Pohybová aktivita v lázeňství – klíč k prevenci a podpoře zdraví

Souhrn

V současnosti je lázeňství nejen efektivním nástrojem pro léčbu, ale i pro prevenci civilizačních chorob, což podtrhuje důležitost pohybových terapií v přírodním prostředí. Studie potvrzují, že pravidelná pohybová aktivita snižuje riziko mnoha onemocnění, zlepšuje fyzické a psychické zdraví a posiluje adaptační schopnosti organismu. Analýza různých forem pohybové terapie, jako je léčebná tělesná výchova, hydroterapie a terénní kúry, ukazuje jejich přínosy pro pacienty.

Komplexní přehled o fyziologických a terapeutických přínosech pohybové aktivity v lázeňství zdůrazňuje její roli v prevenci civilizačních onemocnění. Výzkumy ukazují, že lázeňské programy zaměřené na pohyb mohou zlepšit kvalitu života, podporovat psychickou pohodu a přispět k prevenci chronických onemocnění. S rostoucí prevalencí civilizačních chorob je důležité integrovat pohybové aktivity do lázeňské péče, což má potenciál pro dlouhodobé zlepšení zdravotního stavu pacientů.

Klíčová slova:

lázeňská léčba, pohybová aktivita v lázeňství, prevence chronických onemocnění, léčebná tělesná výchova, hydroterapie, terénní kúry, nordic walking, monitorování v lázeňské péči, trendy v lázeňství a balneologii.

ÚVOD

Lázeňská léčebně rehabilitační péče je dlouhodobě uznávána jako efektivní nástroj při léčbě řady chronických onemocnění, pro regeneraci po operacích či úrazech a ve zlepšování celkové kvality života. V posledních desetiletích však lázeňská péče přesahuje rámec klasické léčby a zaměřuje se stále více na prevenci. V tomto kontextu hraje klíčovou roli pohybová aktivita, která představuje zásadní faktor jak pro prevenci, tak i pro léčbu mnohých civilizačních onemocnění. Lázeňské prostředí, zejména pak přírodní krajina, podporuje různé formy pohybových terapií, které mohou mít výrazný vliv na fyzické i psychické zdraví.

V dalším předkládáme vědecké poznatky o významu pohybové aktivity v lázeňství a její úloze při prevenci a léčbě chronických onemocnění, při zlepšení fyzických funkcí pacientů a podpoře psychické pohody.

FYZIOLOGICKÉ A ZDRAVOTNÍ PŘÍNOSY POHYBOVÉ AKTIVITY

Pohybová aktivita je klíčovým faktorem pro zdraví. Existuje široká vědecká shoda, že pravidelná pohybová aktivita snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, obezity, hypertenze, osteoporózy a některých malignit (1, 2). Nedostatek pohybové aktivity naopak zvyšuje pravděpodobnost obezity dospělých o více než 140 % (3).

Výzkumy dále ukazují, že pravidelná pohybová aktivita zvyšuje svalovou sílu, flexibilitu a rovnováhu, což je obzvláště důležité pro starší osoby a pacienty s omezenou mobilitou (4). Mimo jiné snižuje riziko depresí a úzkostí prostřednictvím zlepšení neurobiologických funkcí, včetně regulace neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin, a přispívá ke kvalitnějšímu spánku a celkovému psychickému zdraví (5–7).

POHYBOVÁ AKTIVITA JAKO TERAPEUTICKÝ NÁSTROJ V LÁZEŇSKÉ LÉČBĚ

Pohybová aktivita je klíčovou součástí komplexní rehabilitace v rámci lázeňské léčby. Lázeňská léčba ovlivňuje lidský organismus prostřednictvím složitých reflexních a humorálních procesů, které působí na nervovou soustavu a pomáhají upravovat podmíněné reflexy, čímž zlepšují adaptační schopnosti organismu (8). Mezi formy pohybové terapie patří například léčebná tělesná výchova, hydroterapie a terénní kúry. Každá z těchto metod má specifické fyziologické a terapeutické přínosy a je indikována podle zdravotního stavu a fyzické zdatnosti pacienta (9).

Léčebná tělesná výchova (LTV)

Léčebná tělesná výchova je klíčovou součástí lázeňských rehabilitačních programů. Je zaměřena na obnovení a udržení svalových funkcí pacientů, zejména pak pacientů po ortopedických operacích, úrazech či s chronickými muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou zánětlivá a degenerativní onemocnění pohybového aparátu. Studie ukazují, že pravidelná léčebná tělesná výchova vede ke zlepšení funkční kapacity organismu, zvýšení svalové síly a flexibility, zlepšení rozsahu pohybu a k redukci bolesti (9, 10).

Kromě toho hraje LTV důležitou roli v prevenci pádů, nebezpečných zejména pro starší populaci, neboť je prokázáno, že cvičení zaměřená na zlepšení rovnováhy a koordinace snižují u starších osob s poruchami rovnováhy riziko pádů až o 30 % (12). Ve spojení s dalšími lázeňskými procedurami, jako je balneoterapie či fyzioterapie, představuje LTV efektivní nástroj pro dlouhodobé zlepšení funkční nezávislosti pacientů.

Hydroterapie

Cvičení ve vodě, jedna z možností vodoléčby, je specifickou formou pohybové terapie využívající fyzických vlastností vody vhodných pro terapii, jako je vztlak či odpor. Tato metoda je obzvláště vhodná pro pacienty s omezenou pohyblivostí, bolesti kloubů a páteře či obezitou, neboť vztlak vody snižuje zatížení kloubů a umožňuje provádění pohybů, které by na suchu byly pro pacienty obtížné až bolestivé (13). Hydroterapie má prokazatelné pozitivní účinky na zmírnění bolestí a zlepšení funkčního stavu u pacientů s osteoartritidou, revmatickými onemocněními a chronickými bolestmi zad (8, 14). Studie ukazují, že hydroterapie zlepšuje kardiovaskulární zdatnost, sílu a flexibilitu, zmírňuje bolesti a zlepšuje kvalitu života u pacientů s různými chronickými onemocněními (15).

Kromě fyzických přínosů má cvičení ve vodě pozitivní vliv na psychický stav pacientů, zejména v důsledku relaxačních účinků a snížení úrovně stresu, neboť voda vytváří příjemné a uklidňující prostředí a může působit jako antistresový faktor díky podpoře uvolňování endorfinů, které navozují pocit pohody a snižují vnímání bolesti. (16, 17). Zároveň se ve vodním prostředí zvyšuje pocit tělesné lehkosti, což umožňuje pacientům s pohybovým omezením provádět cviky, kterých by za normálních podmínek nebyli schopni, což může výrazně zlepšit jejich sebevědomí a subjektivní pocit z léčby.

Terénní kúry

Terénní kúry jsou specifickým léčebným lázeňským programem, zaměřeným na řízený a pravidelný pohyb pacientů po pečlivě vybraných trasách, které mohou výrazně podpořit jejich zdraví a rehabilitaci. Obvykle se jedná o pohybovou aktivitu aerobního charakteru, jako jsou pěší procházky či nenáročné túry přizpůsobené fyzické kondici a zdravotnímu stavu jednotlivých pacientů. Tato léčebná metoda je indikována lékařem na základě diagnózy a ergometrického vyšetření, které stanoví vhodné zóny tepové frekvence, jež může pacient sledovat například pomocí chytrých hodinek. Trasy jsou odstupňovány dle kardiální zátěže a vybaveny lavičkami k odpočinku (8).

Studie z lázeňského prostředí ukazují, že pravidelná pohybová aktivita ve venkovním prostředí může významně zlepšit kvalitu života a snížit stres v porovnání s městským prostředím či tělocvičnou (18). Pobyt spojený s pohybem v přírodě má navíc klíčový význam pro udržení fyzického a psychického zdraví, což se pozitivně odráží na kardiovaskulárních a respiračních funkcích a na psychické pohodě pacientů (1921).

V posledních letech převzala lázeňská léčba prvky chůze ze systému nordic walking, který má pozitivní účinek nejen pro pacienty s kardiovaskulárními a respiračními chorobami, ale i pro osoby s funkčními a degenerativními poruchami. (8). Nordic walking je specifický především zapojením svalů celého těla, čímž oproti běžné chůzi zvyšuje energetický výdej. Studie ukazují, že tato aktivita zvyšuje aerobní kapacitu plic, pomáhá snižovat tělesný tuk a zlepšuje kvalitu života snižováním hladiny stresu, díky čemuž má i psychické přínosy v důsledku pohybu v přírodě (22, 23).

MONITOROVÁNÍ POHYBOVÉ AKTIVITY V LÁZEŇSKÉ LÉČBĚ

Monitorování pohybové aktivity je užitečnou součástí léčebných programů v lázeňské léčbě, které usilují o zlepšení fyzické kondice a celkového zdraví pacientů. V lázeňských zařízeních se monitorování pohybu nejčastěji zaměřuje na udržení optimální tréninkové tepové frekvence a vhodné úrovně zátěže. Pacienti zde mohou využít různé způsoby sledování, například chytré hodinky nebo sporttestery, které umožňují monitorovat například počet denních kroků, tepovou frekvenci a energetický výdej, což napomáhá dodržovat doporučené kardiální zóny a přizpůsobit aktivitu podle aktuální kondice a potřeby odpočinku (8).

Terénní kúry a další pohybové aktivity vedené odborníky zahrnují také edukaci pacientů o vhodném střídání zátěže a odpočinku, což snižuje riziko přetížení, zejména u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Monitorování poskytuje lékařům cennou zpětnou vazbu ohledně účinnosti léčby a může motivovat pacienty k udržení zdravého životního stylu i po ukončení lázeňského pobytu. Studie potvrzují, že používání chytrých náramků/hodinek může zvýšit množství denních kroků i celkovou intenzitu pohybové aktivity, což může mít pozitivní vliv na udržení lepšího zdravotního stavu i životního stylu pacientů (24).

PREVENTIVNÍ ÚLOHA POHYBOVÉ AKTIVITY V LÁZEŇSKÉ LÉČBĚ

Prevence civilizačních onemocnění by měla patřit mezi hlavní cíle moderní lázeňské léčby zaměřené na rizikové pacienty trpící nadváhou, mající sedavý způsob života, dyslipidémii nebo hypertenzi. Tyto preventivní programy využívají komplexní přístup, který kombinuje pohybovou aktivitu, dietní intervenci a edukaci pro zdravý životní styl (25, 26). Pohyb zde hraje zásadní roli při snižování rizika chronických onemocnění, zlepšování metabolického zdraví a podpoře psychické pohody.

Preventivní lázeňské léčebné pobyty mohou zvýšit odolnost vůči negativním zátěžovým vlivům a představují významný nástroj pro prevenci psychických a psychosomatických onemocnění. Výdaje na tyto programy mohou zároveň snížit budoucí náklady na zdravotní a sociální péči díky včasné prevenci (27).

ZÁVĚR

Pohybová aktivita představuje nedílnou součást moderní lázeňské péče a má klíčovou roli jak v rehabilitaci, tak v prevenci. Lázeňské prostředí poskytuje ideální podmínky pro účinnou a bezpečnou pohybovou terapii pod odborným dohledem, což vede ke zlepšení fyzických funkcí, snížení rizika vzniku chronických onemocnění a podpoře psychické pohody pacientů. Vzhledem k rostoucí incidenci civilizačních chorob je zapojení pohybové aktivity do lázeňských programů zásadním krokem v prevenci a podpoře dlouhodobého zdraví.

Čestné prohlášení

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Poděkování

Článek vychází v rámci projektu Centrum lázeňského výzkumu, reg. č. CZ.10.01.01/00/22_001/0000261.

Děkuji panu prim. MUDr. Ladislavu Špišákovi, CSc., a paní ředitelce Ing. Alině Huseynli, MBA, za jejich cenné rady a připomínky, které významně přispěly ke kvalitě článku.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Marek Maráček
Institut lázeňství a balneologie, v.v.i.
nábř. J. Palacha 932/20, 360 01  Karlovy Vary
Tel.: 725 556 756
e-mail: marek.maracek@upol.cz