Pacienti se zvýšeným rizikem refluxního onemocnění

• Vyšší výskyt refluxního onemocnění je pozorován u dětí s neurologickým postižením, u obézních, u pacientů s anomáliemi jícnu a žaludku (atrézie jícnu, kongenitální brániční kýla, achalázie), u kosterně svalových onemocnění a dále u chronických respiračních onemocnění (astma, cystická fibróza) a také u pacientů po transplantaci plic.
• Přetrvávání obtíží nemusí nutně znamenat selhání antirefluxní léčby, může být důsledkem základního onemocnění, a není tak nutno ve všech případech automaticky terapii eskalovat.

Neurologické onemocnění

Děti s dětskou mozkovou obrnou i jiným neurologickým postižením (např. m. Down a syndrom Cornelia de Lange a další) mají vyšší riziko refluxního onemocnění [1]. Příčin je mnoho: změna svalového napětí, porucha polykání, zvýšený dávivý reflex, opožděná evakuace žaludku, obstipace, převažující poloha vleže, obezita, muskuloskeletální deformity, vedlejší účinky chronické medikace. Zavedení gastrostomie, které je u těchto pa-cientů časté, rovněž podle některých autorů může zvyšovat riziko refluxního onemocnění. O něco příznivější se zdá v tomto ohledu laparoskopická gastrostomie.

Léčba spočívá v režimových opatřeních při příjmu stravy, podávání inhibitorů protonové pumpy, podávání baclofenu. Efekt fundoplikace je sporný. Blíže je tato problematika řešena v rámci příslušné kapitoly.

Obezita

U dospělých je jednoznačně prokázán vztah mezi refluxním onemocněním a obezitou, u dětí je předpokládán.

Anatomické anomálie jícnu

Atrézie jícnu je často provázena chronickým závažným refluxním onemocněním. Příčinou je nejen dysmotilita jícnu, ale také hiátová hernie, která je často přidružená. Refluxním onemocněním trpí 50–95 % dětí po operaci pro atrézie jícnu [197]. Léčba inhibitory protonové pumpy je většinou úspěšná [173]. Fundoplikace může být u některých pacientů účinná, ale v mnoha případech dojde po nějaké době k recidivě obtíží.

Achalázie

Pacienti s achalázií mají vyšší riziko refluxního onemocnění, ezofagitidy a Barrettova jícnu i po léčbě dilatací nebo myotomií. Všichni pacienti s anomáliemi jícnu by měli být dlouhodobě sledováni a mají zvýšené riziko komplikací včetně rozvoje adenokarcinomu jícnu.

Chronická respirační onemocnění

Předpokládán nebo prokázán je zvýšený současný výskyt refluxního onemocnění a mnoha chronických plicních nemocí, jako jsou cystická fibróza, astma, idiopatická intersticiální plicní fibróza, bronchopulmonální dysplazie. Onemocnění provázená bronchiální obstrukcí snižují vinou odlišné mechaniky dýchání a také kvůli podávané léčbě tonus dolního jícnového svěrače a to usnadňuje refluxní epizody [173]. V jedné studii udávalo 27 % pacientů s cystickou fibrózou příznaky refluxního onemocnění [174]. U bronchopulmonální dysplazie byl vyšší výskyt refluxního onemocnění zprvu předpokládán, dalšími studiemi však zpochybněn [175]. Není jednoznačně prokázáno, že refluxní epizody mohou být zodpovědné za chronický kašel u dětí. Předpokládá se, že jsou podstatně méně častou příčinou kašle než u dospělých pacientů [176]. Výsledky studií zkoumajících výskyt refluxního onemocnění u pacientů s intersticiálním plicním onemocněním se významně liší. Některé studie uvádějí výskyt refluxního onemocnění u těchto nemocí vysoký [177], jiné jej negují [177]. U dětí je toto onemocnění velmi vzácné, relevantní informace proto nejsou k dispozici.

Transplantace plic

Závažné refluxní onemocnění je přítomno u většiny pacientů již před transplantací plic a přetrvává i po transplantaci. Příčinou je dysmotilita jícnu a žaludku. Je předpokládáno, že refluxní epizody u těchto pacientů mohou přispět k rozvoji obliterující bronchiolitidy [177].

Prematurita

Problematika nedosnošených dětí je uváděna v kapitole o refluxním onemocnění u novorozenců.

Diagnostický postup ve schématech