Výroba rekonvalescentní plazmy od dárců po prodělaném onemocnění COVID-19 *
Autoři:
J. Smital; M. Fedorco
Působiště autorů:
Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc
Vyšlo v časopise:
Transfuze Hematol. dnes,26, 2020, No. Supplementum 1, p. 26.
Kategorie:
Souhrn abstraktů
Souhrn
Úvod: Využití krevní plazmy odebrané od pacientů po prodělaném infekčním onemocnění (tzv. rekonvalescentní plazma) je postup známý již desetiletí. Při absenci jiné specifické protiinfekční terapie se může stát jedinou dostupnou metodou k ovlivnění stavu závažněji postižených pacientů. Pandemie COVID-19 se pro své charakteristiky může stát modelovým příkladem tohoto stavu. Na Transfuzním oddělení FNOL začal odběr této rekonvalescentní plazmy od 20. 4. 2020. Přípravky jsou určeny pro přímé použití nebo pro výrobu imunoglobulinových koncentrátů.
Postup: Příprava rekonvalescentní plazmy je v souladu s Evropským doporučením z 8. 4. 2020. Potenciální dárci byli osloveni výzvou ve sdělovacích prostředcích. Každý potenciální dárce musí vyplnit vstupní dotazník s detaily o prodělaném onemocnění. Všichni dárci musí splnit klasické podmínky pro darování krevní plazmy. U všech dárců navíc odebíráme vzorek pro vyšetření hladiny protilátek. V případě zájmu je dárce pozván na odběr opakovaně v běžných intervalech (nejméně 14 dní od předchozího odběru plazmy).
Výsledky: Od zahájení bylo uskutečněno celkem 45 odběrů od 39 jednotlivých dárců, z toho 21 mužů a 18 žen, věkově mezi 22 a 54 lety. Osmnáct dárců darovalo takto úplně poprvé. Komplikace odběrů byly minimální. Testované hladiny protilátek se nezdají být v korelaci se subjektivními příznaky. Klinické podání plazmy zatím proběhlo u dvou pacientů s pozitivním efektem bez nežádoucích reakcí.
Závěr: Rekonvalescentní plazma je rychle dostupným terapeutickým přípravkem pro těžší stavy onemocnění COVID-19. Odběry nejsou pro dárce příliš zatěžující a dají se provádět opakovaně. Plazmu lze uchovávat po dobu 3 let, a je takto možné mít přípravky k dispozici do budoucna. Hlavní nevýhodou je nejistý výsledný klinický efekt, ale je to v současnosti prozatím jediná dostupná specifická terapeutická možnost.
Štítky
Hematologie a transfuzní lékařství Interní lékařství OnkologieČlánek vyšel v časopise
Transfuze a hematologie dnes
2020 Číslo Supplementum 1
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Management pacientů s MPN a neobvyklou kombinací genových přestaveb – systematický přehled a kazuistiky
- Management péče o pacientku s karcinomem ovaria a neočekávanou mutací CDH1 – kazuistika
Nejčtenější v tomto čísle
- Vyšetření anti-SARS-CoV-2 virus-neutralizačním testem a IgG Elisa testem Euroimmun *
- Intrauterinní tranfuze plodu (IUTRF)
- Odběry rekonvalescentní plazmy v Krajské nemocnici Liberec, a. s.
- Diagnostika partial/weak D antigenu, antigenů Rh systému a dalších erytrocytárních antigenů metodou PCR-SSP *