′ NEFROPATOLOGIE

… v experimentu dieta bohatá na aminokyseliny s obsahem síry zlepšuje ledvinné funkce

Odhaduje se, že na světě trpí různým stupněm chronického onemocnění ledvin (CKD) až 850 milionů lidí. Ačkoli modifikace diety patří mezi základní léčebná doporučení, interakce a vliv diety na funkci mikrobiomu střev a jeho roli v ovlivnění průběhu CKD stále není jasná. U člověka zvýšení proteinů v dietě zvyšuje bakteriální produkci sulfanu (dříve sirovodíku), indolu a indoxylsulfátu. Poslední dva jsou známými uremickými toxiny, jejichž vysoká koncentrace v séru souvisí s progresí chronického onemocnění cév (akcelerace aterosklerózy) a chronického onemocnění ledvin. 

V uvedené práci Wendy Garrett se spolupracovníky dokládá, že v myším modelu dieta s vysokým obsahem aminokyselin obsahujících síru (methionin a cystein) má protektivní efekt na rozvoj CKD. Použili myší model adeninem indukovaného CKD a v případě diety s vysokým obsahem aminokyselin obsahujících síru (AkS), došlo u experimentálních zvířat ke snížení hodnot sérového kreatininu (S-Cr) a také histopatologické změny v ledvinách byly mírnější ve srovnání se zvířaty s dietou s nízkým obsahem AkS. Vliv diety ověřili na gnotobiotických zvířatech bez mikrobů; i zde byly hladiny S-Cr a histologické změny menší ve srovnání s konvenčně chovanými zvířaty na dietě s nízkým obsahem AkS. Autoři nenašli žádný významný rozdíl v taxonomii střevního mikrobiomu mezi zvířaty na dietě s vysokým nebo s nízkým obsahem AkS. Proto uvažovali o tom, že protektivní efekt na funkci ledvin byl zprostředkovaný změnami v mikrobiální funkci spíše než ve složení populace. V dalším kroku se zaměřili na Escherichia coli, o které je z několika studií mikrobiomu známo, že její populace jsou zvýšené u pacientů s CKD ve srovnání se zdravými jedinci. S použitím tzv. „omicsových“ metod a gnotobiotických zvířat osídlených wild type a mutantními E. coli, prokázali inhibici tryptofanázy, což vede ke snížení produkce indolu bakteriemi E. coli.

Indol a indoxyl sulfát jsou známé uremické toxiny; a tryptofanáza je bakteriální enzym, který katalyzuje degradaci tryptofanu na indol. Ale propojení diety a funkce bakteriálního enzymu s dietou a CKD v myším modelu je něco jako nový kontinent pro další studie.

Práce je výjimečná průkazem, že dieta může ovlivnit enzym střevních bakterií bez toho, aby došlo ke změnám ve složení střevního mikrobiomu. Výsledky by mohly být přeneseny do klinické praxe. Autoři by rádi pokračovali v testování podobné diety u zdravých lidí, aby zjistili, jestli bude reakce s hladinami S-Cr podobná a také jestli jde o bezpečný postup. Pokud ano, mohla by taková dietní strategie pomoci velkému počtu pacientů s CKD.