Virtuální realita v neurorehabilitaci pacientů v intenzivní péči

Turon M, Fernandez-Gonzalo S, Jodar M, Gomá G, et al.

Feasibility and safety of virtual-reality-based early neurocognitive stimulation in critically ill patients.

Ann Intensive Care. 2017;7:81. doi 10.1186/s13613-017-0303-4.

Článek je založen na poznatku, že pacienti v intenzivní péči často trpí nedostatkem mentální neurokognitivní stimulace, a tím druhotnou neurokognitivní dysfunkcí, která je podobná mírné, až střední demenci. Ta může dlouhodobě přetrvávat a u některých pacientů může být i trvalá. Postihuje paměť, mentální výkonnost, pozornost i rychlost uvažování a rozhodování. Velmi nepříznivě ovlivňuje kvalitu života a reintegraci, protože jsou přednostně podporovány především somaticky významné funkce. Rehabilitace tradičního pojetí byla v současné době obohacena o časnou mobilizaci, prevenci deliria a ergoterapii. Nově se cíleně zaměřuje na časnou kognitivní rekondici zejména po cévních mozkových příhodách, po mozkolebečních poraněních, při souběžné demenci a psychiatrických poruchách.

Využívá virtuální realitu u ležících pacientů s GCS > 13 a s RASS kategorie -1 až +1 a sleduje její působení i podle HRV (Heart Rate Variability) – markeru endogenní sympatické a cholinergní akti­vity.

Studie ověřovala vhodné metody u 20 kriticky nemocných dospělých pacientů při vědomí a závislých na umělé plicní ventilaci po dobu > 24 hodin. Multidisciplinární výzkumná skupina v těchto aktivitách ENRIC (Early Neurocognitive Rehabilitation in Intensive Care) se věnovala pa­cientům v každodenních 20minutových expozicích. Ověřovala vhodné metody i obsah virtuální reality pro jednotlivé pacienty a v publikaci jsou výstižně popsány a doporučovány v různém personifikovaném výběru. Podle jednotného protokolu se sledovala HRV, SpO₂, frekvence a pravidelnost dýchání při stimulaci pozornosti a pracovní paměti. Zvolené metody i expozice byly pochopitelné a byly pacienty přijaty; ti si subjektivně „lekce“ s využitím virtuální reality chválili. Nežádoucí účinky nebyly zaznamenány. Studie nemá kontrolní skupinu. Je především podnětnou výzvou pro stereotypní prostředí intenzivní péče, jak kreativně využívat nejnovější technické možnosti pro neurorehabilitaci a mentální rekondici.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com