Profesor Viktor Guttmann – další zapomenutý laryngolog se narodil před 145 lety

Souhrn

Ačkoliv byl profesor Viktor Guttmann jednou z klíčových postav rané české laryngologie, jeho jméno upadlo v zapomnění. Následující článek proto nabízí ucelený pohled na život a odborný přínos tohoto významného lékaře židovského původu, který se narodil před 145 lety v Táboře a působil v Praze.

Guttmann vystudoval českou lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, specializoval se na laryngologii a pod vedením profesora Otakara Frankenbergera. významně přispěl k vybudování Českého laryngologického ústavu. Intenzivně se věnoval vědecké a publikační činnosti. Mezi hlavní témata jeho odborného zájmu patřily choroby hrtanu, nosu a vedlejších dutin nosních, přičemž některé jeho poznatky zůstávají dodnes relevantní v odborné literatuře. Pravidelně referoval v Časopisu lékařů českých o činnosti ústavu a přednášel na lékařských kongresech doma i v zahraničí. Ve své praxi se vyznačoval laskavým přístupem k pacientům, a často poskytoval péči zdarma pacientům z chudších vrstev.

Viktor Guttmann zemřel ve věku 42 let v roce 1921 na onemocnění ledvin. Přibližujeme jeho život a odkaz, a to včetně nálezu jeho náhrobku na dnes již neexistujícím židovském hřbitově v Táboře, čímž se podařilo obnovit památku tohoto zapomenutého českého laryngologa pro současné i budoucí generace lékařů.

Klíčová slova:

Viktor Guttmann, český, laryngolog, Praha, historie

ÚVOD

S osobností Viktora Guttmanna jsme se poprvé setkali v literatuře při hledání informací o c. k. Českém laryngologickém ústavu v Praze při sestavování knihy o historii otorinolaryngologie v naší zemi (1). Dr. Guttmann zde byl zprvu zaměstnán jako asistent profesora Otakara Frankenbergera, habilitoval se a byl jmenován profesorem. Literárních zdrojů o jeho osobě není mnoho a jeho podoba byla dlouho neznámá. Jeho fotografie (obr. 1) však byla náhodou nalezena při hledání jiného zapomenutého laryngologa, docenta Tomáše Šídla, a časem se podařilo dohledat i zbytek jeho životního příběhu (2–4).

ŽIVOTOPIS

Viktor Guttmann pocházel z rodiny židovského kupce Ignáce Guttmanna z Tábora, maturoval na zdejším gymnáziu v 1897, následně studoval na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po promoci v roce 1905 nastoupil jako asistent profesora Frankenbergera nejdříve na rino-laryngologické ambulatorium při 2. interní klinice v Praze, od roku 1906 pomáhal Frankenbergerovi s budováním Českého laryngologického ústavu, na kterém pracoval s láskou a houževnatostí jemu vlastní (1, 3, 4).

C. k. Český laryngologický ústav byl slavnostně otevřen 2. května 1906 ve Viničné ulici 5 (dnes na této adrese sídlí část Přírodovědecké fakulty UK). V čele ústavu stanul Otakar Frankenberger, čímž vyvrcholila jeho více jak desetiletá usilovná práce v této rodící se specializaci (5). Po otevření se pracoviště rychle etablovalo, během prvních 8 měsíců činnosti ústavu, což představovalo 202 ordinačních dnů, bylo vyšetřeno 1042 nových nemocných a 7850 zkontrolováno. Chirurgických výkonů bylo provedeno 317. Pro nemoci hrtanu bylo ošetřeno 289 nemocných, pro nemoci dutiny ústní a hltanu 628 nemocných, pro nemoci nosu 326 nemocných, pro nemoci ušní 30 a různé 130 nemocných. V operačním repertoáru dominovaly adenotomie (obr. 2), snesení nosních polypů a hypertrofických skořep, tonzilotomie a výkony pro tuberkulózu hrtanu (5).

Doktor Guttmann pravidelně referoval v Časopisu lékařů českých o činnosti ústavu, počtu vyšetřených pacientů, výkonů a vědeckých a výzkumných aktivitách (5, 6). Sám publikoval řadu odborných prací z oboru rino-laryngologie, např. „O obrně nervu zvratného“ (7), „Lingua nigra“ (8), „Případ chronické difterie hrtanu“ (9), „O léčbě akutní tonzilitidy pyocyanosou“ (10), „Hnisavý zánět dutiny čelistní“ (11), „Příspěvek k poznání fyziologické funkce ansa Galeni u psa“ (12), cenné jsou i jeho práce o tracheo- a bronchoskopiích, ezofagoskopiích (13–18) a jednu práci z otologickou tematikou „Léčení otitid hnisavých jodalkoholem“ (19). Poslední práce, „Příspěvek ku etiologii obrny nervu zvratného“, byla publikována post mortem (20).

Činný byl rovněž přednáškově na mezinárodních lékařských sjezdech i na sjezdech Českých přírodozpytců a lékařů. Na 4. sjezdu přednášel o „Fototherapii tuberkulosy hrtanu dle Sorga a passivní hyperaemii“ a na 5. sjezdu „O komplikacích očních při chorobách nosu a vedlejších dutin nosních“ a „O cystách dentálních“ (4, 21).

V roce 1913 se habilitoval na c. k. Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a v zimním semestru 1913/1914 přednášel „Pathologii a therapii nemocí hltanu, jako průpravu k laryngoskopickému cvičení“ a v roce 1915 „Pathologii a therapii nemocí vedlejších dutin nosních a direktní metody vyšetřovací hrtanu, průdušnice a průdušek, jakož oesophagu, autoskopii, diretkní laryngo-tracheo-bronchoskopii“ (4, 23, 24,25, 26).

Po odchodu z laryngologického ústavu začal provozovat soukromou praxi v Praze. Nejdříve ji zahájil na Eliščině (dnešní Revoluční) třídě, v roce 1916 přesídlil na Havlíčkovo (dnešní Senovážné) náměstí 20 (27). Vzhledem k dobrému finančnímu zázemí poskytoval nemajetným své služby zdarma (4).

V červnu 1921 jej prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval mimořádným profesorem rino-laryngologie na Karlově univerzitě v Praze (28). Stal se tak prvním profesorem židovského původu na české lékařské fakultě (29).

Jako většina lékařů ani Viktor Guttmann nedovedl stonat. Bylo veřejným tajemstvím, že vážně churavěl nemocí ledvin, které předčasně podlehl 7. listopadu 1921 v Praze ve věku 42 let (4, 29).

HROB PROFESORA GUTTMANNA

Místo posledního odpočinku profesora Guttmanna bylo pro mne dlouho neznámé a pátral jsem po něm. Nakonec se mi povedlo najít fotografii jeho náhrobního kamene ve sbírkách fotografického ateliéru Šechtl & Voseček z Tábora (obr. 3). Na nedatované fotografii je jeho hrob na Novém židovském hřbitově v Táboře. Tvar náhrobku profesora Viktora Guttmanna na fotografii je masivní a poměrně jednoduchý, s vertikálním obdélníkovým základním tvarem, který se směrem nahoru zužuje a končí zaoblenou hlavicí. Horní část náhrobku je zakončena kulatou dekorativní prachovnicí, připomínající urnu nebo stylizovanou vázu, která působí jako symbolická ozdoba. Na bocích náhrobku jsou dvě kulaté dekorační prvky, které rámují horní část nápisu. Celkový design je symetrický, jednoduchý, ale s výrazným dojmem solidnosti a důstojnosti, odpovídající významné osobnosti, jakou profesor Guttmann byl.

Na náhrobním kamenu stojí: MUDr. Viktor Guttmann, profesor lékařské fakulty pražské. Nar. 20.V. 1879 v Táboře, zemř. 7.XI-1921 v Praze. V dolní části je text v hebrejském jazyku v českém překladu: „Pondělí, 6. den měsíce Marchešvan roku 5682, zde je pohřben moudrý muž, věrný lékař, univerzitní lékařský učitel, milovaný a příjemný k lidem, náš učitel, rabín Šalom, syn Jicchaka Guttmanna, požehnaná budiž jeho památka ze Svaté obce Tábor. Zde spočívá také jeho matka.“

Nový židovský hřbitov v Táboře byl zničen nacisty v roce 1941, dnes je v jeho místech pomník, který jeho existenci připomíná. Dle sdělení ak. mal. Marie Michaely Šechtlové, se její otec, táborský fotograf Josef Jindřich Šechtl, snažil zdokumentovat existenci hřbitova krátce před jeho zničením.

ZÁVĚR

Jak už bylo uvedeno v článku o dalším zapomenutém českém laryngologovi docentu Tomáši Šídlovi, je nanejvýš žádoucí zachovat pro další generace životní příběhy těchto osobností, které významně ovlivnily medicínský vývoj svých oborů (2). I zde se povedlo postupně sesbírat informace o další významné osobnosti českého lékařství a utvořit tak ucelený obraz o životě profesora Viktora Guttmanna.

Čestné prohlášení

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Poděkování

Děkuji paní ak. mal. Marii Michaele Šechtlové za poskytnutí fotografie hrobu prof. Guttmanna ze sbírky fotografického ateliéru jejího otce a prof. dr. Avishayovi Golzovi, otorinolaryngologovi z Rambam Medical Centre v Haifě v Izraeli, za pomoc s překladem textu z hebrejského jazyka.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Ivan Kalivoda, MBA
Oddělení otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
Nemocnice AGEL Nový Jičín, a. s.
Purkyňova 2138/16, 741 01  Nový Jičín
e-mail: ivan.kalivoda@nnj.agel.cz