Je vhodné prodloužit dobu prognosticky určující neurologickou úpravu po srdeční zástavě?

Akademická výzkumná skupina z Tchaj‑wanu se v retrospektivní studii z let 2011–2019, podpořené 28 citacemi, věnovala podrobnému rozboru, zda po netraumatické akutní srdeční zástavě u dospělých je možno považovat následný časový interval 7 dnů v pokračující pozástavové intenzivní péči za prognosticky spolehlivý pro určení neurologické kvality dalšího života.

Soubor zahrnul 529 pacientů s anamnesticky příznivým neurologickým stavem. U 357 z nich byl pozástavový příznivý neurologický vývoj zřejmý časně – do sedmého dne. U 38 pacientů – 9,6 % – byl daleko pozvolnější, s průměrným časovým intervalem 12,2 dne, i podstatně delším. U 134 pacientů byl trvale nepříznivý. Pozvolné zlepšování bylo zaznamenáno zejména mezi muži, po obnovení spontánního oběhu již během neodkladné resuscitace v přednemocniční fázi, po udržování normotermie, po e‑CPR a bez významně patologického nálezu v HD‑EEG.

Prognózu je třeba přísně personalizovat a rozhodnutí časově neohraničovat sedmým dnem po zresuscitované srdeční zástavě, a to ani při a po pokračující kvalifikované pozástavové intenzivní péči.

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

jarmila.drabkova@fnmotol.cz

Crit Care Med. 2022 Mar 1;50(3):389-397.