POCT – UZ v diagnostice diafragmatické dysfunkce po torakochirurgických výkonech
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 3-4, s. 116
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Spadaro S, et al. Point of care ultrasound to identify diaphragmatic dysfunction after thoracic surgery. Anesthesiology. 2019;131:266–279.
Plicní komplikace po resekčních torakochirurgických výkonech, a to i videoskopických, jsou stále poměrně časté. Dysfunkce bránice byla italským výzkumným týmem z Ferrary zjištěna již v první pooperační den v důsledku poranění n. phrenicus i při myogenní únavě bránice. Provází i výkony provedené videoskopicky, i když s menší frekvencí atelektatických pooperačních komplikací.
Prospektivní klinická studie srovnala s užitím metody POCT – UZ předoperační výkonnost a funkci a výkonnost bránice a poté dvě hodiny a 24 hodin po výkonu v průběhu prvního pooperačního dne. Porovnala výsledky po tradičních torakochirurgických operacích a po videotorakoskopických resekčních výkonech u celkem 75 pacientů s dysfunkcí bránice se snížením jejích exkurzí pod 10 mm. Plicní komplikace se posuzovaly do sedmého pooperačního dne.
U videotorakoskopických výkonů byl výskyt dysfunkce v 55 % případů, chirurgické výkony byly rovněž zatíženy komplikující dysfunkcí bránice v 55 % případů s p = 0,005.
Diafragmatická dysfunkce v prvním pooperačním dnu byla spojena rovněž s vývojem plicních komplikací s p = 0,001. Atelektázy se vyskytly ve 46 % vs. 13 % s p = 0,040.
Podrobné zpracování včetně statistického zhodnocení a porovnání prokazuje, že metody pooperační dysfunkci bránice zcela nevyloučí. Nicméně významně se sníží vznik atelektáz po videotorakoskopicky provedených resekčních výkonech.
Připravila doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2019 Číslo 3-4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Kapilární návrat – klinické vyšetření přítomnosti cirkulační koherence?
- Základní neuromodulační metody v léčbě chronické bolesti
- Deeskalace antibiotické terapie jako součást strategie péče o kriticky nemocné
- Zajištění obtížných dýchacích cest u dospělých a dětí