Za profesorem Miloslavem Rakovičem

V úterý 7. ledna 2025 se rodina, přátelé a spolupracovníci natrvalo rozloučili s prof. Ing. Miloslavem Rakovičem, DrSc., který nás opustil 26. prosince 2024.

Řada čtenářek a čtenářů Časopisu lékařů českých si pamatuje pana profesora z dob začátků svých studií na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (FVL UK), dnes 1. lékařské fakulty (1. LF UK). Jednalo se o vstřícného, chápajícího a spravedlivého pedagoga, examinátora, který nikoho nepoškodil.

Miloslav Rakovič se narodil 28. září 1935 v Praze v rodině středoškolského profesora matematiky. V roce 1958 absolvoval Fakultu anorganické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a po promoci nastoupil jako akademický pracovník do Fysikálního ústavu FVL UK, na katedru lékařské fyziky, a tomuto pracovišti zůstal věrný až do svého odchodu do důchodu, tedy celých 41 let. Patří tak k zakládajícím členům nově koncipovaného pracoviště od počátku orientovaného nejen na studium účinků ionizujícího záření na živý organismus, ale i zásadním způsobem měnícího náplň výuky předmětu Fyzika na fakultě. Cílem této reformy bylo poskytnout studujícím znalosti k pochopení propojení fyzikálních dějů a biologických procesů a následnému využití těchto poznatků v klinické medicíně. Od roku 1957 si tak posluchačky a posluchači zapisovali do svých indexů předmět Lékařská fyzika (a od roku 1976 Biofyzika). Profesor Rakovič se významným způsobem od samého začátku svého působení na fakultě podílel na obsahové reformě tohoto předmětu, byl autorem či spoluautorem nových studijních textů a úloh v rámci praktických cvičení. Svoji pozornost zaměřil také na rozvíjející se obor nukleární medicína – a i zde se podílel na výuce zcela nového předmětu Základy nukleární medicíny (vypisován od roku 1962).

V roce 1969 absolvoval jako vědecký pracovník 9měsíční studijní pobyt v Activation Analysis Research Laboratory Texaské univerzity, jehož náplň byla v souladu s jeho mnohaletým odborným zájmem zaměřeným na využití neutronové aktivační analýzy v biomedicínských oborech. O jeho přínosu pro tuto metodiku svědčí autorství 3 monografií, přičemž titul „Activation Analysis“, který vydalo pražské nakladatelství Academia v kooperaci s Iliffe Books v Londýně v roce 1970, byl první anglicky psanou monografií, jež vůbec k dané problematice ve světě vyšla. Později se zaměřil i na otázky spojené s diagnostikou metabolických poruch kostních minerálů pomocí fyzikálních metod. Celkem je profesor Rakovič autorem více než 130 odborných publikací, z nichž nejméně polovina byla prezentována v zahraničních periodicích, a již zmíněných 3 monografií. Texty a učebnice pro studenty nepočítáme.

V roce 1964 Miloslav Rakovič obhájil kandidátskou práci a 8. ledna 1968 Vědecká rada FVL UK navrhla jmenovat jej docentem pro obor lékařská fyzika. Habilitační řízení bylo vedeno na téma „Matematicko-fyzikální stránka neutronové aktivační analýzy biologického materiálu“. Jmenován však byl až 1. dubna 1974. V roce 1989 obhájil doktorskou práci v oboru biofyzika a o rok později, k 1. červnu 1990, byl jmenován profesorem biofyziky.

V letech 1966–1970 a 1982–1990 byl tajemníkem katedry biofyziky a nukleární medicíny FVL UK. Od roku 1990 až do odchodu do důchodu v roce 1999 byl přednostou Ústavu biofyziky 1. LF UK.

V období po roce 1989 sehrál významnou roli při demokratizaci akademického prostředí mateřské fakulty. Významným způsobem se v 90. letech podílel na jejím vedení, ať již jako člen Akademického senátu nebo člen Vědecké rady. Celostátně se podílel na modernizaci výuky lékařské biofyziky, opakovaně byl členem habilitačních a jmenovacích komisí, oponentem habilitačních prací a byl předsedou oborové rady programu Lékařská biofyzika v rámci doktorských studijních programů v biomedicíně akreditovaných Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR.

Již méně je známé, že profesor Rakovič byl vášnivým a světově uznávaným entomologem. Jeho hluboký zájem o přírodu ho vedl ke studiu brouků, zejména listorohých (Scarabeidae). Popsal přes 20 nových druhů a stanovil 7 nových rodů. Jeho odborné publikace z entomologie jsou vysoce ceněné a jeho výzkum přispěl k hlubšímu porozumění biodiverzity. Na jeho počest byly pojmenovány dva druhy brouků Aphodius rakovici Endrodi a Rhyssemorphus rakovici Pittino. Miloslav Rakovič byl rovněž vynikajícím znalcem angličtiny, jeho odborné překlady neměly chybu a pomohl tak mnohým kolegyním a kolegům v jejich zahraniční publikační aktivitě.

V rodinném životě byl vzorným manželem, otcem dvou dcer a jednoho syna a laskavým dědečkem 6 vnoučat. Většinu svého života prožil v Dobřichovicích, nedaleko řeky Berounky, kde bylo vždy milé posedět na zahrádce jeho rodinného domu, kterému se však nevyhnuly důsledky tisícileté povodně v roce 2002. Napravit způsobené škody nebylo pro něho ani pro jeho rodinu lehké.

V osobě pana profesora jsme ztratili nejen významnou osobnost v oboru lékařské biofyziky, uznávaného entomologa a vynikajícího anglistu, ale především laskavého a obětavého přítele a kolegu.

Honore memoriae!

Leoš Navrátil