V. Vzdělávání, kvalita a bezpečnost v onkologické praxi

V/ 206. Možnosti snižování kontaminace cytostatiky – příklady z praxe

Doležalová L.1,2, Bláhová L.3, Kuta J.3, Bláha L.3

1 Ústavní lékárna MOÚ Brno 2 Farmaceutická fakulta, MU Brno, 3 Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, PřF MU Brno

Cytotoxická léčiva (CL) představují pro zdravotnické pracovníky (onkologické sestry, farmaceuty, sanitáře) kvůli svým nebezpečným vlastnostem (mutagenita, genotoxicita, reprodukční toxicita) riziko profesní expozice. Jedním z nástrojů pro udržení nízké kontaminace CL v pracovním prostředí je pravidelný monitoring – sledování kontaminace na površích. Díky projektu AZV MZd ČR, reg. č. NV18-09-00188, jsou v ČR dlouhodobě monitorovány hladiny kontaminace CL v nemocnicích a lékárnách. Mezi sledovaná CL, vybraná dle jejich toxicity a spotřeby, byl zařazen cyklofosfamid (CP), 5-fluorouracil (FU), paklitaxel (PX), ifosfamid (IF), kapecitabin (CAP), irinotecan (IRI), docetaxel (DOC), gemcitabin (GEM) a metotrexát (MET). Pro stanovení těchto léčiv byla vyvinuta metodika tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/ MS). Úroveň kontaminace platiny (Pt) jako markeru Pt-cytostatik je měřena pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). V rámci sdělení budou představeny souhrnné výsledky dlouhodobého monitoringu (2008–2021) prováděného v ČR a ve Slovenské republice. Prezentována budou nejvíce kontaminovaná místa v prostředí aplikace CL (podlahy pod infuzním stojanem, aplikační křesla, WC pacientů). Diskutovány budou také nevhodné návyky pracovníků vedoucí k šíření kontaminace, ale i praktická doporučení, díky kterým lze kontaminaci CL v pracovním prostředí snížit.

V/ 207. Máme se bát o své zdraví při práci s cytostatiky?

Ciprová T.

MOÚ Brno

Management zdravotnického zařízení dle § 101 Zákoníku práce č. 262/ 2006 Sb. má povinnost zajistit maximální možnou ochranu a bezpečí svých pracovníků při výkonu jejich povolání a předcházet ohrožení života a zdraví při práci. Masarykův onkologický ústav (MOÚ) je komplexem pracovišť, jejichž nedílnou součástí léčebného procesu péče o onkologické pacienty je manipulace s cytostatickými léčivy. MOÚ se v této oblasti řadí mezi provozovatele, kteří se snaží maximálně zabezpečit ochranu zdraví svých zaměstnanců. V této vizi iniciuje a podporuje jak výzkumné programy, tak modernizaci pracovišť a jejich vybavení, plnou dostupnost účinných ochranných pracovních pomůcek a potřebná školení pro všechny zaměstnance na všech pozicích. Bojíme se o své zdraví při manipulaci s cytostatiky? Přes všechna tato opatření přetrvává vědomí potenciálního nebezpečí a nebylo by ani přirozené, ani užitečné, abychom při práci s nebezpečnými látkami nepociťovali žádný respekt a spoléhali jen na vnější opatření, která za nás „udělá“ někdo jiný. Stejně tak ale není dobré zaměňovat zdravý respekt za strach.

V/ 298. Právní ochrana a obrana proti neadekvátním formám chování ve zdravotnictví

Tobiášová A.

Advokátní kancelář Brno

Odborná fóra se často zabývají otázkou právní ochrany pacienta při poskytování zdravotních služeb, méně se však věnuje pozornost ochraně práv poskytovatelů zdravotních služeb, resp. zdravotnických pracovníků. Rostoucí agresivita ve společnosti, o které jsme běžně informováni v médiích, se promítá i do oblasti zdravotnictví. Publikované studie a dotazníková šetření v ČR, v Evropě i ve světě potvrzují, že oslovení zdravotníci se ve vysokém procentu setkali s neadekvátními reakcemi, ať už s vulgárními výstupy nebo fyzickým napadáním ze strany pacientů i jim blízkých, jejich doprovodu. Příspěvek si klade za cíl upozornit na důvody vedoucí k násilí při vzájemném kontaktu pacienta se zdravotníky, identifikovat formy a znaky násilných událostí. Projevy návštěvníků zdravotnických zařízení jsou mnohdy nejen za hranicí společenského chování, ale překračují i meze osobnostních práv zdravotníků, stanovené obecně závaznými právními předpisy. Poukazuje na stávající přístup managementu poskytovatelů zdravotních služeb a na možný, dosud nevyužívaný, právní potenciál zaměstnavatelů lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, přičemž právě role zaměstnavatele je k žádoucímu výsledku nezastupitelná. V širších souvislostech předmětné otázky poukazuje prezentace i na ne vždy legální využívání audiovizuálních zařízení pacienty při zdravotní péči jim poskytované a sdělování jejich názorů na konkrétní zdravotníky v internetovém prostoru. Právní pohled je věnován i na postoje médií, opíraje se o platnou judikaturu ČR i závěry Evropského soudu pro lidská práva. V neposlední řadě příspěvek představuje možnosti preventivních organizačních opatření a zdůrazňuje zásadní roli zaměstnavatelů v jejich přijetí a vytváření. Stěžejní je pak pasáž sdělení, která nabízí zákonnou ochranu zdravotníků od prevence až po řešení vzniklých událostí právní cestou, jak občanskoprávní, tak i trestněprávní, nabídne praktická východiska k řešení konfliktních situací. Fenoménu násilí ve zdravotnictví není v ČR věnována žádoucí pozornost. Vzdělávání zdravotníků v oblasti řešení neadekvátních forem jednání ze strany pacientů je i jedním ze způsobů zvyšování profesionality zdravotníků a současně se stává účinným preventivním nástrojem k předcházení a zvládání negativního společenského jevu, kterým bezesporu konflikty mezi pacienty a zdravotnickým personálem a jejich neadekvátní řešení jsou.