25 let Mezinárodní společnosti pro biologické a environmentální repozitáře (ISBER)

Souhrn

Mezinárodní společnost pro biologické a environmentální repozitáře (ISBER – International Society for Biological and Environmental Repositories) letos slaví 25. výročí založení. Vznik společnosti logicky vyústil z potřeby sbírat a uchovávat biologický materiál pro stávající a budoucí výzkum. V průběhu vývoje ISBER se formovaly její cíle a struktura v souladu s aktuálními potřebami biomedicínského výzkumu. Současně s tím se budovala celosvětová síť biobank, platforma pro sdílení zkušeností, s tím související nároky na vzdělávání biobankéřů, spolupráce akademických pracovišť s průmyslem a další aktivity. ISBER je dnes celosvětovým lídrem v oblasti biobank spolupracující s mnoha společnostmi a institucemi a udávající světové trendy v oblasti biobank. Fakultní nemocnice Plzeň je členem ISBER od roku 2015.

Klíčová slova:

biobanky, biobanking, mezinárodní spolupráce, networking, výzkum, vzdělávání

CO JE ISBER?

International Society for Biological and Environmental Repositories (ISBER) je mezinárodní organizace působící v oblasti biobank a biobankingu, vytvářející možnosti pro networking, vzdělávání a inovace. ISBER poskytuje harmonizované přístupy k nově se vyskytujícím výzvám v oblasti repozitářů a biobank a vytváří prostředí pro vznik nových myšlenek a nová řešení. Repozitáře zde chápeme jako předchůdce biobank nebo také ne tak dobře organizované kolekce biologického materiálu, jako jsou biobanky.

Hlavními aktivitami ISBER jsou vzdělávací programy a tematicky zaměřená školení, vytváření kreativního prostředí pro sdílení politik, procesů a výsledků výzkumu, stejně tak jako pro implementaci inovativních technologií, produktů a služeb v oblasti biobank.

CO SI PŘEDSTAVIT POD POJMEM BIOBANKA?

Biobanka je organizovaná kolekce většinou lidského biologického materiálu a k ní příslušných (asociovaných) dat pro výzkumné účely. To je nejjednodušší a obecně přijímaná definice publikovaná v roce 2008 na stránkách projektu p3g – Public Population Project in Genomics and Society (www.p3gobservatory.org). Jako biologický materiál se nejčastěji sbírají a skladují krev, plazma, sérum a tkáně, ale jsou i biobanky uchovávající jiné tělesné tekutiny, vlasy, nehty nebo též buňky, DNA, RNA atd. Pokud jde o data, ta rovněž zahrnují širokou škálu od osobních přes klinická až po epidemiologická a environmentální, a to v různých formátech, průběžně aktualizovaná v reálném čase apod.

Vzorky lidského materiálu jsou biobankami získávány od dárců s jejich souhlasem (tzv. informovaným souhlasem) a v souladu s dalšími etickými, právními a sociálními pravidly a nařízeními.

Biologický materiál, data a informace uložené v biobankách jsou významným zdrojem pro biomedicínský výzkum, efektivnější prevenci, časnou diagnostiku, na míru šitou léčbu a následné sledování; nezastupitelnou roli hrají ve farmaceutickém průmyslu při výzkumu a vývoji nových léků a vakcín.

Biobanky jsou typicky multioborovou entitou vyžadující pestré pracovní týmy – jsou v nich zastoupeni lékaři, výzkumní pracovníci, laboranti, technický personál, specialisté na informační technologie (IT), nově i umělou inteligenci (AI) a strojové učení (ML), právníci, manažeři ad.

Postupným vývojem v uplynulých dvou dekádách vznikla potřeba evropské i světové biobanky propojit a organizovat a nabídnout jejich vzorky, data, zkušenosti a expertizy pro mezinárodní výzkum. Hlavními aktéry na mezinárodním poli jsou evropská výzkumná infrastruktura BBMRI-ERIC (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium), sdružující více než 550 evropských biobank, výzkumných center a univerzit, a ESBB (European, Middle Eastern & African Society for Biopreservation and Biobanking). Jedinou celosvětově působící organizací v oblasti biobank je ISBER, která letos slaví 25. výročí svého vzniku.

HISTORIE

V roce 1999 se malou skupinou vizionářů z různých biomedicínských oborů, soukromých i veřejných sektorů formovala mezinárodní společnost – The International Society of Biological and Environmental Repositories (ISBER, www.isber.org). Zakladatelé hledali optimální prostředí pro uchovávání různých biologických vzorků a k nim příslušejících dat a informací pro budoucí vědecké využití. V té době hledání slov biobank a biorepository na internetu neukazovalo téměř nic. Ve srovnání s tím dnešní hledání ukazují miliony výsledků, což svědčí o tom, jak vizionářští zakladatelé ISBER byli. 25 let existence ukázalo, jakým dramatickým procesem společnost – působící dnes s globálně vytvořenou infrastrukturou a významně přispívající k výzkumu nádorových, neurodegenerativních, kardiovaskulárních, vzácných a dalších onemocnění – prošla. Vzorky a data z biobank napomáhají k urychlení farmaceutického výzkumu a vývoji, zmiňme například nově vznikající biobanky během světové pandemie COVID-19. V průběhu uplynulých let probíhal bouřlivý rozvoj biobank nejen v humánní medicíně, ale také v oblasti živočišné (biobanky pro výzkum a záchranu populací pand velkých v Číně, populací delfínů v Mexickém zálivu u Floridy nebo šlechtění arabských koní v Kataru) a rostlinné (biobanky semen divokých trav pro šlechtění, uchovávání vzácných kultur pro jejich zachování a udržení rostlinné diverzity apod.). ISBER působí ve všech světadílech a po Evropě, USA a Kanadě je možno sledovat akcelerovaný vývoj zejména v Africe, Indii a Číně.

ISBER si v průběhu své historie a rozvoje vybudovala významné a celosvětově uznávané postavení; jsou v ní zastoupeny biobanky, výzkumné organizace, univerzity, další akademická pracoviště, ale i pacientské organizace, specialisté na právní aspekty, zástupci průmyslu a řada dalších. Každoroční výroční setkání (ISBER Annual Meeting) a také pravidelná regionální setkání (ISBER Regional Meetings) umožňují výměnu zkušeností a sdílení nových poznatků mezi všemi aktéry a podporují tak celosvětový rozvoj biobank.

První jednání zakládajících členů společnosti v roce 1999 se opakovaně odehrávala ve Washingtonu DC v National Cancer Institute (NCI). Mezi hlavními tématy byl i název vztahující se k tehdy hlavnímu způsobu uchovávání biologických vzorků – mražení, resp. zamražení, uchování a uchovávání při nízkých teplotách. Konečný název The International Society for Biological and Environmental Repositories (ISBER) vznikl jako konsenzus zakládajících členů. Repository a biorepository byly v době vzniku společnosti termíny užívané v USA, pojem biobanky se ujal a rozšířil až později. První setkání společnosti pod jménem ISBER se konalo v roce 2000 v Rockville v Marylandu. Na jednodenním setkání se poprvé sešlo 200 přednášejících a dalších účastníků, jen s malým zastoupením firem. Následujícího roku 2001 v Atlantě vznikla myšlenka field-trips návštěv laboratoří a repozitářů. Na setkání v Bostonu v roce 2002 poprvé zazněl nápad na organizaci výročního setkání jinde než v USA. Výsledkem bylo setkání v italské Perugii v roce 2004 organizované významnou osobností v oblasti biobank v Evropě Pasqualem de Blasio. Toto setkání utkvělo účastníkům v paměti, protože se konalo současně s nezapomenutelným festivalem čokolády v Perugii. Poté následovala výroční setkání na jiných místech v Evropě, v Austrálii, Kanadě a Číně. V roce 2013 dospěla společnost do stavu, kdy nastala nutnost jejího profesionálního vedení, a tak je tomu dosud. Ze zajímavých výročních setkání lze uvést rok 2015 v Miláně pod názvem Hands on: Biobanks, s návazností na světovou výstavu World Expo.

ISBER jako společnost biobank neexistuje izolovaně. V Evropě je největší biobankovní společností BBMRI-ERIC (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium) a ESBB (European, Middle Eastern & African Society for Biopreservation and Biobanking). Společně pak proběhlo ještě například setkání ve Stockholmu v roce 2017 (Global Biobank Week – towards harmony in biobanking“, spoluorganizované ISBER, BBMRI a ESBB) nebo mezinárodní biobankovní konference Quality matters: a global discussion in Qatar v roce 2019 v katarském Dauhá pořádaná ESBB ve spolupráci s katarskou biobankou a s podporou BBMRI-ERIC a ISBER.

V současné době je ISBER otevřenou společností, jejímiž členy mohou být jakékoliv entity působící v oblasti biobank: biobanky, výzkumná centra, vysoké školy a univerzity, společnosti, firmy, malé a stření podniky, start-upy ad. Vzhledem k tomu, že biobanky jsou existenčně závislé na přístrojovém vybavení a informačních technologiích a spolupracují s farmaceutickým průmyslem, je zapojení široké škály firem naprosto nezastupitelné. Spojení akademických pracovišť a průmyslu je aktuálním tématem nejen probíhajících diskusí, ale i publikací (1).

Vzhledem k tomu, že ISBER působí celosvětově v ekonomicky a sociálně různě vyvinutých státech, je harmonizace a koordinace některých aktivit obtížná. Proto byla vytvořena síť tzv. regionálních ambasadorů pro jednotlivé světové regiony: Amerika, Evropa, Blízký východ a Afrika, Indo-pacifická oblast a samostatně Čína. Úkolem ambasadorů je šíření informací o ISBER a aktivitách ISBER v daných regionech, získávání nových členů a také zpětně tlumočení požadavků a námětů z regionů. V ISBER je zastoupeno více než 60 států z celého světa. Nejvýznamnější zastoupení má ISBER v USA a Kanadě vzhledem k tomu, že v těchto zemích byla společnost založena a většina aktivit probíhá zde. Evropa není tak významně zastoupena, protože biobanky jsou v Evropě organizovány ve výzkumné infrastruktuře BBMRI – ERIC a ESBB. Po pandemii COVID-19 je nově patrný nárůst aktivit v Číně a Indii. Africké biobanky se začaly nově objevovat zhruba před 20 lety, a to za silné podpory evropských projektů, zejména rámcových programů EU, zaměřených na nemoci významně postihující africkou populaci, jejichž šíření hrozí i na další kontinenty (např. projekt B3AFRICA – Bridging Biobanking and Biomedical Research across Europe and Africa).

ISBER vydává vlastní časopis Biopreservation and Biobanking (IF: 1,2) jako dvouměsíčník, v tomto roce již 6. rokem (1. číslo bylo publikováno v prosinci 2008). Ten je prvním a v současné době jediným odborným periodikem zaměřeným na aktivity v oblasti biobank, tj. vzorků, k nim příslušejících dat a informací, procesů uchovávání, sdílení a využití, ale i na etické, právní a společenské otázky související s biobankami.

Významnou aktivitou ISBER je pravidelné publikování ISBER Best Practices (letos již 5. aktualizované vydání), které zahrnuje popis a doporučení týkající se všech aspektů provozu biobank.

Co se týká vzdělávání, webináře ISBER jsou tematicky zaměřeny jednak na nově vznikající biobanky a jejich zaměstnance v základním kurzu s devíti moduly, jednak na implementaci ISBER Best Practices a vedení biobank. Z tematicky zaměřených seminářů jsou atraktivní zejména ty, jež se věnují etickým, společenským a právním aspektům, hodnocení kvality, celkovému hodnocení biobank, zpracování a spravování dat, informovaným souhlasům, řízení a managementu biobank, mezinárodním standardům a ISO 20387 (2) atd.

Na stránkách společnosti lze najít on-line nástroj odpovídající na aktuální otázky, tzv. mentor – mentee program, nebo grantovou nabídku pro méně vyspělé země týkající se vzdělávacích kurzů.

ISBER reaguje na aktuální výzvy v biomedicínském výzkumu v celosvětovém dění: Z posledních zmiňme GDPR (general data protection regulation) v Evropě a její soulad s HIPAA (health insurance portability and accountability) v USA, proto vznikla pracovní skupina (task force) pro tuto problematiku. V období pandemie se ISBER významně zapojila harmonizací aktivit při získávání, uchovávání a sdílení vzorků pacientů s COVID-19 a informacemi k akceleraci výzkumu a vývoji vakcín. Aktuálně je jedním z hlavních témat úloha umělé inteligence a možnosti jejího využití v biobankách a biobankingu.

ISBER spolupracuje s jinými společnostmi působícími v biomedicínském výzkumu a biobankingu – College of American Pathologists (CAP), Society for Cryobiology, Canadian Tissue Repository network (CTRNet), China National GeneBank DataBase (CNGB), Austrasian Biospecimen Network Association (ABNA), Council for Industrial use of Biological and Environmental Repositories (CIBER), International Agency for Research on Cancer / World Health Organization (IARC/WHO) a dalšími – s cílem propagovat a prosazovat na celosvětové úrovni spolupráci s institucemi a společnostmi v oblasti biobankingu jakožto velmi širokého oboru zahrnujícího nejen humánní výzkum, ale i výzkum dalších živých druhů, respektive globálně výzkum životního prostředí, v němž žijeme.

Biobanky mají ambici působit jako centra excelence biomedicínského výzkumu, která vytvářejí znalosti, působí v akademické sféře, ovlivňují širokou veřejnost, šíří nové znalosti, objevy a inovace a podporují jejich implementaci ve výzkumu i praxi. ISBER využívá doporučení svých poradních orgánů, pracovních skupin a skupin zaměřených na speciální oblasti zájmů pro podporu svých členů s cílem být aktuální, co se výzkumných témat týká, a poskytovat všestrannou podporu svým členům.

V současné době se připravuje výroční setkání v roce 2025 v kanadském Montrealu a široký záběr aktivit ISBER se zrcadlí v programových okruzích konference: profily nových i stávajících biobank; mezisektorové a mezioborové spolupráce; biodiverzita, environmentální, veterinární, animální a mikrobiální repozitáře; networking; etické, právní a sociální aspekty (informovaný souhlas, legislativa a vrácení výsledků výzkumu, obhajoba pacientů); zapojení nejrůznějších asociací a společností pacientů; informační technologie, jejich vývoj a využití v biobankách, bioinformatika a biostatistika, virtuální realita; certifikace, kvalita a standardy. Podle šíře témat je zřejmé, že biobanking je multioborový dynamický relativně nový vědní obor, který živě reaguje na aktuální výzvy a hot topics, jakými jsou například umělá inteligence, dekarbonizace a molekulárně biologický výzkum. Po rozvoji biobankingu v Číně a Indii nyní ISBER významně podporuje nové biobanky v Africe, aktuálně se rozvíjejícím regionem jsou potom v tomto směru státy Latinské Ameriky.

FAKULTNÍ NEMOCNICE PLZEŇ JAKO ČLEN ISBER

Fakultní nemocnice Plzeň je členem ISBER od roku 2015 a od té doby se aktivně účastní jednání, setkání, školení apod. Autorka článku je druhým obdobím regionálním ambasadorem pro Evropu, byla a je členkou organizačních výborů výročních i regionálních setkání. Být téměř 10 let členem společnosti umožnilo vytvořit si představu o situaci, trendech a perspektivách v biobankách a biobankovnictví, mít možnost přenést a sdílet celosvětové trendy a zkušenosti nebo publikovat v časopisu Biopreservation and Biobanking (3).

Být členem ISBER je čest a ocenění, možnost aktivně se účastnit dění kolem biobank a všech oborů, které jsou na ně navázány, a také přispět vlastními zkušenostmi. Tak jako v jiných nadnárodních společnostech i v ISBER se funkční členství buduje dlouho a FN Plzeň je již 10 let plnohodnotným aktivním členem ISBER.

Seznam zkratek

ABNA       Austrasian Biospecimen Network Association
BBMRI-ERIC       Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure – European Research Infrastucture Consortium
CAP         College of American Pathologists
CIBER     Council for Industrial use of Biological and Environmental Repositories
CNGB     China National GeneBank DataBase
CTRNet  Canadian Tissue Repository network
ESBB      European, Middle Eastern & African Society for Biopreservation and Biobanking
GDPR     general data protection regulation
HIPAA     health insurance portability and accountability
IARC       International Agency for Research on Cancer
ISBER     International Society of Biological and Environmental Repositories
WHO       World Health Organization

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.
Oddělení imunochemické diagnostiky FN Plzeň
Edvarda Beneše 1128/13, 301 00  Plzeň
Tel.: 377 402 948
e-mail: kinkorovaj@fnplzen.cz