Léčba pacientů s COVID-19 rekonvalescentní plazmou

Souhrn

Úvod: Onemocnění COVID-19 způsobené novým virem SARS-CoV-2 dosud na celém světě postihlo nejméně 5 mil osob s reportovanými více než 350 000 úmrtími. V ČR se jedná k začátku června 2020 o 13 000 potvrzených případů a 350 úmrtí. Kauzální léčba onemocnění se nadále usilovně hledá. Toto úsilí mimo jiné navrátilo pozornost zpět i ke staronové terapii rekonvalescentní plazmou (RP), která byla v minulosti úspěšně využita při epidemiích SARS a MERS. Obecně se předpokládá, že podání RP představuje způsob pasivní specifické protilátkové imunizace s očekávatelnou léčebnou odpovědí. Současná publikovaná data o efektivitě léčby rekonvalescentní plazmou jsou však nejednoznačná.

Materiál a metodika: V období od května do 15. června 2020 byla na Klinice infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN indikována a podána terapie RP více jak 12 pacientům. Následně byla provedena retrospektivní analýza souboru pacientů léčených RP s prokázaným COVID-19 postižením plicní tkáně. Cílem analýzy je vývoj: (1) laboratorních parametrů zánětu (CRP, PCT, IL-6, feritin), (2) vybraných prognostických laboratorních parametrů (troponin T, ALT, AST, LDH, absolutní počet lymfocytů, D-dimery), (3) trvání PCR SARS-CoV-2 pozitivity z horních cest dýchacích, (4) klinického stavu pacienta (NEWS2 a SOFA), (4) výskyt nežádoucích účinků po podání RP.

Výsledky: U žádného pacienta jsme nezaznamenali nežádoucí účinky v souvislosti s podáním RP. Kompletní výsledky budou zpracovány až po uzávěrce pro tento abstrakt.

Závěr: Naše zkušenosti s touto terapií, průběžné výsledky a některé závěry zahraničních studií podporují hypotézu, že léčba RP je metodou, která má potenciální benefit pro pacienta a jde o bezpečnou terapii, s minimálními riziky pro pacienta.