Diabetes a značení potravin Nutri-Score

Souhrn

Dietní edukace je v medicíně, a zejména v diabetologii velmi důležitá. Současné značení potravin je pro edukaci pacientů příliš komplikované. Proto je záslužné, že v Evropě je zaváděn jednoduchý systém značení potravin Nutri-Score. Je velmi důležitý v prevenci obezity, kardiovaskulárních, nádorových i mnoha dalších onemocnění včetně diabetu. V diabetologii se nezabývá op timální regulací příjmu sacharidů, a spíše se tak hodí pro lehčí diabetiky 2. typu a pro prediabetiky.

V medicíně je dietologie oborem opomíjeným a přitom nedostatky ve výživě se podle WHO podílí až na 80 % lidských onemocnění (podrobně v 1). Konkrétní značení potravin je pro běžné občany příliš složité. Možné vy­užití počítačových dietologických databází je časově náročné pro pacienty i edukátory. Proto jsou hledány systémy, kdy nakupující snadno pozná, zda daná potravina je více či méně zdravá, resp. kvalitní. Ve Francii navržený systém Nutri-Score převzala již velká část zemí EU. U nás je jeho využití analyzováno Státním zdravotním ústavem.

Způsob života jednotlivců se dynamicky mění, velmi se mění i příjem a okolnosti jídla. Zastaralý je systém rozdávání letáků pacientům do ruky. Pacient by měl být schopen si vybírat jídla zdravá a značení potravin mu v tom může pomoci. Moderní způsob nutriční terapie vede především k porozumění pacientovým zvyklostem a jejich postupné úpravě. Velmi výhodné je, když pacient, který se rozhodl v supermarketu koupit určitý typ potraviny, má možnost si vybrat podle značení v této skupině tu zdravější potravinu. To je důležité v prevenci obezity, kardiovaskulárních, nádorových i mnoha dalších onemocnění včetně diabetu.

Několik navržených jednoduchých systémů bylo v praxi testováno a jejich efekt byl modelován.² Nutri-Score se ukazuje jako nejefektivnější v navození změny dietního chování.

Jak systém Nutri-Score funguje

Systém Nutri-Score vyhodnocuje v dané potravině či hotovém pokrmu celkem 9 složek výživy a vypočítává tzv. nutriční skóre – od minus 15 nejzdravější potraviny až po plus 40 nejméně zdravé. Výsledné skóre zařazuje pokrm do jednoho z 5 stupňů značených A, B, C, D, E. Toto značení je na první pohled patrné v logu systému a označení výrobku (Obr.  1). To má dva cíle:

1. výrobci se snaží, aby se jejich potraviny posunuly ke značce vyšší kvality,

2. občané mají tendenci si kupovat kvalitnější potraviny.

Schéma udělování bodů v nutričním skóre je na obrázku 2. Negativní body (N) jsou přidělovány za obsah, který je nezdravý – tedy podle čtyř hodnocených položek: kalorie, volné cukry, sodík a nasycené mastné kyseliny. Maximálně je udělováno 40 bodů.

Pozitivní body (P) jsou přidělovány za obsah, který je zdravý, resp. kvalitní – tedy podle těchto hodnocených položek: proteiny, vláknina a třetí skupinu tvoří ovoce, zelenina, ořechy, řepkový a olivový olej. Body za proteiny jsou počítány jen při určitém poměru k ostatním složkám v této pozitivně hodnocené skupině. Více bodů je přidělováno za kvalitní nápoje.

Výsledné skóre (N − P; tj. negativní body minus pozitivní body) pak může dosahovat od −15 bodů pro nejzdravější potraviny do +40 bodů pro potraviny nejméně zdravé. Takto lze vypočítat nutriční skoré pro jednotlivé potraviny i pro jednotlivé vyráběné pokrmy. Výpočet provádějí počítačové programy a může být překvapivý. Například houskový knedlík je v kategorii A, smažený řízek D a většina hotových pokrmů ze supermarketu v kategorii C.

Nutri-Score je u nás prezentován zejména na stránkách Státního zdravotního ústavu prof. Ruprichem.² V Evropské unii jsou dokumenty Nutri-Score garantovány stovkami vědců – jejich výzva k užívání Nutri-Score je doložena desítkami vědeckých publikací a je dostupná na stránkách SZÚ. Některé země a někteří výrobci se staví proti tomuto systému. Převažuje názor, že jednoduchost systému je významnější než komplikované detaily. Obecně jsou více preferovány potraviny s nižším obsahem tuku, a může se tak stát, že třeba losos je hodnocen jako potravina méně zdravá, podobně jako máslo může být méně zdravé než margaríny, což je sporné. Celkově však převažují názory hodnotící systém velmi kladně.

Nutri-Score z diabetologického hlediska

Dietní léčba diabetu by měla korigovat u diabetiků zvýšené kardiovaskulární a onkologické riziko. To systém Nutri-Score zcela jistě splňuje. Víme, že u zdravé populace i u prediabetiků příjem sacharidů neškodí, pokud nejde o kaloricky extrémní nálož. Sacharidy nejsou vyvolávajícím faktorem nemocí hromadného výskytu a jejich omezení může být výhodné u obezity, eventuálně u nádorového rizika, ale nikoli u dys­lipidemie či diabetu.^{3, 4} U diabetiků by měl být příjem cukru regulován. Ještě před dvaceti lety v historických dietách byl obsah cukru doporučován mezi 150–300 g/den podle fyzické zátěže. Dnes se připouští i diety mírně pod 100 g/den.¹

V systému Nutri-Score jsou všechny negativně působící složky shrnuty v jedné tabulce (tab. 1).⁴ Čili cukry nejsou hodnoceny nezávisle a výsledné zařazení potraviny je společné i podle obsahu kalorií, sodíku a saturovaných mastných kyselin. Výpočet tak vypadá, že nízkým příjmem cukru lze kompenzovat vyšší příjem kalorií či sodíku a obráceně, což není správné.

Příjem cukru by měl u diabetiků být regulován samostatně. Připustíme-li, že v Nutri-Score jde o volný cukr, a nikoli o cukr ve vláknině, pak nemusí být chyba významná. Shrnout tedy lze, že diabetik může program Nutri-Score používat, ale měl by být vyškolen i k regulaci příjmu sacharidů, a to platí zejména u diabetiků na inzulinu. Ti jsou dnes školeni k tzv. flexibilnímu dávkování inzulinu podle obsahu sacharidů a u nich by mohlo být samostatné užití značení Nutri-Score zvláště matoucí.

Závěr

Dietní edukace je v medicíně, a zejména v diabetologii velmi důležitá. ­Značení Nutri-Score může být pro diabetiky významné především v prevenci kardiovaskulárních a onkologických onemocnění a v prevenci a léčbě obezity. V diabetologii je nevýhodné, že se systém nezabývá optimální regulací příjmu sacharidů. Spíše se tak hodí pro lehčí diabetiky 2. typu a pro prediabetiky. Diabetik tedy může program využívat, ale vždy by měl být vyškolen i k regulaci příjmu sacharidů.