Srovnání Veressovy jehly a techniky přímého trokaru při laparoskopickém počátečním vstupu přes Palmerův bod
Autoři:
Y. Minareci 1; H. O. Yuvanc 2
Působiště autorů:
Department of Obstetrics and Gynecology, Division of Gynecologic Oncology, Istanbul Medical Faculty, Istanbul University, Istanbul, Turkey
1; Eskisehir City Hospital, Department of Obstetrics and Gynecology, Eskisehir, Turkey
2
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2024; 89(6): 451-458
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/cccg2024451
Souhrn
Cíl: Při laparoskopické operaci se počáteční vstup do břicha stává rizikovějším u pacientů s anamnézou břišní operace. V takových případech se počáteční vstup obvykle provádí Veressovou jehlou přes Palmerův bod (PP). Je však spojena se zvýšenou mírou selhání, zejména u obézních pacientů. Na druhou stranu je přímý vstup trokarem pohodlnou a bezpečnou technikou s nízkou mírou neúspěšných vstupů. Přímý vstup trokarem přes PP může být preferovaným přístupem pro počáteční vstup do břicha u pacientů s anamnézou abdominopelvické operace. Materiály a metody: Do této studie bylo zařazeno 438 pacientek s předchozí anamnézou abdominopelvické operace podstupujících laparoskopickou gynekologickou operaci, během níž byly testovány dvě různé techniky vstupu přes PP. Výsledky: Ve skupině s Veressovou jehlou bylo 88 pacientek (20,1 %) a ve skupině s přímým trokarem 350 pacientek (79,9 %). Doba k vytvoření pneumoperitonea byla významně kratší ve skupině s přímým trokarem (p < 0,001). Úspěšného vstupu bylo dosaženo při prvním pokusu u 78 pacientek (88,6 %) ze skupiny s Veressovou jehlou a u 347 pacientek (99,1 %) ze skupiny s přímým trokarem (p = 0,012). Míra menších komplikací byla v obou skupinách podobná. Jedna velká komplikace však byla pozorována ve skupině s přímým trokarem, zatímco ve skupině s Veressovou jehlou nebyly zaznamenány žádné velké komplikace. Závěr: Za předpokladu respektování základních chirurgických principů je technika přímého vstupu trokarem přes PP bezpečným, efektivním a rychlým vstupním přístupem do břicha a může být preferována u pacientů s předchozí abdominopelvickou operací.
Klíčová slova:
přímý vstup trokarem – přímé zavedení trokaru – Veressova jehla – Palmerův bod – bezpečný přístup do břicha
Zdroje
1. Dunne N, Booth MI, Dehn TC. Establishing pneumoperitoneum: Verres or Hasson? The debate continues. Ann R Coll Surg Engl 2011; 93 (1): 22–24. doi: 10.1308/003588411X12851639107557.
2. Ahmad G, O’Flynn H, Duffy JM et al. Laparoscopic entry techniques. Cochrane Database Syst Rev 2012; 2: CD006583. doi: 10.1002/14651858.CD006583.pub3.
3. Vellinga TT, De Alwis S, Suzuki Y et al. Laparoscopic entry: the modified alwis method and more. Rev Obstet Gynecol 2009; 2 (3): 193–198.
4. Childers JM, Brzechffa PR, Surwit EA. Laparoscopy using the left upper quadrant as the primary trocar site. Gynecol Oncol 1993; 50 (2): 221–225. doi: 10.1006/gyno.1993.1196.
5. Agarwala N, Liu CY. Safe entry techniques during laparoscopy: left upper quadrant entry using the ninth intercostal space – a review of 918 procedures. J Minim Invasive Gynecol 2005; 12 (1): 55–61. doi: 10.1016/j.jmig.2004.12.026.
6. Ogden CL, Carroll MD, Kit BK et al. Prevalence of childhood and adult obesity in the United States, 2011–2012. JAMA 2014; 311 (8): 806–814. doi: 10.1001/jama.2014.732.
7. Varghese A, Peijnenburg E, Stone RL et al. Laparoscopic surgical access in morbidly obese women undergoing endometrial cancer surgery: repurposing the left upper quadrant approach. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2020; 244: 56–59. doi: 10.1016/j.ejogrb.2019.11.007.
8. Uranues S, Ozkan OV, Tomasch G. Safe and easy access technique for the first trocar in laparoscopic surgery. Langenbecks Arch Surg 2016; 401 (6): 909–912. doi: 10.1007/s00423-016-1474-4.
9. Granata M, Tsimpanakos I, Moeity F et al. Are we underutilizing Palmer‘s point entry in gynecologic laparoscopy? Fertil Steril 2010; 94 (7): 2716–2719. doi: 10.1016/j.fertnstert.2010.03.055.
10. Palmer R. Safety in laparoscopy. J Reprod Med 1974; 13 (1): 1–5.
11. Kassir R, Blanc P, Lointier P et al. Laparoscopic entry techniques in obese patient: verres needle, direct trocar insertion or open entry technique? Obes Surg 2014; 24 (12): 2193–2194. doi: 10.1007/s11695-014-1452-2.
12. Vilos GA, Ternamian A, Dempster J et al. No. 193 – laparoscopic entry: a review of techniques, technologies, and complications. J Obstet Gynaecol Can 2017; 39 (7): e69–e84. doi: 10.1016/j.jogc.2017.04.013.
13. Agresta F, Mazzarolo G, Bedin N. Direct trocar insertion for laparoscopy. JSLS 2012; 16 (2): 255–259. doi: 10.4293/108680812x13427982376383.
14. Becker OM Jr, Coutinho Azevedo JL, de Azevedo OC et al. Verres needle insertion into the left hypochondrium for creation of pneumoperitoneum: diagnostic value of tests to determine the position of the needle in unselected patients. Rev Col Bras Cir 2011; 38 (1): 28–34. doi: 10.1590/s0100-69912011000100006.
15. Abd Ellatif ME, Ghnnam WM, Abbas A et al. Latif‘s point: a new point for Verres needle insertion for pneumoperitoneum in difficult laparoscopy. Asian J Endosc Surg 2018; 11 (2): 133–137. doi: 10.1111/ases.12418.
16. Taliento C, Pontrelli G, Rondoni A et al. Major and minor complications in Verres needle (VN) and direct trocar insertion (DTI) for laparoscopic closed-entry techniques: an updated systematic review and meta-analysis. Langenbecks Arch Surg 2023; 408 (1): 152. doi: 10.1007/s00423-023-02891-8.
17. Jacobson MT, Osias J, Bizhang R et al. The direct trocar technique: an alternative approach to abdominal entry for laparoscopy. JSLS 2002; 6 (2): 169–174.
18. Thepsuwan J, Huang KG, Wilamarta M et al. Principles of safe abdominal entry in laparoscopic gynecologic surgery. Gynecol Minimal Invasiv Ther 2013; 2 (4): 105–109. doi: 10.1016/j.gmit.2013.07.003.
19. de Azevedo OC, Coutinho Azevedo JL, Sorbello AA et al. Verres needle insertion in the left hypochondrium in creation of the pneumoperitoneum. Acta Cir Bras 2006; 21 (5): 296–303.
20. Vilos AG, Vilos GA, Abu-Rafea B et al. Effect of body habitus and parity on the initial Veres intraperitoneal CO2 insufflation pressure during laparoscopic access in women. J Minim Invasive Gynecol 2006; 13 (2): 108–113. doi: 10.1016/j.jmig.2005.11.012.
21. Ngu SF, Cheung VY, Pun TC. Left upper quadrant approach in gynecologic laparoscopic surgery. Acta Obstet Gynecol Scand 2011; 90 (12): 1406–1409. doi: 10.1111/j.1600-0412.2011. 01257.x.
22. Tüfek I, Akpinar H, Sevinç C et al. Primary left upper quadrant (Palmer’s point) access for laparoscopic radical prostatectomy. Urol J 2010; 7 (3): 152–156.
23. Ahmad G, Baker J, Finnerty J et al. Laparoscopic entry techniques. Cochrane Database Syst Rev 2019; 1 (1): CD006583. doi: 10.1002/14651858.CD006583.pub5.
24. Byron JW, Markenson G, Miyazawa K. A randomized comparison of Verres needle and direct trocar insertion for laparoscopy. Surg Gynecol Obstet 1993; 177 (3): 259–262.
25. Borgatta L, Gruss L, Barad D et al. Direct trocar insertion vs. Verres needle use for laparoscopic sterilization. J Reprod Med 1990; 35 (9): 891–894.
26. Clapp B. Optimal initial trocar placement for morbidly obese patients. JSLS 2018; 22 (4): e2017.00101. doi: 10.4293/JSLS.2017.00101.
27. Schwartz ML, Drew RL, Andersen JN. Induction of pneumoperitoneum in morbidly obese patients. Obes Surg 2003; 13 (4): 601–604. doi: 10.1381/096089203322190817.
28. Tulikangas PK, Nicklas A, Falcone T et al. Anatomy of the left upper quadrant for cannula insertion. J Am Assoc Gynecol Laparosc 2000; 7 (2): 211–214. doi: 10.1016/s1074-3804 (00) 80042-0.
29. Tulikangas PK, Robinson DS, Falcone T. Left upper quadrant cannula insertion. Fertil Steril 2003; 79 (2): 411–412. doi: 10.1016/s0015-028 2 (02) 04668-x.
30. Giannios NM, Gulani V, Rohlck K et al. Left upper quadrant laparoscopic placement: effects of insertion angle and body mass index on distance to posterior peritoneum by magnetic resonance imaging. Am J Obstet Gynecol 2009; 201 (5): 522.e1–522.e5. doi: 10.1016/j.ajog.2009.07.017.
Submitted/Doručeno: 22. 3. 2024
Accepted/Přijato: 10. 10. 2024
Asst. Prof. Yagmur Minareci, MD
Department of Obstetrics and Gynecology
Division of Gynecologic Oncology
Istanbul Medical Faculty
Istanbul University
Turgut Ozal Millet cd
monoblok binasi, No. 118
Zemin kat
Jinekolojik onkoloji poliklinigi
34093 Capa/Fatih/Istanbul
Turkey
dryagmurminareci@gmail.com
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2024 Číslo 6
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- INTERAKTIVNÍ KAZUISTIKA 3: Management léčby prosté obezity bez metabolických komorbidit u mladé lékařky
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
Nejčtenější v tomto čísle
- Riziko vzniku fibrilace síní u pacientek s karcinomem endometria
- Vyšetřování forenzních případů v porodnictví a gynekologii v terciárním zdravotnickém centru v Turecku s cílem demonstrovat význam forenzního hodnocení
- Pudendální neuralgie a zobrazovací metody
- Srovnání Veressovy jehly a techniky přímého trokaru při laparoskopickém počátečním vstupu přes Palmerův bod