Disrupce rytmicity melatoninu v kritickém stavu
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 31, 2020, č. 4, s. 197
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Maas MB, Lizza BD, Abbott SM, Liotta EM, Gendy M, Eed J, et al. Factors Disrupting Melatonin Secretion Rhythms During Critical Illness. Crit Care Med, 2020; 48(6): 854–861.
V současné době se již v kritickém stavu a při chronické kritické chorobě plně uznává významný vliv cirkadiánní rytmicity, popř. její poruchy na klinickou trajektorii, dlouhodobou morbiditu. Disrupce, řízená poruchou fyziologické cirkadiánní sekrece melatoninu, ovlivňuje patofyziologické projevy; desynchronizuje orgánové funkce, propojuje dysfunkce CNS a MODS, ruší rytmy střídavé aktivity a odpočinku. Stimulace nebo útlum sekrece melatoninu se podílí na limitu rekondice pacienta; dosud je ale v běžném léčebném a ošetřovatelském režimu podceňována.
Prospektivní studie unicentrického akademického výzkumného týmu v USA se věnovala pacientům s diagnózou akutní cévní mozkové příhody nebo sepse po dobu 24–48 hodin po jejich příjmu na lůžko intenzivní péče.
Kontrolní skupinu vytvořili nepostižení pacienti na standardních výzkumných lůžkách. Kromě demografických GCS a SOFA byla určována sérová hladina melatoninu a jeho metabolitu 6-sulfátoxy‑melatoninu. Sledovaný soubor tvořilo 112 kritických pacientů (53 – sepse, 59 – ICH). Environmentální režim začlenil světlo/příšeří, nutrici, ošetřovatelské a další stimuly.
Hladiny a výkyvy melatoninu byly v kontrolní skupině bdělých pacientů zachovány. Ve sledované skupině byly utlumeny nebo prodlouženy v závislosti na závažnosti postižení mozku. Hypersekrece melatoninu byla zjištěna při infuzi vazopresorů; nesouvisela se sedací. Metabolit melatoninu nevykázal korelace. Text je doplněn dvěma podrobnými tabulkami a třemi barevnými návodnými obrázky. Hodnoty melatoninu jsou prezentovány v dynamických cirkadiánních křivkách.
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2020 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Tranexamová kyselina
- Hypoxie a hyperkapnie – jak fungují chemoreceptory?
- Audit antibiotické profylaxe v chirurgii
- Inzulinová rezistence, hyperglykemie a proteinový katabolismus u kriticky nemocných: hledání klíčů k uzamčeným dveřím