Mozkový natriuretický peptid je markerem horší prognózy při dekompenzaci jaterní cirhózy

English version

Autoři: M. Radvan ¹; P. Svoboda ¹
Působiště autorů: Interní oddělení, Nemocnice Třebíč ¹; Interní oddělení, Nemocnice Kyjov ²
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2013; 67(2): 104-110
Kategorie: Hepatologie: původní práce

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Doručeno: 30. 1. 2013
Přijato: 27. 3. 2013

Souhrn

Úvod:
U pacientů s jaterní cirhózou jsou přítomny nejrůznější kardiální abnormality, které mohou mít vliv na jejich prognózu. Hovoří se o tzv. cirhotické kardiomyopatii. Cílem práce bylo identifikovat faktory spojené s hospitalizační a roční mortalitou pacientů s dekompenzací jaterní cirhózy se zaměřením na echokardiografické parametry a mozkový natruiretický peptid (BNP).

Metody:
Do prospektivní, neintervenční studie jsme zařadili 61 pacientů přijatých na Interní oddělení Nemocnice Třebíč pod diagnózou dekompenzace jaterní cirhózy. Závažnost jaterního selhání byla hodnocena pomocí MELD (Model of End Stage Liver Disease) a Child skóre. Byla provedena komplexní transtorakální echokardiografie včetně hodnocení diastolické funkce levé komory pomocí tkáňového dopplera a neinvazivního měření hemodynamiky. Bylo změřeno vstupní sérové BNP. Hodnocena byla hospitalizační a roční mortalita.

Výsledky:
Jako negativní prognostické markery hospitalizační, resp. roční mortality byly zjištěny: MELD skóre (p < 0,0001; p = 0,0007) a jeho složky, Child skóre (p = 0,004; p = 0,002), vyšší věk (p = 0,03; p = 0,006), lnBNP (p = 0,001; p = 0,004) a dále korigovaný QT interval (p = 0,003; 0,002). Z echokardiografických parametrů byly s hospitalizační mortalitou spojeny indexovaná velikost levé síně (p = 0,016) a vyšší srdeční index (p = 0,04), nicméně oba faktory byly v ročním hodnocení mortality neutrální. Dalším možným negativním markrem je vyšší stupeň diastolické dysfunkce levé komory (p = 0,06 pro hospitalizační; p = 0,04 pro roční mortalitu). Zvýšená hladina BNP je asociována s hyperdynamickou cirkulací (p = 0,05), systolickým tlakem v plicnici (p = 0,03), diastolickou dysfunkcí levé komory (p = 0,01) a velikostí levé síně (p = 0,02).

Závěr:
Vyšší hodnota BNP je u dekompenzovaných cirhotiků spojena s vyšší hospitalizační i roční mortalitou. Současné stanovení BNP by mohlo zpřesnit zavedená prognostická skóre, jako je například MELD. Definitivní postavení BNP u jaterních onemocnění vyžaduje další studie.

Klíčová slova:
cirhóza – kardiomyopatie – mozkový natriuretický peptid – BNP – QTc – MELD skóre – prognóza

Zdroje

1. Minino AM, Heron MP, Smith BK. Deaths: preliminary data for 2004. Natl Vital Stat Rep 2006; 54: 1–7.

2. Henriksen JH, Miller S. Systemic Hemodynamic Complications in Liver Cirrhosis. Scand Cardiovasc J 2009; 43(4): 218–225.

3. Baik SK, Fouad TR, Lee SS. Cirrhotic cardiomyopathy. Orphanet J Rare Dis 2007; 2: 15.

4. Rayes N, Bechstein WO, Keck H et al. Cause of death after liver transplantation: an analysis of 41 cases in 382 patients. Zentralbl Chir 1995; 120: 435.

5. Gines P, Quintero E, Arroyo V et al. Compensated cirrhosis: natural history and prognostic factors. Hepatology 1987; 7: 12–18.

6. Planas R, Montoliu S, Balleste B et al. Natural history of patients hospitalized for management of cirrhotic ascites. Clin Gastroenterol Hepatol 2006; 4: 1385–1394.

7. Salerno F, Borroni G, Moser P et al. Survival and prognostic factors of cirrhotic patients with ascites: a study of 134 outpatients. Am J Gastroenterol 1993; 88: 514–519.

8. Rimola A, Garcia-Tsao G, Navasa M et al. Diagnosis, treatment and prophylaxis of spontaneous bacterial peritonitis: a consensus document. International Ascites Club. J Hepatol 2000; 32: 142–153.

9. Knudsen CW, Riis JS, Finsen AV et al. Diagnostic value of a rapid test for B-type natriuretic peptide in patients presenting with acute dyspnoe: efect of age and gender. Eur J Heart Fail 2004; 6(1): 55–62.

10. Koglin J, Pehlivanli S, Schwaiblmair M et al. Role of brain natriuretic peptide in risk stratification of patients with congestive heart failure. J Am Coll Cardiol 2001; 38(7): 1934–1941.

11. Jensen KT, Carstens J, Ivarsen P et al. A new, fast and reliable radioimunoassay of brain natriuretic peptide in human plasma, reference values in healthy subjects and in patients with different disease. Scand J Clin Lab Invest 1997; 57(6): 529–540.

12. Horl WH. Natriuretic peptides in acute and chronic kidney disease and during renal replacement therapy. J Investig Med 2005; 53(7): 366–370.

13. Shor R, Rozenman Y, Bolshinsky A et al. BNP in septic patients without systolic myocardial dysfunction. Eur J Intern Med 2006; 17(8): 536–540.

14. Ueda S, Nishio K, Akai Y et al. Prognostic value of increased plasma levels of brain natriuretic peptide in patients with septic shock. Shock 2006; 26(2): 134–139.

15. Yildiz R, Yildrim B, Karincagolu M et al. Brain natriuretic peptide and severity of disease in non-alcoholic cirrhotic patients. J Gastroenterol Hepatol 2005; 20(7): 1115–1120.

16. Lang RM, Bierig M, Devereux RB et al. Recommendations for chamber quantification: a report from the American Society of Echocardiography’s Guidelines and Standards Committee and the Chamber Quantification Writing Group, developed in conjunction with the European Association of Echocardiography, a branch of the European Society of Cardiology. J Am Soc Echocardiogr 2005; 18(12): 1440–1463.

17. Oh JK, Seward JB, Tajik AJ. The Echo Manual, 3rd ed., Rochester 2007: 122–1126.

18. Saab S, Han SH, Martin P. Liver transplantation. Selection, listing criteria, and preoperative management. Clin Liver Dis 2000; 4(3): 513–532.

19. Kamath PS, Wiesner RH, Malinchoc M et al. A Model to Predict Survival in Patients with End-stage Liver Disease. Hepatology 2001; 33: 464–470.

20. Heuman DM, Abou Assi SG, Habib A. et al. Persistent ascites and low serum sodium identify patients with cirrhosis and low MELD scores who are at high risk for early death. Hepatology 2004; 40(4): 802–810.

21. La Villa G, Riccardi D, Lazzeri C et al. Blunted natriuretic response to low-dose brain natriuretic peptide infusion in nonazotemic cirrhotic patients with ascites to avoid sodium retention. Hepatology 1995; 22(6): 1745–1750.

22. Mair J. Biochemistry of B-type natriuretic peptide-where are we now? Clin Chem Lab Med 2008; 46(11): 1507–1514.

23. Saner FH, Neumann T, Canbay A et al. High brain-natriuretic peptide level predicts cirrhotic cardiomyopathy in liver transplant patients. Transpl Int 2011

24. Maisel AS, Koon J, Krishnaswamy P et al. Utility of B-natriuretic peptide as a rapid, point-of-care test for screening patients undergoing echocardiography to determine left ventricular dysfunction. Am Heart J 2001; 141: 367.

25. Henriksen JH, Gotze JP, Fuglsang S et al. Increased circulating pro-brain natriuretic peptide (pro BNP) and brain natriuretic peptide (BNP) in patients with cirrhosis: relation to cardiovascular dysfunction and severity of disease. Gut 2003; 52(10): 1511–1517.

26. Wong F, Siu S, Liu P et al. Brain natriuretic peptide: is it a predictor of cardiomyopathy in cirhosis? Clin Sci (London) 2001; 101(6): 621–628.

27. Woo JJ, Koh YY, Kim HJ et al. N-terminal Pro B-type Natriuretic Peptide and the Evaluation of Cardiac Dysfunction and Severity of Disease in Cirrhotic Patients. Yonsei Med J 2008; 49(4): 625–631.

28. Fejfar T, Safka V, Solar M et al. Brain natriuretic peptide: marker of portal hypertensive circulatory dysfunction? Prague hepatology meeting 2006; abstrakt: Ces a Slov Gastroent a Hepatol 2006; 60(9): 123.

29. Yilmaz VT, Eken C, Avci AB et al. Relationship of increased serum brain natriuretic peptide levels with hepatic failure, portal hypertension and treatment in patients with cirrhosis. Turk J Gastroenterol 2010; 21(4): 381–386.

30. Pimenta J, Paulo C, Gomes A et al. B-type natriuretic peptide is related to cardiac function and prognosis in hospitalized patients with decompensated cirrhosis. Liver Int 2010; 30(7): 1059–1066.

31. Padillo J, Rioja P, Muñoz-Villanueva MC et al. BNP as marker of heart dysfunction in patients with liver cirrhosis. Eur J Gastroenterol Hepatol 2010; 22(11): 1331–1336.

32. Krowka MJ, Mandell SM, Ramsay MAE et al. A report from the hepatopulmonary syndrome/portopulmonary hypertension multicenter liver transplant data database: arterial oxygenation, pulmonary hemodynamics and outcomes of patiens “denied” versus those who underwent transplantation. Liver Transpl 2004; 9(10): 174–182.

33. Solomon SD, Zile M, Pieske B et al. The angiotensin receptor neprilysin inhibitor LCZ696 in heart failure with preserved ejection fraction: a phase 2 double-blind randomised controlled trial. Lancet 2012