′ GYNEKOPATOLOGIE

… byla dokumentována asociace diferencované exofytické vulvární intraepiteliální léze (DEVIL) s verukózním karcinomem vulvy

V nyní již historickém čísle Monitoru jsme přesně před 4 lety diskutovali třetí možnou etiopatogenetickou cestu dlaždicobuněčného karcinomu vulvy, která je nezávislá na infekci lidským papilomavirem a není asociována s mutacemi tumor supresorového genu TP53. Jako pravděpodobný molekulární defekt uplatňující se v této větvi vulvární karcinogenze byla identifikována nejčastěji mutace genu PIK3CA a za cílový maligní nádor je považován zejména verukózní karcinom definovaný lokální progresí bez rizika metastatického rozsevu. Prekurzorová léze neodpovídá konvenčním prekancerózám vulvy (uVIN a dVIN), ale byla popsána jako diferencovaná exofytická vulvární intraepiteliální léze (DEVIL), která je definována verukózní architektonikou, abnormální diferenciací keratinocytů, hyperkeratózou anebo parakeratózou, hypogranulózou, absencí výraznějších atypií bazální vrstvy epitelu, nepřítomností mutace TP53 a vysokou frekvencí mutací genu PIK3CA. Samotní autoři si byli vědomi limitů své publikace, především pak chybějících přímých důkazů pro kauzální spojení mezi DEVIL a verukózním karcinomem, a odkazovali na budoucí studie genetického pozadí vícečetných simultánních a sukcesivních dlaždicobuněčných proliferací vulvy u jednotlivých pacientek. Roky uběhly a ten čas právě nadešel…

V dnešním čísle Monitoru budeme diskutovat studii, která vnáší více světla právě do této enigmatické třetí cesty vzniku dlaždicobuněčného karcinomu vulvy. Autoři shromáždili celkem 18 vulvárních lézí od 10 pacientek diagnostikovaných jako DEVIL a verukózní karcinom a provedli analýzu panelu 11 genů metodou sekvenování nové generace. Pacientky s DEVIL byly v době diagnózy mladší (medián 66 let) než pacientky s verukózním karcinomem (medián 70 let). Celkem 5 ze 7 (71 %) verukózních karcinomů bylo asociováno s předcházející, synchronní nebo metachronní lézí typu DEVIL. U obou zkoumaných vulvárních proliferací byly zaznamenány obdobné histologické charakteristiky s výjimkou expanzivního nedestruktivního invazivního růstu u verukózního karcinomu. Navíc obě léze vykazovaly shodný mutační profil zejména v genech PIK3CA, HRAS a BRAF a postrádaly mutace tumor supresorového genu TP53. Autoři z výše uvedených poznatků vyvozují, že DEVIL a verukózní karcinom spadají do stejného spektra vulvárních proliferací a že DEVIL může být prekurzorem verukózního karcinomu.

Bohužel i tato studie má opět limitace nejen v malém počtu analyzovaných případů, ale i v omezeném spektru genů vyšetřovaných metodou sekvenování nové generace. Interpersonální a intrapersonální reproducibilita diagnózy DEVIL a verukózního karcinomu nebyla blíže zkoumána, ale všichni tak trochu tušíme, že rozhodně nebude vysoká. Dle mého názoru bude diferenciální diagnóza DEVIL vskutku ďábelským počinem… V každém případě jde o další střípek do mozaiky výzkumu etiopatogenetických cest vzniku dlaždicobunčného karcinomu vulvy, což je samozřejmě nutno ocenit.