Vyšetřování forenzních případů v porodnictví a gynekologii v terciárním zdravotnickém centru v Turecku s cílem demonstrovat význam forenzního hodnocení

Stáhnout PDF English version

Autoři: Ç. Ateş ^1,2; B. Dilbaz ¹
Působiště autorů: Obstetrics and Gynecology Department, University of Health Sciences, Etlik Zubeyde Hanim Training and Research Hospital, Ankara, Turkey ¹; Obstetrics and Gynecology Department, Sarıkaya State Hospital, Yozgat, Turkey ²
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(6): 445-450
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2024445

Souhrn

Cíle: Zhodnotit míru diagnostiky forenzních případů pacientek, které vyhledali gynekologickou a porodnickou péči, a rozdíly v tvorbě forenzních zpráv v závislosti na události. Plán studie: Byly sledovány následující faktory: věk pacientek, doba mezi událostí a konzultací, důvod konzultace (určení těhotenství v čekací době po rozvodu, sexuální napadení, vyšetření panenské blány, fyzické násilí a jiné), doba konzultace (v pracovní době, nebo mimo pracovní dobu), místo odeslání (státní zastupitelství/soud, policejní stanice, vlastní žádost) a typ zprávy (konečná, nebo předběžná). Údaje byly získány retrospektivně. Výsledky: Při zkoumání 651 forenzních případů přijatých na oddělení urgentního příjmu požadovalo 234 (36 %) případů odstranění čekací doby po rozvodu, 199 (30,6 %) přišlo pro fyzické napadení žen, 66 (10,6 %) pro sexuální napadení a 34 (5,2 %) případů kvůli vyšetření panenské blány. Studie odhalila, že 62,1 % případů sexuálního napadení bylo spácháno známým, 19,1 % vzdáleným příbuzným a 12,1 % příbuzným prvního stupně. Bylo zjištěno, že 63,8 % případů fyzického násilí na ženách má na svědomí partner pacientky, 24,6 % případů spáchal příbuzný prvního stupně a 6,5 % případů spáchali jiní známí. Závěr: Pokud zákonodárce zreviduje ustanovení o čekací době moderního právního systému, které brání ženám uzavřít nový sňatek, může počet soudních oznámení rapidně klesnout. Vyšetřování případů předaných gynekologům a porodníkům v centrech se specialisty na soudní lékařství a zdravotnickým personálem vyškoleným v soudním lékařství zajistí bezpečnější soudní vyšetření a lékařské vyšetřování.

Klíčová slova:

forenzní případ – porodnictví a gynekologie – sexuální napadení – násilí na ženách

Zdroje

1. Oguz P, Cem U. History of forensic medicine in Turkey. Leg Med (Tokyo) 2009; 11 (3): 107–110. doi: 10.1016/j.legalmed.2009.01.002.

2. McGregor MJ, Du Mont J, Myhr TL. Sexual assault forensic medical examination: is evidence related to successful prosecution? Ann Emerg Med 2002; 39 (6): 639–647. doi: 10.1067/mem.2002.123694.

3. Terece C, Gürpınar K, Büyükatak K et al. Evaluation of medical malpractice claims in obstetric ultrasonography: Opinion of The Council of Forensic Medicine in Turkey. J Forensic Leg Med 2021; 84: 102257. doi: 10.1016/j.jflm.2021.102257.

4. Odabaşı NP, Akpınar B. Evaluation of 132th Article of Civil Code on Waiting Period (Iddet Duration) in the Light of Women’s Rights and Modern Medical Developments. J Fe 2018; 10 (10): 112–119. doi: 10.1016/j.jfe.2018.07.004.

5. Gilmore AK, Ward-Ciesielski EF, Smalling A et al. Managing post-sexual assault suicide risk. Arch Womens Ment Health 2020; 23 (5): 673–679. doi: 10.1007/s00737-020-01026-3.

6. Campbell R, Dworkin E, Cabral G. An ecological model of the impact of sexual assault on women’s mental health. Trauma Violence Abuse 2009; 10 (3): 225–246. doi: 10.1177/1524838009334456.

7. Abriat F, Benali L, Gromb S. Hymenal examination of under age children with a context of sexual assault. Gynecol Obstet Fertil 2012; 40 (2): 129–133. doi: 10.1016/j.gyobfe.2011.12.008.

8. The Lancet Regional Health-Americas. Violence against women and girls: more RESPECT needed. Lancet Reg Health Am 2024; 30: 100696. doi: 10.1016/j.lana.2024.100696.

9. Durrance CP, Hankins S. Medical malpractice liability exposure and OB/GYN physician delivery decisions. Health Serv Res 2018; 53 (4): 2633–2650. doi: 10.1111/1475-6773.12769.

10. Eksi A, Uddin A. Application of Maintenance during the Waiting Period (’idda’): A Perspective from Ottoman and Turkish Civil Law. IIUMLJ 2023; 31 (2): 347. doi: 10.31436/iiumlj.v31i2.792.

11. Gözler K. Turkish constitutional law. Ankara Univ J Fac Polit Sci 2000; 55 (04). doi: 10.1501/SBFder_0000001936.

12. Çakmut ÖY. Determination of lineage and crime of changing child’s lineage in criminal law. Beta 2008. doi: 10.12738/CEJ.2019.6.001.

13. Aktürk İY. The problem of waiting period and limited marriage prohibition specific to women. Baskent Univ J Fac Law 2019; 9 (2): 195–208. doi: 10.22368/ruzgar.21.8.10.

14. Welch J, Mason F. Rape and sexual assault. BMJ 2007; 334 (7604): 1154–1158. doi: 10.1136/bmj.39135.586900.BE.

15. Tavara L. Sexual violence. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2006; 20 (3): 395–408. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2006.01.007.

16. Holmes MM, Resnick HS, Kilpatrick DG et al. Rape-related pregnancy: estimates and descriptive characteristics from a national sample of women. Am J Obstet Gynecol 1996; 175 (2): 320–325. doi: 10.1016/S0002-9378 (96) 70141-2.

17. Farahi N, McEachern M. Sexual assault of women. Am Fam Physician 2021; 103 (3): 168–176. doi: 10.1600/0002-9378-103-3-0168.

18. Faller KC. Child sexual abuse: an interdisciplinary manual for diagnosis, case management, and treatment. New York: Columbia University Press 1988.

19. Heger AM, Emans SJ, Muram D. Evaluation of the sexually abused child: a medical textbook and photographic atlas. Oxford: University Press 2000.

20. Nations U. Declaration on the elimination of violence against women. New York: UN 1993.

21. Asencios-Gonzalez ZB, Vara-Horna AA, McBride JB. Intimate partner violence against women and labor productivity: the mediating role of morbidity. Violence Against Women 2013; 30 (11): 2828–2852. doi: 10778012231163572.

22. Lorvick J, Lutnick A, Wenger LD et al. Non-partner violence against women who use drugs in San Francisco. Violence Against Women 2014; 20 (11): 1285–1298. doi: 10.1177/1077801214552856.

23. Freedman E. Clinical management of patients presenting following a sexual assault. Aust J Gen Pract 2020; 49 (7): 406–411. doi: 10.31128/AJGP-11-19-5176.

24. Adefuye AO, Egenasi CK, Benedict MO. Forensic evidence preservation following an incident of rape: the role of the victim. S Afr Fam Pract 2024; 66 (1): e1–e5. doi: 10.4102/safp.v66i1.5792.

Submitted/Doručeno: 18. 6. 2024

Accepted/Přijato: 10. 10. 2024

Çağlayan Ateş, MD

Obstetrics and Gynecology Department

University of Health Sciences

Etlik Zubeyde Hanim Training

Research Hospital

Yeni Etlik Cad, No. 55

06010, Yenimalle, Ankara

Turkey

caglayanctf@hotmail.com