Tranexamová kyselina

Lier H, Shander A. Tranexamic acid: the king is dead, long live the king! British Journal of Anaesthesia 2020; 124(6): 659–662.

Ačkoliv se první zprávy o podání tranexamové kyseliny při masivním krvácení objevily v literatuře již v šedesátých letech minulého století, renesance v jejím používání nastala po uveřejnění práce Clinical Randomisation of an Antifibrinolytic in Significant Haemorrhage (CRASH)-2 trial v roce 2010. Následně byla kyselina tranexamová v roce 2011 zařazena Světovou zdravotnickou organizací na seznam Essential Medicines. V poslední dekádě se jedná o jeden z nejčastěji zmiňovaných léků v odborné literatuře, jeho podávání rostlo celosvětově exponenciální řadou. Výhodou je i to, že se jedná o dostupný, levný a termostabilní lék.

Tranexamová kyselina je nyní doporučována u pacientů v hemoragickém šoku nebo v riziku tohoto šokového stavu. Summary of Product Characteristics limituje užití tranexamové kyseliny speciálně pro fibrinolýzu. Zároveň se upozorňuje na možné nežádoucí trombembolické účinky. V současné době se v rámci operačních výkonů podává tranexamová kyselina při excesivním krvácení nebo u rizika signifikantního krvácení spojeného s předpokládanou hyperfibrinolýzou. Účinnost tranexamové kyseliny pro léčbu fibrinolýzy byla potvrzena u poporodního krvácení a u traumatu. U pacientů s anamnézou trombembolické choroby nebo u těch, kde je v rodinné anamnéze zvýšený výskyt trombembolických příhod, by se měla tranexamová kyselina podávat přísně indikovaně a raději po konzultaci s hematologem.

V roce 2019 bylo vydáno společné prohlášení NATA (Network for the Advancement of Patient Blood Management, Hemostasis and Trombosis), FIGO (Interanational Federation of Gynaecology and Obstetrics), EBCOG (European Board and College of Obstetrics and Gynaecology) a ESA (European Society of Anaesthesiology). V tomto prohlášení se zdůrazňuje, že tranexamová kyselina by neměla být rutinně používána pro prevenci poporodního krvácení. Současné 5. European Trauma Guidelines indikují tranexamovou kyselinu pro pacienty se signifikantním krvácením.

Mezi další nežádoucí účinky po podání tranexamové kyseliny patří křeče, které byly zaznamenány převážně v kardiochirurgii. Téměř každá studie zaměřená na podávání tranexamové kyseliny upozorňuje na tyto komplikace. Co se týče trombembolických komplikací, byly zaznamenány již v prvotních studiích. Například u Military Application of Tranexamic Acid in Trauma Emergency Resuscitation, která byla publikována v roce 2012, byl zaznamenán 9× zvýšený výskyt plicní embolie a 12× zvýšený výskyt hluboké žilní trombózy. Celosvětově se později změnil pohled na tento lék vzhledem k pozitivním výsledkům některých studií, které nebyly se spolehlivou přesností zaměřeny na komplikace.

Je potřeba si uvědomit, že podání tranexamové kyseliny nenahradí účinné chirurgické ošetření krvácení a aplikace tohoto léku neovlivní atonickou dělohu. Tranexamová kyselina je široce používané antifibrinolytikum, které však není zproštěno rizika trombembolických komplikací. Je zapotřebí zachovat obezřetný přístup při jejím podávání.

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D., MUDr. Jitka Zemanová

olga.gim@centrum.cz