Ambulantní kolonoskopie – čas propuštění po výkonu
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 3-4, s. 161
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Edokpolo Lu, et al. Discharge readiness after propofol with or without dexmedetomidine for colonoscopy: a randomized controlled trial. Anesthesiology. 2019;131:279–286.
Ambulantní kolonoskopie – možnost propuštění po podání propofolu, popř. po ovlivnění propofolem v kombinaci s dexemedetomidinem (dále dex) – je zpracována v poměrně malé studii, ale na významné klinické téma.
V USA se ročně provede 15 milionů kolonoskopií a většina z nich je na přání vyšetřovaných provedena ambulantně. Anesteziologický tým z pracovišť v New Yorku se snažil zjistit, zda propofol s rychlým nástupem účinku a s pohotovým probouzením je možno kombinovat s dexem – alfa2 vysoce selektivním agonistou – a podat propofol ve snížené dávce, jež by mohla zkrátit dobu do propuštění bez nežádoucích účinků.
Do dvojitě zaslepené randomizované a kontrolované srovnávací studie bylo zařazeno 50 a 51 pacientů. BIS byl udržován při výkonu na hodnotě 60. Pro schopnost propuštění byl zvolen skórovací systém Modified Post Anesthetic Discharge Scoring System a cílem bylo zjistit, zda je možno propustit vyšetřeného do třiceti minut po výkonu.
Ve skupině 51 pacientů s propofolem a s dexem dosáhlo této časové možnosti 26 pacientů – 51 %. Ve skupině sólo propofolu jí dosáhlo 44 pacientů z 50 vyšetřených – 88 %.
Dávka propofolu byla přitom nižší ve skupině s dexem (140 ug/kg/min) v porovnání se skupinou sólo propofolu s dávkou 180 ug/kg/min; p = 0,011.
Systolický krevní tlak klesl častěji v kombinované skupině oproti výchozímu až o 30 %; po podání pouze propofolu u 21 % vyšetřovaných; p = 0,003.
Ve výskytu bradykardie nebyly rozdíly: 6 % při kombinaci vs. 2 % po sólo propofolu; p = 0,62. Apnoe se nevyskytla v žádné skupině.
Připravila doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2019 Číslo 3-4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Kapilární návrat – klinické vyšetření přítomnosti cirkulační koherence?
- Základní neuromodulační metody v léčbě chronické bolesti
- Deeskalace antibiotické terapie jako součást strategie péče o kriticky nemocné
- Zajištění obtížných dýchacích cest u dospělých a dětí