TTM – řízená tělesná teplota v současném pojetí

Ray A, Paulich S, Molan JP. Targeted temperature management after cardiac arrest: where are we now? In: Annual update in intensive care and emergency medicine. Vincent J-L, ed. Heidelberg: Springer, 2019:125–136.

Souborná didakticky pojatá kapitola autorů z akademických pracovišť v Bathu a v Bristolu (UK) na téma zkušeností s preventivními i léčebnými opatřeními – v podstatně fyzikálního rázu – s cílem minimalizovat poškození mozku po ROSC při OHCA, a to s následným pevně daným snížením tělesné teploty (target temperature management – TTM).

Metoda má svou historii se začátky v roce 1950. Později se jí věnovaly četné studie zaměřené na neurologický přínos, na výsledné mentální funkce i na doprovodné nežádoucí účinky v pozástavové intenzivní péči. Postup byl modifikován z původní celotělové cílené a řízené hypotermie v pásmu 33–36 °C, dále s doporučením insuflace velmi chladných medií pod lební spodinu až po dnešní důraz na udržení centrální tělesné teploty na 36 °C s prevencí zcela nežádoucího vzestupu tělesné teploty po ROSC a po expozici mozku ischemicko-reperfuznímu traumatu.

Studie prokázala, že po zavedení TTM se akutní přežití významně zlepšilo. Doporučení bylo zařazeno do časných ALS postupů a promítlo se do dat získaných k roku 2003. Údaje ANZICS ze studie HYPERION prokázaly, že udržovaná teplota 33–36 °C tělesného jádra po ROSC nevede k rozdílným výsledkům, je dostupnější, pohotovější a je doprovázena menším počtem nežádoucích účinků. Od roku 2013 je požadavkem udržet teplotu tělesného jádra na 36 °C a zabránit jejímu vzestupu. Očekávají se výsledky studie TTM-2; ty s největší pravděpodobností zařadí tuto hodnotu do inovovaných metodických doporučení ALS a k opatřením ochrany mozku v rámci pozástavového syndromu.

Připravila doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz