Efektivnost zdravotnictví ČR v mezinárodním srovnání 2010–2021

Souhrn

Efektivnost českého zdravotnictví byla hodnocena indexem efektivnosti, který obsahuje 4 vstupy a 3 výstupy zdravotnického systému. Váhy zdravotnických vstupů a výstupů byly získány na základě dotazníkového šetření mezi experty. Mezinárodní srovnání ukazuje, že efektivnost českého zdravotnictví v období 2010–2021 dlouhodobě klesá. Ovšem stejný trend lze pozorovat i v dalších evropských zemích.

Klíčová slova:

zdravotnictví, efektivnost, mezinárodní srovnání

ÚVOD

Cílem vlády v oblasti zdravotnictví je na jedné straně zlepšování zdravotního stavu obyvatel, na druhé straně také dlouhodobá finanční udržitelnost zdravotnictví. Jednou z cest k naplnění obou cílů zároveň je neustálá snaha o zvýšení výkonnosti (performance) či efektivnosti (efficiency) zdravotnictví. Výkonnost/efektivnost zdravotnictví jako celku lze z makroekonomického pohledu hodnotit pomocí metod mezinárodního srovnání (1–4). Hodnocením českého zdravotnictví jsme se zabývali již dříve (5–8). Při mezinárodním srovnání zdravotnických systémů je třeba se zaměřit na země s podobnými sociálními a ekonomickými charakteristikami, aby srovnání bylo smysluplné.

Příkladem hodnocení zdravotnictví, které kombinuje kvalitativní i kvantitativní ukazatele, je řada publikací Health Systems in Transition organizace European Observatory on Health Systems and Policies. Jde o národní studie, které obsahují detailní popis a analýzu zdravotnictví ve studované zemi. Národní studie jsou připraveny podle jednotné šablony, která poskytuje detailní vodítko k sepsání studie a návrhy pro datové zdroje. Národní studie pro jednotlivé země se vydávají vždy po několika letech, zřejmě podle toho, zda se v zemi děje něco zajímavého. Poslední studie Česka vyšla v roce 2023 (9).

Vznik tohoto článku byl inspirován ohlasem čtenářů na text (8), prezentovaný také na dvou konferencích a zmíněný i v médiích (10, 11). Cílem původního článku bylo zhodnotit dlouhodobý vývoj základních zdravotnických vstupů a výstupů a na základě toho uvažovat o vývoji efektivnosti českého zdravotnictví v období 1994 až 2021.

METODY, DATA

V článku (8) jsme definovali index efektivnosti zdravotnictví, který obsahuje 4 zdravotnické vstupy (výdaje na zdravotnictví jako podíl hrubého domácího produktu /HDP/, počty lékařů, zdravotních sester a lůžek) a 3 zdravotnické výstupy (naděje na dožití, naděje na dožití ve zdraví, kojenecká úmrtnost). Matematicky index efektivnost zdravotnictví formulujeme ve tvaru:

kde x_i je normalizovaná hodnota i-tého vstupu zdravotnického systému, y_k je normalizovaná hodnota k-tého výstupu zdravotnického systému, v_i a w_k jsou váhy vstupů a výstupů. Váhy vstupních a výstupních ukazatelů (v_i a w_k) jsme získali na základě elektronického dotazníku, který jsme rozeslali celkem 83 expertům z oblasti zdravotní politiky (akademici, poslanci a senátoři, kteří jsou členy zdravotních výborů, ředitelé nemocnic). Získali jsme 27 odpovědí, což znamená návratnost 32,5 %.

Jelikož jde o poměrně časově vytížené osoby, považujeme návratnost dotazníku za dobrou. Zjištěné váhy zdravotnických vstupů podle expertů činily pro výdaje na zdravotnictví jako procentní podíl HDP 41,6 %, pro lékaře 22,5 %, pro zdravotní sestry 21,4 %, pro nemocniční lůžka 14,5 %. Zdravotní sestry tedy byly z pohledu expertů stejně důležité jako lékaři. Váhy zdravotnictvích výstupů byly podle expertů pro naději dožití ve zdraví (HALE – health-adjusted life expectancy) 48,3 %, pro naději dožití (střední délku života) 29,9 % a pro kojeneckou úmrtnost 21,8 %. Vážený vstup do zdravotnictví tedy činí 0,416×(výdaje na zdravotnictví) + 0,225×(lékaři) + 0,214×(zdravotní sestry) + 0,145×(lůžka). Vážený výstup je dán jako 0,483×(naděje dožití ve zdraví) + 0,299×(naděje dožití) + 0,218×(kojenecké přežití).

Pro výpočet indexu efektivnosti zdravotnictví jsme kojeneckou úmrtnost převedli na ukazatel kojeneckého přežití, aby všechny zahrnuté ukazatele byly maximalizační. Například kojenecká úmrtnost 2,2 se změnila na ukazatel přežití s hodnotou 997,8. Jelikož jsou ukazatele měřeny v různých jednotkách, v dalším kroku jsme všechny ukazatele normalizovali vydělením maximální hodnotou. Maximální hodnota daného ukazatele je tedy rovna 1 a ostatní hodnoty jsou v intervalu 0–1.

Data o vstupech a výstupech jsme získali z databáze Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jedinou výjimku tvoří ukazatel naděje dožití ve zdraví, který jsme získali z databáze Světové zdravotnické organizace (WHO). Za výchozí rok srovnání jsme použili rok 2010. Koncový rok 2020 nebyl z důvodu pandemie COVID-19 vhodný, proto jsme se přiklonili k tomu, využit raději již dostupná data z roku 2021, která jsou již pandemií ovlivněna méně. V době analýzy byla také již dostupná data o výdajích na zdravotnictví za rok 2022. Nakonec jsme tento údaj za rok 2022 použili, neboť ho považujeme za spolehlivější. Pandemie totiž zvýšila ve všech zemích výdaje na zdravotnictví a zároveň došlo ke snížení výkonnosti ekonomiky. Názorně je to vidět i na obr. 1, který ukazuje určitý návrat k původním hodnotám v roce 2022 (12). Tento vývoj je pozorovatelný i v dalších zemích. Bude určitě zajímavé sledovat vývoj za rok 2023, až budou data dostupná.

Do souboru jsme zařadili všechny země OECD, pro které jsme měli dostupná data a které jsou členy evropské regionální organizace WHO. Do evropské organizace WHO kromě evropských zemí patří také Izrael. Obě tyto podmínky splnilo 21 zemí (tab. 1).

Tab. 1  Hodnoty indexu efektivnosti zdravotnictví

Zdroj: vlastní výpočty

VÝSLEDKY

Váhy vstupů a výstupů od českých expertů jsme použili pro všechny zahrnuté země. Samozřejmě experti v jiných zemích by mohli mít na důležitost jednotlivých vstupů a výstupů jiný názor. Usilujeme však o hodnocení efektivnosti z českého pohledu a použití „českých“ vah by mělo být oprávněné. Samostatně jsme se nejdříve podívali na vývoj váženého vstupu a váženého výstupu zdravotnictví (obr. 2). Svislá a vodorovná osa studované země rozdělují do 4 skupin. Vítězové jsou Dánsko (DK) a Irsko (IR), což jsou dvě země, které dokázaly zlepšit zdraví obyvatel přes snížení vstupů. Velmi úspěšné bylo též Finsko (FIN), které však už s nepatrným nárůstem vstupů těsně spadlo do jiné skupiny. V Maďarsku (H) došlo také ke snížení vstupů zdravotnictví, ale poklesla také úroveň zdraví. Velká skupina zemí výrazně navýšila vstupy, ale došlo zároveň ke zlepšení zdraví. Do této skupiny zemí patří například naši sousedé Rakousko (A) a Německo (D). Mezi neúspěšné země řadíme Spojené království (GB), Polsko (PL), Slovensko (SK) a také Česko (CZ). V těchto zemích pozorujeme růst zdravotnických vstupů, který však nevedl ke zlepšení zdraví obyvatel. To tedy není pro české zdravotnictví dobrá zpráva.

Hodnoty indexu efektivnosti zdravotnictví najdeme v tab. 1. Index efektivnosti byl znormalizován tak, že jeho hodnota pro Česko za rok 2010 byla stanovena na hodnotu 100 bodů. Až na několik výjimek (Finsko, Dánsko, Irsko, Maďarsko) efektivnost během období 2010 až 2021 klesla. Toto zjištění ovšem není překvapivé a neznamená jednoznačně negativní výsledek. Rostoucí úroveň zdravotnických vstupů vede ke snižování efektivnosti zdravotnictví, protože dodatečná jednotka vstupu přináší menší zdravotní přínos. V případě vyšších úrovní zdraví je stále náročnější úroveň zdraví dále zvyšovat. Jestliže je dodatečný společenský přínos vyšší než přínosy v jiných oblastech, je správné do zdravotnictví alokovat další zdroje.

Samozřejmě je třeba vzít v úvahu dopady pandemie COVID-19, které mohly způsobit, že zdraví obyvatel se zlepšilo na původní hodnoty až v následujících letech. Data za novější roky však ještě nebyla v době analýzy dostupná.

Tab. 1 řadí země podle hodnot indexu efektivnosti v roce 2010. Na 1. místě najdeme Izrael, který si první místo udržel i v roce 2021 přes pokles 10 bodů. Polsko, které bylo v roce 2010 na 2. místě, zažilo největší bodový pokles indexu, a to o 18 bodů. Také 3. Lotyšsko výrazně kleslo o 17 bodů. Naopak úspěšným skokanem bylo Irsko s růstem o 13 bodů. Zvýšit efektivnost zdravotnictví je tedy možné. Nejhůře dopadlo překvapivě Finsko, kde je to zřejmě způsobeno velmi nadprůměrným počtem zdravotních sester na obyvatele. Česko ve sledovaném období přišlo o 11 bodů, což je horší než průměrná ztráta 7 bodů.

ZÁVĚR

Každá studie má své limity. Index efektivnosti zdravotnictví je zřejmě moc jednoduchý na to, aby ukázal na všechny faktory efektivnosti zdravotnictví. Chápejme jeho užitečnost v jeho signálním charakteru. A signál, který nám index vyslal o českém zdravotnictví příliš lichotivý není. Před katastrofickým viděním světa nás zachránilo mezinárodní srovnání, které ukázalo, že pokles efektivnosti zdravotnictví je obecný trend, který není omezen na Česko. Jde tedy spíše rychlost tohoto poklesu, případně zda se podařilo tento trend načas zvrátit.

V příspěvku jsme se pokusili poukázat na některé dlouhodobé vývojové trendy hodnot vstupů a výstupů zdravotnických systémů, abychom mohli zhodnotit vývoj efektivnosti českého zdravotnictví v širších mezinárodních souvislostech. Provedené analýza je samozřejmě omezená a zjednodušená. Proto nemůže dát jednoznačné odpovědi na to, zda je české zdravotnictví dostatečně efektivní či nikoliv. Přesto i takovouto omezenou analýzy považujeme za přínosnou a poučnou. Nenabízíme odpovědi, ale příležitost klást si další otázky.

Poděkování

Výzkum byl podpořen Interní grantovou agenturou VŠE v Praze, projekt F4/30/2023.

Adresa pro korespondenci:

prof. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.
Fakulta informatiky a statistiky VŠE
nám. W. Churchilla 4, 130 67  Praha 3
e-mail: dlouhy@vse.cz