [1].

Adolescence

V adolescenci je doporučeno akceptovat režimová opatření, jejichž význam byl potvrzen v dospělosti: redukce hmotnosti při obezitě [113], nekouřit [114] a nekonzumovat těžká jídla před ulehnutím [115].

Fyzioterapie

Rehabilitace a fyzioterapie směřující k posílení dolního [133, 134], event. i horního [116] jícnového svěrače jsou novou terapeutickou možností. Jedná se nicméně o metody, jejichž efekt zatím nebyl dostatečně prokázán [133–135]. V případě cviků se zaměřením na inspirační svalstvo dochází k posílení bránice a tím k zesílení dolního jícnového svěrače [117]. Shakerova cvičení se zdviháním hlavy mohou vést k posílení svalstva horního jícnového svěrače a tím ke zlepšení příznaků refluxního onemocnění. Vzhledem k minimálnímu riziku nežádoucích účinkům tak lze, i přes nedostatek důkazů o její účinnosti, v některých situacích fyzioterapii zaměřenou na refluxní onemocnění doporučit.

Tato kapitola vznikla s podporou projektu RVO VFN 64165/2012.