′ KARDIOPATOLOGIE

… v cévní patologii může hrát roli perivaskulární tuková tkáň

Perivaskulární tuková tkáň (PVTT) je zvláštní formou tukové tkáně, přítomnou v okolí krevních cév. Je přítomna u všech krevních cév, kromě mozkových. PVTT se účastní řady kardiovaskulárních procesů. Tradičně je považována za pasivní systém chránící cévy před externím poškozením. V současné době je ale prokázáno, že PVTT secernuje biologicky aktivní látky, které mají parakrinní vliv na cévy, tzv. adipokiny. Jsou secernovány adipocyty, infiltrují do cév a ovlivňují jejich tonus. Obecně, mohou mít vliv protizánětlivý či prozánětlivý.

Jsou známy dva PVTT - bílá (BTT) a hnědá (HTT), v závislosti na lokalizaci; např. hrudní aorta je obklopena HTT, zatímco břišní aorta má fenotyp BTT. BTT je rezervoárem energie nutné pro metabolismus, zatímco HTT slouží jako kanál pro rozšíření energie. Homeostáza je dána rovnováhou mezi BTT a HTT.

Morfologie tukové tkáně obecně je ovlivněna živočišným druhem, věkem a pohlavím. Tyto faktory mají významnou roli v objemu tukové tkáně, její funkčnosti, parakrinní aktivitě a predispozici k cévním nemocem.

Adipokiny jsou účastny v cévní patologii, buď aktivně či pasivně. Multifunkčnost PVTT je stále ne zcela objasněna, takže v současnosti není jasné, zda jde o „přátele“ či „nepřátele“. V budoucnosti by PVTT  mohla být cílem léčby různých cévních chorob.