Projekt RISING STARS
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2014; 68(4): 357-359
Kategorie:
Diskuzní fórum
Projekt „Rising stars“ byl zařazen do sekce Diskuzní fórum, ve kterém chceme představit mladší osobnosti české a slovenské gastroenterologie a hepatologie. V mezinárodním kontextu pod označením „rising stars“ najdete mladé výzkumníky, obvykle mladší 30 nebo 35 let, kterým se podařilo vymyslet a úspěšně obhájit výzkumný projekt, za který získali mezinárodní ocenění. Jde o perspektivní nastupující generaci odborníků, kteří mají kariéru teprve na začátku a očekává se od nich, že za čas převezmou roli mezinárodních lídrů v oboru. V našem konceptu se však jedná o gastroenterology a hepatology, jejichž věk se pohybuje mezi 30–45 lety a jsou již v našich odborných společnostech v Česku a na Slovensku oceňováni a vysoce respektováni. Jde spíše o defilé jakýchsi „brithing stars“ než o mladé a perspektivní začátečníky. Občas vzniká představa, že naši gastroenterologii nebo hepatologii reprezentují od poloviny 90. let minulého století stále stejné osobnosti a stejná jména a že střední generace stále ještě nedozrála. Jak uvidíme, opak je pravdou. V obou zemích je početná skupina skvělých odborníků středního věku s mezinárodním významem a respektem, a ty chceme našim čtenářům postupně představovat. U každého z nich bude uveden krátký pracovní životopis a odpovědi na čtyři otázky, které redakce časopisu osloveným položila. V každém z následujících čísel časopisu tohoto ročníku bychom chtěli představit slovenské a české „shining-rising stars“.
prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
vedoucí redaktor
MUDr. Karel Dvořák (1980)
Po promoci na 1. LF UK v Praze v roce 2004 nastoupil na IV. interní kliniku VFN, kde pracuje dosud. Setkání a následná blízká spolupráce s doc. Radanem Brůhou zásadně ovlivnily jeho další profesní dráhu směrem k hepatologii. V letech 2008–2009 absolvoval roční stáž na univerzitní klinice ve Frankfurtu nad Mohanem (prof. Zeuzem). O rok později složil atestaci z gastroenterologie a hepatologie.
V současné době se věnuje především problematice NAFLD a neinvazivní diagnostiky jaterní fibrózy. Působí jako odborný asistent na 1. LF UK v Praze, tamtéž rovněž dokončuje postgraduální studium. Je autorem nebo spoluautorem několika knižních kapitol, 15 článků v odborném tisku (z toho pět publikací v časopisech s impakt faktorem) a pravidelně přednáší na konferencích doma i v zahraničí.
1. Co nejvíce oceňujete na naší gastroenterologické/hepatologické odborné společnosti?
Česká hepatologická společnost je podle mého názoru dobře fungující odbornou společností. Pořádá každoročně Májové hepatologické dny v Karlových Varech, které doporučuji navštívit i kolegům gastroenterologům. Program reflektuje aktuální dění na poli hepatologie a v květnu bývá v Karlových Varech krásně. Každé dva roky se koná Prague Hepatology Meeting, což je akce, na které přednášejí evropské a světové špičky. Společnost v roce 2010 vydala moderní učebnici hepatologie, jejíž druhé aktualizované vydání vyjde do konce letošního roku. Dále ČHS aktualizuje guidelines, které jsou k dispozici na webových stránkách ČHS, a Nadační fond ČHS podporuje účast na zahraničních hepatologických akcích.
2. Kde spatřujete největší rezervy v činnosti této společnosti?
Rezervy jsou jistě ve slabém aktivním zapojení běžných členů do chodu společnosti, nízká účast ve volbách či na plenárních schůzích.
Směrem ke gastroenterologické společnosti bych upozornil na potřebu vzniku ucelené aktuální učebnice gastroenterologie, protože poslední takovouto knihou u nás je Mařatkova Gastroenterologie z konce 90. let.
3. Kdybyste byl členem výboru odborné společnosti, jaké změny byste prosazoval?
Prosazoval bych např. zrušení nutnosti publikace odborného článku k atestaci, protože to podle mého názoru nemá praktický význam a zbytečně to komplikuje získání specializované způsobilosti zejména kolegům mimo fakultní pracoviště.
4. Jaký je Váš názor na odbornou úroveň domácí gastroenterologie/hepatologie v mezinárodním srovnání?
Odborná úroveň českých gastroenterologů a hepatologů je podle mého názoru srovnatelná s ostatními evropskými zeměmi. Dobrá je i dostupnost specializované péče, ale ta se bude vzhledem k současnému trendu úsporných opatření pravděpodobně zhoršovat.
Vědecká a publikační aktivita je u nás založena zejména na jednotlivcích, integrace a spolupráce napříč celou republikou se vidí zřídka.
MUDr. Ivana Mikoviny Kajzrlíková (1982)
Narodila se ve Vysokém Mýtě. Po promoci na 1. LF UK v Praze v roce 2007 nastoupila na Interní oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku, kde pracuje dosud. Od roku 2009 je postgraduální studentkou LF MU v Brně. Mezi její hlavní zájmy patří digestivní endoskopie, kolorektální karcinom, výživa a metabolizmus. V letech 2009 a 2011 zvítězila se svou prací na Konferenci mladých lékařů a v roce 2011 na Dnech mladých internistů, 2012 získala National scholar award na UEGW v Amsterdamu. V roce 2013 složila atestaci z gastroenterologie a následně z klinické výživy a intenzivní metabolické péče. Je členkou redakční rady webů kolonoskopie.cz a endoskopiste.cz a je autorkou a spoluautorkou více než 20 publikací. V současné době žije s manželem a dvěma syny ve Frýdlantu nad Ostravicí.
1. Co nejvíce oceňujete na naší gastroenterologické/hepatologické odborné společnosti?
Nejvíce oceňuji organizaci domácích odborných akcí, na kterých se stále častěji můžeme setkat i se špičkovými zahraničními odborníky, a činnost časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Dále bych chtěla vyzdvihnout práci jednotlivých pracovních skupin, zejména endoskopické sekce. Za podpory společnosti jsem též mohla absolvovat některé velmi přínosné akce jako letní školu ASNEMGE, Young investigators´ meeting nebo Evidence based medicine course.
2. Kde spatřujete největší rezervy v činnosti této společnosti?
Ve fungování společnosti postrádám větší akceschopnost. Společnost dle mého názoru nemá příliš vyhovující webovou prezentaci a nedostatečně komunikuje s jednotlivými členy. Dalším problémem je nedostatečné ohodnocení jednotlivých endoskopických výkonů a narušený systém organizace atestací.
3. Kdybyste byla členkou výboru odborné společnosti, jaké změny byste prosazovala?
Z pohledu lékařky relativně nedávno po atestaci vidím, že je třeba optimalizovat požadavky předatestační přípravy, zkrátit délku povinných stáží na akreditovaných pracovištích a spíše tyto stáže udělat co nejvíce přínosné a výtěžné pro školence. Dle mého názoru současná podoba atestací, které se střídají na jednotlivých fakultách, není optimální a nezaručuje jednotnou úroveň požadavků. Dále bych se snažila zlepšit elektronickou komunikaci s jednotlivými členy, např. zasíláním stručných informačních letáků se shrnutím nejnovějších doporučení, terapeutických postupů, dispenzárních intervalů atd., které by si každý lékař mohl vytisknout a mít ve své ambulanci po ruce. Snažila bych se realizovat i pravidelné přehledy a komentáře důležitých vědeckých publikací.
4. Jaký je Váš názor na odbornou úroveň domácí gastroenterologie/hepatologie v mezinárodním srovnání?
Úroveň klinické medicíny je vysoká a srovnatelná se zahraničními pracovišti. Dostupnost endoskopických metod je v porovnání se zahraničím dokonce vyšší, jen je škoda, že si toto čeští pacienti neuvědomují a nedokáží to ocenit. Úroveň výzkumu je bohužel nižší.
MUDr. Magdalena Stefanová, Ph.D. (1977)
Promovala na 1. LF UK v Praze v roce 2002. Atestaci z vnitřního lékařství 1. stupně získala v roce 2005. Nadstavbovou atestaci z gastroenterologie získala v roce 2008. Od roku 2002 do 2012 pracovala na Oddělení gastroenterologie, hepatologie a metabolizmu na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN Praha. V letech 2008–2012 působila jako odborná asistentka v oboru gastroenterologie na 1. LF UK. V listopadu 2012 nastoupila na gastroenterologické pracoviště Nemocnice Na Františku jako vedoucí lékařka. V roce 2014 byla v téže nemocnici jmenována zástupkyní primáře Interního oddělení. V dubnu 2014 dokončila postgraduální vzdělání na FVZ UO v Hradci Králové a obhájila dizertační práci na téma Moderní přídatné endoskopické metody v diagnostice časných nádorových lézí gastroezofageální junkce. Mezi její hlavní obory zájmu patří Barrettův jícen a krvácení do GIT.
1. Co nejvíce oceňujete na naší gastroenterologické/hepatologické odborné společnosti?
Cením si řady špičkových odborníků z oboru, mezi které patří moji učitelé, kolegové i přátelé.
Oceňuji stále se zvyšující kvalitu odborných akcí pořádaných ČGS – národní kongres a vzdělávací dny s kvalitním postgraduálním kurzem a prezentací zajímavých výsledků výzkumu z jednotlivých pracovišť, dále spolupráci se slovenskou gastroenterologickou společností a účast evropských a světových odborníků na těchto akcích.
Rovněž oceňuji vznik a práci endoskopické sekce, jejich web endoskopiste.cz s postupnými překlady guidelines ESGE a průběžným zařazování nových zpráv z gastroenterologického dění. V neposlední řadě oceňuji současnou kvalitu časopisu.
2. Kde spatřujete největší rezervy v činnosti této společnosti?
Především v pasivitě jejích členů a uspěchané době. Výbor společnosti je víceméně dlouhodobě stabilní a neměnný. Je složený ze špičkových odborníků převážně z velkých klinik, nicméně chybí vzájemná komunikace a zpětná vazba mezi ostatními členy, která by mohla v dnešní zrychlené elektronické době probíhat i přes webové stránky společnosti, ty však nejsou zcela aktuální.
Další rezervy spatřuji v nedostatečném ohodnocení endoskopických výkonů pojišťovnami a ne ve zcela šťastném systému vzdělávání, kdy pro lékaře z menších nemocnic je prakticky nemožné absolvovat placené stáže na akreditovaných pracovištích v rozsahu 24 měsíců. Často dochází z provozních důvodů domovského pracoviště ke zkrácení stáže a absolventi stejně nejsou zařazeni do plnohodnotného chodu oddělení a nedostanou se k tolik důležitému tzv. „hands on“ endoskopickému kurzu.
3. Kdybyste byla členkou výboru odborné společnosti, jaké změny byste prosazovala?
V první řadě bych se pokusila o zlepšení vzájemné komunikace mezi členy výboru a členy společnosti jak v ambulantní, tak v nemocniční sféře. Podporovala bych vznik pracovních skupin a multioborových týmů. Samozřejmě bych si přála prosadit změnu v sazebníku ve smyslu zvýšení úhrady za endoskopické výkony, to je asi přání všech gastroenterologů.
Dále bych se pokusila o aktualizaci webových stránek ČGS a o založení různých interaktivních diskuzních fór, kde by jednotliví členové byli informováni o důležitých krocích výboru a rovněž by zde bylo možné konzultovat jednotlivé kazuistiky složitých pacientů mezi sebou.
Samostatnou a velmi komplikovanou otázkou je změna vzdělávání mladých gastroenterologů, podpora výzkumu a kontrola kvality endoskopie.
4. Jaký je Váš názor na odbornou úroveň domácí gastroenterologie/hepatologie v mezinárodním srovnání?
Myslím, že odborná úroveň domácí gastroenterologie a hepatologie v mezinárodním srovnání je velmi dobrá. Potvrzuje to i pravidelná aktivní účast českých gastroenterologů na evropských i světových kongresech. Napříč celou republikou existuje mnoho špičkově vybavených endoskopických center na vynikající odborné úrovni.
Na druhou stranu si myslím, že čeští gastroenterologové stále zaostávají v publikační činnosti vlastních výsledků jak v domácích časopisech, tak hlavně v časopisech s impakt faktorem.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2014 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Účinnosť a bezpečnosť silymarínu u pacientov s chronickými chorobami pečene – multicentrická, prospektívna, otvorená klinická štúdia IMHOTEP
- High-resolution anorektální manometrie – update v diagnostice anorektálních poruch
- Kvíz: Recidivující subileózní stav u mladé pacientky
- Divertikulární choroba