CO2 oproti vzduchu významně sníží riziko vzduchové embolie při intervenčních ERCP a GIT endoskopiích
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 31, 2020, č. 4, s. 199
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Brian T. Cardiopulmonary Sentinel Event During Endoscopic Retrograde Cholangiopancreatography (ERCP): Oversedation or Gas Embolism? apsf Newsletter 2020; 35(2): 49.
Gravenstein N, Brain T. Gas Embolism Events in GI Endoscopy: What We Know Now and How We Can Mitigate Them Through the Routine Use of CO2 Insufflating Gas Instead of Air. apsf Newsletter 2020; 35(2): 50.
Plynová embolie může v průběhu endoskopií GIT a při ERCP vzniknout při mechanickém porušení slizničního krytu. Je sice vzácná, ale může vést při insuflaci vzduchu do oběhu k devastujícím výpadkům mozkových funkcí. Časné diagnostické známky bývají překryty podanou analgosedací/celkovou anestezií nebo napodobují epizodu hypotenze, např. s kardiální etiologií.
Článek je v úvodu kazuisticky výstižně popisný u 74leté ženy s komorbiditami, indikované k ERCP. Anestezie kombinovala midazolam, fentanyl, lidokain a propofol s glykopyrolátem. Komplikovala se bradykardií s hypotenzí; byl indikován efedrin, manuální umělá ventilace. Stav vyústil do asystolické a zresuscitované srdeční zástavy. Nemocná v komatu zemřela týden po diagnostické intervenci. Zdokumentované fatální neurologické následky po vzduchové embolii byly projednávány soudně.
Text konstatuje, že vzduchová embolie existuje a při vniknutí bublin vzduchu je často diagnóza pozdní a ve 20 % případů končí letálně. Velký podíl případů je poté řešen znalecky a právně.
Při endoskopii GIT je rovněž podstatně méně rizikové užít CO2 v porovnání se vzduchem. V průběhu výkonu s komplikacemi je třeba se včas zaměřit i na možnou neurologickou etiologii a okamžitě postupovat podle konsenzuálních metodických doporučení pro akutní ischemické mozkové cévní příhody.
Oba příbuzné články jsou zaměřeny prakticky klinicky. V závěrech doporučují dát zásadní přednost CO2 a v diferenciální diagnostice věnovat všestrannou a okamžitou pozornost i této možné iatrogenní komplikaci.
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2020 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Tranexamová kyselina
- Hypoxie a hyperkapnie – jak fungují chemoreceptory?
- Audit antibiotické profylaxe v chirurgii
- Inzulinová rezistence, hyperglykemie a proteinový katabolismus u kriticky nemocných: hledání klíčů k uzamčeným dveřím