Pap stěr a kolposkopické nálezy u vězeňkyň ve vězeňské jednotce ve státě São Paulo, Brazílie

Stáhnout PDF English version

Autoři: Fernando Moreira de Andrade ¹ ; Soraya Gomes de Amorim Andrade ¹ ; Edward Araujo Júnior ^2,3 ; Adriana Bittencourt Campaner ⁴ ; Maria Antonieta Longo Galvão da Silva ⁵ ; Gustavo Leme Fernandes ⁴; José Mendes Aldrighi ^1,4
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(6): 459-468
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2024459

Souhrn

Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit nálezy v Pap stěru a kolposkopii u vězeňkyň ve vězeňské jednotce ve státě São Paulo, Brazílie. Metody: Retrospektivní průřezová studie byla provedena analýzou Pap stěru a kolposkopického vyšetření vězeňkyň ve vězeňské jednotce. Byly hodnoceny následující sociodemografické údaje: věk, národnost, úroveň vzdělání, rodinný stav, výška, hmotnost, etnický původ, povolání, náboženství, sexuální orientace a přítomnost tetování. Výsledky: Vzorek tvořilo 894 žen, které měly Pap stěr, z nichž většina byly Brazilky (93,6 %), 41,1 % mělo neúplné základní vzdělání, 58,5 % bylo svobodných, 50,1 % byly bělošky, 60,7 % mělo tetování a převládajícím náboženstvím bylo katolické 42,8 %. Pokud jde o sexuální orientaci, označilo se 124 žen (13,9 %) za bisexuální, 640 (71,6 %) za heterosexuální a 127 (14,2 %) za homosexuální. Většina Pap stěrů vykazovala benigní nálezy (86,5 %). Z vězeňkyň, které měly Pap stěr, bylo 121 (13,5 %) odesláno na kolposkopii. Změněný nález kolposkopie se vyskytl u 95 žen (10,6 %), přičemž nejčastější byl nález high-grade skvamózní intraepiteliální léze vysokého stupně u 36 žen (4,0 %) a low-grade skvamózní intraepiteliální léze nízkého stupně u 27 žen (3,0 %). Většina žen (96,0 %) neměla žádné klinické známky lidského papilomaviru –⁠ HPV (anogenitální verukózní léze) a pouze 36 (4,0 %) mělo na Pap stěrech léze připomínající HPV. Více případů HIV bylo ve skupině s HPV verukózními lézemi (p = 0,013). Závěr: Pozorovali jsme 13,5 %, resp. 78,5 % abnormálních nálezů v Pap stěru a kolposkopii u vězeňkyň ve vězeňské jednotce ve státě São Paulo v Brazílii.

Klíčová slova:

HPV – věznice – vězeňkyně – Pap stěr – kolposkopie

Zdroje

1. Escritório das Nações Unidas sobre Drogas e Crimes. Dispõe sobre a população carcerária no mundo. 2023 [online]. Available from: https: //www.unodc.org/documents/lpo-brazil//folheto_estrategia_UNODC_PT_Br_WEB.pdf.

2. Ministério da Justiça e Segurança Pública do Brasil. Departamento Penitenciário Nacional. Dispõe sobre a política pública para a população carcerária no Brasil. online [2023] Available from: https: //www.gov.br/senappen/pt-br/assuntos/noticias/senappen-lanca-levantamento-de-informacoes-penitenciarias-referentes-ao-primeiro-semestre-de-2023/relipen.

3. Green BL, Dass-Brailsford P, Hurtado de Mendoza A et al. Trauma experiences and mental health among incarcerated women. Psychol Trauma 2016; 8 (4): 455–463. doi: 10.1037/tra0000113.

4. Audi CA, Santiago SM, Andrade MD et al. Common mental disorder among incarcerated women: a study on prevalence and associated factors. Cien Saude Colet 2018; 23 (11): 3587–3596. doi: 10.1590/1413-812320182311.30372016.

5. Friestad C, Haukvik UK, Johnsen B et al. Prevalence and characteristics of mental and physical disorders among female prisoners: a mixed-methods systematic review. Int J Prison Health 2023; 19 (4): 599–627. 10. doi: 10.1108/IJPH-12-2022-0080.

6. Khavjou AO, Clarke J, Hofeldt RM et al. A captive audience: bringing the WISEWOMAN program to South Dakota prisoners. Womens Health Issues 2007; 17 (4): 193–201. doi: 10.1016/j.whi.2007.02.008.

7. Hachbardt NB, Hattori TY, do Nascimento VF et al. Cardiovascular risk in women deprived of freedom from a public prison in Mato Grosso, Brazil. High Blood Press Cardiovasc Prev 2020; 27 (2): 139–150. doi: 10.1007/s40292-020-00365-2.

8. Lagarrigue A, Ajana S, Capuron L et al. Obesity in french inmates: gender differences and relationship with mood, eating behavior and physical activity. PLoS One 2017; 12 (1): e0170413. doi: 10.1371/journal.pone.0170413.

9. Martins DC, Pesce GB, da Silva GM et al. Sexual behavior and sexually transmitted diseases among the female partners of inmates. Rev Lat Am Enfermagem 2018; 26: e3043. doi: 10.1590/ 1518-8345.2568.3043.

10. Benedetti MS, Nogami AS, da Costa BB et al. Sexually transmitted infections in women deprived of liberty in Roraima, Brazil. Rev Saude Publica 2020; 54 : 105. doi: 10.11606/s15 18-8787.2020054002207.

11. Audi CA, Santiago SM, Andrade MD et al. Pap smear in incarcerated women. Rev Bras Epidemiol 2016; 19 (3): 675–678. doi: 10.1590/ 1980-5497201600030017.

12. Martin RE, Hislop TG, Moravan V et al. Three--year follow-up study of women who participated in a cervical cancer screening intervention while in prison. Can J Public Health 2008; 99 (4): 262–266. doi: 10.1007/BF03403751.

13. Seol HJ, Ki KD, Lee JM. Epidemiologic characteristics of cervical cancer in Korean women. J Gynecol Oncol 2014; 25 (1): 70–74. doi: 10.3802/jgo.2014.25.1.70.

14. Frank JE. The colposcopic examination. J Midwifery Womens Health 2008; 53 (5): 447–452. doi: 10.1016/j.jmwh.2008.04.001.

15. Acheampong LK, Effah K, Amuah JE et al. Determining the prevalence of high-risk human papillomavirus infection using a novel cervical precancer screening approach in incarcerated women at the Nsawam Medium Security Prison, Ghana. Ecancermedicalscience 2021; 15 : 1248. doi: 10.3332/ecancer.2021.1248.

16. Classes in oncology: George Nicholas Papanicolaou’s new cancer diagnosis presented at the Third Race Betterment Conference, Battle Creek, Michigan, January 2–6, 1928, and published in the Proceedings of the Conference. CA Cancer J Clin 1973; 23 (3): 174–179.

17. Alrajjal A, Pansare V, Choudhury MS et al. Squamous intraepithelial lesions (SIL: LSIL, HSIL, ASCUS, ASC-H, LSIL-H) of uterine cervix and Bethesda system. Cytojournal 2021; 18 : 16. doi: 10.25259/Cytojournal_24_2021.

18. da Silva ER, de Souza AS, de Souza TG et al. Screening for cervical cancer in imprisoned women in Brazil. PLoS One 2017; 12 (12): e0187873. doi: 10.1371/journal.pone.0187873.

19. Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística. Censo Demográfico. 2023 [online]. Available from: https: //www.ibge.gov.br/estatisticas/sociais/trabalho/22827-censo-demografico-2022.html.

20. de Araújo PF, Kerr LR, Kendall C et al. Behind bars: the burden of being a woman in Brazilian prisons. BMC Int Health Hum Rights 2020; 20 (1): 28. doi: 10.1186/s12914-020-00247-7.

21. Farel CE, Parker SD, Muessig KE et al. Sexuality, sexual practices, and HIV risk among incarcerated African-American women in North Carolina. Womens Health Issues 2013; 23 (6): e357–e364. doi: 10.1016/j.whi.2013.08.006.

22. de Oliveira KR, Santos AA, Silva JM et al. Health behaviors in sexual experiences of women in prison. Rev Bras Enferm 2019; 72 (Suppl 3): 88–95. doi: 10.1590/0034-7167-2018-0092.

23. Audi CA, Santiago SM, Andrade MD et al. Pap smear in incarcerated women. Rev Bras Epidemiol 2016; 19 (3): 675–678. doi: 10.1590/1980-5497201600030017.

24. Delage de Luget C, Jauffret C, Faust C et al. Cervical dysplasia and treatments barrier in jail: a study in Marseille’s detention center-Les Baumettes, France. Womens Health Rep (New Rochelle) 2022; 3 (1): 670–677. doi: 10.1089/whr.2021.0135.

25. Martins DC, Pesce GB, Silva GMD, Fernandes CAM. Sexual behavior and sexually transmitted diseases among the female partners of inmates. Rev Lat Am Enfermagem. 2018; 26: e3043.

26. Nijhawan AE, Chapin KC, Salloway R et al. Prevalence and predictors of trichomonas infection in newly incarcerated women. Sex Transm Dis 2012; 39 (12): 973–978. doi: 10.1097/OLQ. 0b013e31826e8847.

27. Gander S, Scholten V, Osswald I et al. Cervical dysplasia and associated risk factors in a juvenile detainee population. J Pediatr Adolesc Gynecol 2009; 22 (6): 351–355. doi: 10.1016/ j.jpag.2009.01.070.

28. Downey GP, Gabriel G, Deery AR et al. Management of female prisoners with abnormal cervical cytology. BMJ 1994; 308 (6941): 1412–1413. doi: 10.1136/bmj.308.6941.1412.

29. Brousseau EC, Ahn S, Matteson KA. Cervical cancer screening access, outcomes, and prevalence of dysplasia in correctional facilities: a systematic review. J Womens Health (Larchmt) 2019; 28 (12): 1661–1669. doi: 10.1089/jwh.2018. 7440.

30. INSTITUTO NACIONAL DE CÂNCER JOSÉ ALENCAR GOMES DA SILVA. Estimativa 2023: incidência do Câncer no Brasil. Rio de Janeiro: INCA, 2022. 2022 [online]. Available from: https: //www.gov.br/inca/pt-br/assuntos/cancer/numeros/estimativa.

Submitted/Doručeno: 25. 4. 2024

Accepted/Přijato: 30. 4. 2024

Prof. Edward Araujo Júnior, MD, PhD

Rua Belchior de Azevedo

156 apto. 111 Torre Vitoria

Vila Leopoldina

CEP 05089-030

São Paulo-SP, Brazil

araujojred@terra.com.br