K 42: Podtlaková terapie u závažných otevřených zlomenin, ano či ne?
Autoři:
M. Krtička; D. Ira; A. Bilik; V. Nekuda; M. Mašek
Působiště autorů:
Klinika úrazové chirurgie, FN Brno
Vyšlo v časopise:
Hojení ran 7, č. Supplementum 1: 33-34, 2013
Kategorie:
Abstrakta
Cíl
Porovnat výsledky léčby měkotkáňového poranění u závažných otevřených zlomenin metodou primární aplikace podtlakové terapie (PT) a metodou zavedení proplachové laváže (PL) se současnou suturou kožního defektu, ev. při ztrátovém poranění kůže pak zakrytím kožního defektu polyuretanovým COM.
Úvod
Závažné otevřené zlomeniny zpravidla díky vysokoenergetickému mechanismu úrazu s následným znečištěním poraněného měkotkáňového krytu a zlomené kosti jsou zatíženy vysokým počtem infekčních komplikací. Literaturou udávaný výskyt infekčních komplikací při využití standardních chirurgických postupů je 25–66 %. Podtlaková terapie je v klinické praxi užívána k léčbě akutních i chronických ran a její využití při terapii otevřených zlomenin, díky kontinuální derivaci ranného sekretu, působením podtlaku na zvýšené prokrvení v místě aplikace, podpoře angiogeneze a zvláště dokonalé bariéře proti zevnímu prostředí může v kombinaci s antibiotickou a chirurgickou terapií představovat vhodnou metodu léčby poraněné kosti i měkkých tkání u závažných otevřených zlomenin.
Materiál a metodika
Retrospektivní studie, hodnocen soubor 39 pacientů s 41 závažnými otevřenými zlomeninami léčených v Traumacentru FN Brno v letech 2007–2012. Soubor byl rozdělen do 2 skupin. 1. skupina 19 pacientů s 20 otevřenými zlomeninami, podstoupila standardní ošetření otevřené fraktury stabilizací zevním fixátorem, důkladným débridmentem měkkých tkání, zavedenou PL a provedenou suturou kožního poranění či krytí defektu polyuretanovým COM. Ve 2. skupině 20 pacientů s 21 otevřenými zlomeninami s identickým principem ošetření otevřené zlomeniny, ale kožní kryt nebyl primárně suturován a byla lokálně aplikována PT a definitivní sutura kůže či jiný typ krytí kožního defektu byl proveden až při lokálně příznivém stavu a negativním bakteriologickém stěru. Výsledky léčby obou metod byly hodnoceny v následujících kriteriích: vznik povrchního/hlubokého infektu v ráně, časný/pozdní výskyt infekce, vznik osteomyelitidy, hodnocení časového intervalu do nálezu negativního bakteriálního stěru v ráně.
Výsledky
Výskyt infekčních komplikací ve sledovaném souboru byl sledován u 15 pacientů, ve skupině pacientů s aplikovanou podtlakovou terapií vznikl 1 hluboký a 3 povrchní infekty, ve skupině pacientů se zavedenou proplachovou laváží byl výskyt infekčních komplikací výrazně vyšší, 4 hluboké a 7 povrchních infektů. Stejně tak ve skupině pacientů s PT nedošlo k recidivě infektu či vzniku osteomyelitidy oproti kontrolní skupině, kdy došlo k recidivě lokální infekce v 5 případech, a vznik osteomyelitidy byl pozorován u 2 pacientů. Průměrná doba k získání negativního bakteriologického stěru se mezi 2 skupinami pacientů významně lišila, 5,4 dne u pacientů s aplikovanou PT; 12,1 dne u pacientů se zavedenou PL.
Závěr
Primární aplikace PT v terapii závažných otevřených zlomenin významně přispívá ke snížení vzniku časných i pozdních infekčních komplikací včetně rozvoje osteomyelitidy. Aplikací PT na kožní defekty u otevřených zlomenin dochází ke zkrácení bakteriální kontaminace poraněného měkotkáňového krytu.
Zdroje
Gustilo, R. B., Anderson, J. T. Prevention of infection in the treatment of 1025 open fractures of the long bones: rotrospective and prospective analyses. J Bone Joint Surg Am 58, 4: 453–458, 1976.
Harley, B. J., Beaupre, L. A., Jones, C. A. et al. The effect of time to definitive treatment on the rate of nonunion and infection in open fractures. J Orthop Trauma 16, 7: 484–490, 2002.
Morykwas, M. J., Argenta, L. C., Shelton‑Brown, E. I., McGuirt, W. Vacuum‑assisted closure: a new method for wound control and treatment: animal studies and basic foundation. Ann Plast Surg 38, 6: 553–562, 1997.
Patzakis, M. J., Wilkins, J. Factors influencing infection rate in open fracture wounds. Clin Orthop Relat Res 243: 36–40, 1989.
Štítky
Chirurgie všeobecná Sestra Domácí péčeČlánek vyšel v časopise
Hojení ran
2013 Číslo Supplementum 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- K 35: Možnosti léčby vlhké gangrény prstů nohy při syndromu diabetické nohy
- K 16: Možnosti lokálního ošetření fasciotomie
- K 30: ReCell Spray–On Skin
- K 10: Doporučený postup v péči o nehojící se ránu – utopie anebo realita budoucnosti?