XXXVII. Covid-19

XXXVII/ 216. AMR v době virové pandemie

Kolář M.

Ústav mikrobio­logie, LF UP a FN Olomouc

Celosvětová pandemie covid-19, vyvolaná virem SARS-CoV-2, bezesporu významně ovlivnila lidskou společnost. Na oblast zdravotnictví měl pak zásadní dopad enormní počet pacientů s těžce probíhající covidovou pneumonií. U hospitalizovaných pacientů, především v intenzivní péči, byla často aplikována antibio­tická léčba z obavy, že je přítomna i bakteriální koinfekce. Ze zvýšené aplikace antibio­tik vyplývá velmi důležitá otázka, a to jak covid-19 ovlivnil další, již probíhající pandemii stoupající rezistence bakteriálních patogenů k antibakteriálním přípravkům (AMR). Cílem sdělení je posouzení AMR u pacientů v intenzivní péči v době před pandemií covid-19 a v jejím průběhu. Byla porovnána četnost a rezistence bakteriálních patogenů izolovaných z dolních cest dýchacích u pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče v období 2018–2021. Získané výsledky potvrzují, že v covidové době nedošlo k významnější změně frekvence bakteriálních patogenů a jejich rezistence k antibio­tikům. Nicméně u ně­kte­rých species byla potvrzena změna jejich procentuálního zastoupení a rezistence. Výsledky naznačují spíše vliv klonálního šíření bakteriálních patogenů, které bylo v covidové době jednoznačně prokázáno. Závěrem lze konstatovat, že pandemie covid-19 zdůraznila důležitost dodržování striktních hygienicko-epidemiologických režimů, a to nejen z hlediska prevence virové nákazy, ale i z hlediska klonálního šíření bakteriálních patogenů mezi pacienty. Získané výsledky prokázaly, že je nutné dodržovat principy dia­gnostického i antibio­tického stewardshipu, sledovat vývoj AMR a realizovat genetická vyšetření s cílem definovat mechanizmy rezistence u významných bakteriálních patogenů.

Podpořeno projekty MZ ČR – RVO (FNOL, 00098892), IGA_LF_2022_018 a ENOCH (reg. č. CZ.02.1.01/ 0.0/ 0.0/ 16_019/ 0000868).

XXXVII/ 217. Molekulární dia­gnostika SARS-CoV-2 – jak to bylo a aktuální situace

Dolejská M.1, Zdražilová Dubská L.1, Valík D.2

1 Oddělení klinické mikrobio­logie a imunologie, FN Brno, 2 Katedra laboratorních metod, LF MU Brno

Rychlá a přesná dia­gnostika SARS-CoV-2 je klíčovým faktorem v boji se stále probíhající světovou pandemií. V přímé dia­gnostice viru je využívána metoda polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR). Šíření mutačních variant SARS-CoV-2 s vyšší infekčností, schopností unikat neutralizačním protilátkám a/ nebo vyvolávající onemocnění s těžším průběhem vytvořilo akutní potřebu doplnit průkaz viru o určení rizikových linií. Během covidové pandemie se šířilo několik významných variant počínaje britskou variantou alfa, následovanou jihoafrickou variantou beta a brazilskou variantou gama. Další vlny spojené s nárůstem případů SARS-CoV-2 v ČR i ve světě pak způsobilo šíření varianty delta a jejích rychle se měnících subvariant během roku 2021 a následně vlna spojená s variantou omikron na konci roku 2021 a v průběhu roku 2022. Významnou metodou ve sledování těchto variant se stalo celogenomové sekvenování, které představuje významný nástroj pro hodnocení aktuální epidemiologické situace v ČR. Metoda WGS poskytuje důležité údaje o dynamice šíření stávajících linií SARS-CoV-2 a má potenciál včas zachytit nové rizikové mutace. V této přednášce budou představeny molekulární metody založené na PCR detekci SARS CoV-2, principy mutačně-specifické PCR a výsledky WGS pro určení rizikových variant viru. Budou shrnuta data z minulého období virové pandemie a představeny aktuální výsledky získané v rámci dia­gnostiky SARS-CoV-2 ve FN Brno.

XXXVII/ 218. Imunitní odpověď na vakcinaci proti covid-19 – průběžné výsledky studie COVIGI

Zdražilová-Dubská L.1, Selingerová I.2, Obermannová R.2, Okruhlicová D.3, Minaříková M.1, Greplová K.2, Doubek M.3, Valík D.3, Nevrlka J.3, Demlová R.1

1 LF MU Brno, 2 MOÚ Brno, 3 FN Brno

Klinické hodnocení (KH) CoVigi je poregistrační multicentrická studie fáze IV sledující účinnost a bezpečnost vakcín proti covid-19. Cílem studie a hodnocenými parametry jsou: 1) poregistrační sledování nežádoucích příhod a účinků; 2) hodnocení imunitní odpovědi vakcinovaných subjektů stanovením hladiny protilátek (anti-N, anti-S) a buněčné imunity (IGRA) v čase; 3) incidence onemocnění covid-19 u vakcinovaných subjektů na základě informace o pozitivním testu na SARS-CoV-2 (klinicky symptomatické i asymptomatické onemocnění). KH má tři studiové populace: 1) pacienti se solidní malignitou na aktivní onkologické léčbě; 2) pacienti s hematoonkologickou malignitou; 3) zdraví dobrovolníci. Základní studiové návštěvy, kdy probíhají odběry pro vyšetření hladin protilátek, jsou: V1 – před vakcinací, V2 – po první dávce vakcíny, před druhou dávkou vakcíny, V3 – po druhé dávce vakcíny, 1–2 měsíce od první dávky vakcíny, V4 – 3 měsíce, V5 – 6 měsíců a V6 – 12 měsíců po první dávce vakcíny. Většina subjektů studie byla vakcinována přípravkem COMIRNATY. Průběžná pozorování z KH jsou: 1) třetina subjektů studie prodělala infekci SARS-CoV-2 před zahájením vakcinace; 2) postvakcinační protilátky mají maximum přibližně 2 měsíce od zahájení vakcinace; 3) u ně­kte­rých pacientů se solidní malignitou je produkce postvakcinačních protilátek obleněná, během 3 měsíců od zahájení vakcinace ale měli všichni detekovatelné postvakcinační protilátky; 4) infekce SARS-CoV-2 před vakcinací významně zvyšuje hladinu postvakcinačních protilátek; 5) pacienti léčení pro solidní malignitu, kteří před vakcinací prodělali infekci SARS-CoV-2, mají po vakcinaci srovnatelné hladiny protilátek se zdravými jedinci; 6) pacienti léčení pro solidní malignitu, kteří před vakcinací neprodělali infekci SARS-CoV-2, mají po vakcinaci výrazně nižší hladiny protilátek než zdraví jedinci (p < 0,001); 7) hladina postvakcinačních protilátek není ovlivněna pohlavím; 8) detekovatelná buněčná (T-lymfocytární) imunita kulminuje po první dávce u jedinců, kteří prodělali infekci SARS-CoV-2, a po druhé dávce u jedinců, kteří před vakcinací infekci SARS-CoV-2 neprodělali.

Studie CoVigi: EudraCT 2021-000566-14.