Téma č. 13 – DĚTSKÁ A DOROSTOVÁ PSYCHIATRIE

Důsledky neléčení hyperkinetické poruchy s poruchou pozornosti u dětí na vývoj jejich osobnosti

Čihák F.

Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod, Dětské oddělení 

Hyperkinetická porucha s poruchou pozornosti (ADHD) je neurovývojová porucha projevující se zejména nedostatečnou schopností koncentrovat pozornost na vybrané podněty a udržet ji dostatečně dlouho, dále nadbytečnou neúčelnou motorickou aktivitou a sklonem k nepromyšlenému impulzivnímu jednání. Je podmíněna z velké části geneticky, ale také vyvolána působením exogenních nox v průběhu pre-, peri- a postnatálního vývoje jedince.

Důsledkem odchylného vývoje jsou funkční i anatomické odchylky mozku od normy, zejména zmenšení pravého prefrontálního laloku a převrácená stranová asymetrie bazálních ganglií a hlavně nedostatečná funkce nervových drah regulujících pozornost, vzrušení a impulzy. Tato porucha se vyskytuje asi u 5 % dětí školního věku, 3–5krát častěji u chlapců než u dívek a výrazně zhoršuje schopnost adekvátně vnímat výchovné působení dospělých a internalizovat morální a etické normy společnosti.

Léčbou první volby jsou psychostimulancia, dále pak atomoxetin, antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika, psychoterapie je zcela neúčinná. Děti, které nejsou řádně léčeny, mají horší školní výsledky, než by odpovídalo jejich intelektu, dosahují proto nižší úrovně vzdělání, narušují vztahy v rodině, jsou vyčleňovány z kolektivu vrstevníků, zneužívají nezdrženlivě návykové látky, často se u nich rozvíjí závislost, dopouštějí se protiprávního jednání, jsou předčasně sexuálně aktivní a promiskuitní, nedokáží adekvátně navázat a udržet partnerské vztahy, mají celkově nižší socioekonomický status. Prognóza dětí s ADHD, které jsou adekvátně pedopsychiatricky léčeny, se neliší od ostatní dětské populace zejména co se týče dosažené úrovně vzdělání, abúzu návykových látek a kriminality.

Závěr: Neléčení ADHD významně poškozuje vývoj osobnosti dítěte, proto by každé dítě s podezřením na tuto poruchu mělo být odesláno k vyšetření do ordinace dětského psychiatra.  

ZÁKLADNÍ ASPEKTY PEDOPSYCHIATRICKÉ PRAXE Z HLEDISKA SPOLUPRÁCE PEDOPSYCHIATRA A PEDIATRA

Paclt I.

Psychiatrická klinika VFN, Subkatedra dětské a dorostové psychiatrie, IPVZ, Praha 2 

Přednáška se zabývá současnými aspekty spolupráce dětského psychiatra a pediatra při identifikaci a léčení dětských a adolescentních pacientů s duševními poruchami. Identifikuje problémy při diagnostikování a předávání pacienta do pedopsychiatrické péče, a to jak z hlediska pediatra, tak i z hlediska dětského psychiatra. Zabývá se metodologickými odlišnostmi obou oborů, objasňuje možnosti ambulantní léčby, a to jak farmakoterapeutické, tak i psychoterapeutické. Definuje specifika léčby ústavní, soustřeďuje se také na hodnocení výsledků léčby. Ukazuje na možnosti spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami a etopedickými pracovišti. Zabývá se zejména následujícími diagnózami: ADHD, tiková porucha, úzkostné a depresivní poruchy, dětské psychózy a drogové závislosti. Zvláštní pozornost je věnována předškolní problematice v pedopsychiatrii se zvláštním zřetelem k epilepsii, agresivitě a autismu.