Úvodem

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

díky dvojnásobnému rozsahu posledního vydání ročníku 2024 vám můžeme přiblížit obsáhlá témata z řady oborů medicíny i zdravotnictví – a co nás zvláště těší, i z několika nezdravotnických špičkových pracovišť.

Efektivita českého zdravotnictví klesá, jak dokládá práce autorů z Vysoké školy ekonomické. Náklady na zdravotní péči v Česku přesáhly jen ve výdajích zdravotních pojišťoven půl bilionu korun (510 miliard, tj. 55 500 Kč na jednoho obyvatele). V roce 2025 se potom očekává nárůst o dalších 20 miliard Kč. Přitom nikdo nemůže pochybovat, že část těchto nákladů byla, je a bohužel i bude vynakládána neefektivně, tedy aniž by poskytnutá péče vedla k odpovídajícímu zlepšení zdravotního stavu ať už jednotlivců nebo populace jako celku. Osobně jsem přesvědčen, že velkou část neefektivně vynaložených prostředků představují zbytečná vyšetření (neindikovaná ve smyslu medicíny založené na důkazech) – od biochemie až po magnetickou rezonanci; další pak neodůvodněně předepsané léky, a to i množstvím. Zlepšení této situace, jak v příspěvku „Problematika rozhodování o nákladově neefektivní péči“ dokládají autoři z Ústavu státu a práva AV ČR v čele s Davidem Černým, vyžaduje řešení na mnohem širší základně, než je samotné zdravotnictví – a prvním krokem by měla být diskuse i o ekonomických, hodnotových a etických principech.

Značná část zdravotních výdajů je vyvolána dopady závislostí, především kouřením cigaret. Škodlivost kouření v automobilech a absenci legislativy v tomto ohledu ilustruje příspěvek profesorky Evy Králíkové. Další obsáhlý materiál ukazuje možnosti snížení rizika přístupem harm reduction, tedy náhradou cigaret jinými možnostmi dodávání nikotinu. Argumenty, které přináší přední odborník na problematiku závislostí docent Viktor Mravčík, mi připadají dostatečně přesvědčivé – přinejmenším k tomu, aby tyto postupy nebyly odmítány „z principu“.

Více medicínsky zaměřené texty se týkají onkologické péče o mladé nemocné, duševního zdraví zdravotníků během pandemie COVID-19, prevence tromboembolické nemoci i perioperačního podávání statinů. Své místo v tomto vydání má rovněž prevence – a to jak pohybová aktivita, tak výživa.

Konečně mi nedá, abych nezmínil neúnavnou a mravenčí práci novojičínského otorinolaryngologa MUDr. Ivana Kalivody při objevování významných osobností svého oboru. Už jen proto, že jím „objevený“ profesor Viktor Guttmann byl příbuzným mého dědečka, prvorepublikového politika Josefa Guttmanna.

Petr Sucharda