Nízké dávky kortikosteroidů v kritických stavech – současný metaanalytický pohled
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 5, s. 323
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Briegel J, Bein T, Möhnle P.
Update on low-dose corticosteroids.
Curr Opin Anesthesiol. 2017;30:186–191, doi: 10.1097/ACO.0000000000000442, 32 citací.
Téma se diskutuje již několik let se snahou najít správné indikace, dávky, délku podávání a doložit je nezpochybnitelnými příznivými výsledky. Tématu se věnoval řadou studií od roku 2002 Annane a z významných studií lze uvést v posledních letech např. CORTICUS (Funk 2014).
Příznivý vliv se sníženou mortalitou a zkrácenou morbiditou byl prokázán pro ARDS a CAP, sepsi zejména nitrobřišní po perforaci střeva. V popředí podávaných přípravků se umístil hydrokortizon podle doporučení autorů Surviving Sepsis Campaign v infuzním podání dávek po 200 mg po dobu pěti dnů. Nízké dávky kortikosteroidů se nyní doporučují v septickém šoku u non-respondérů na tekutinovou a vazopresorickou léčbu. V posledních dvou letech se ověřovaly i nové indikace: těžká sepse, ARDS, VAP a popálení, které spojoval velmi intenzivně vyznačený SIRS.
Při popálení, spojeném se septickým šokem, kortikosteroid nejen tlumí excesivní odpověď organismu, ale pravděpodobně zmírňuje i kapilární únik. Příznivě ovlivnil průběh nemocničních pneumonií typu HAP, komplikujících mozkolebeční poranění s odbrzděnou sympatoadrenergní reakcí. RCT studie přinesly konzistentní výsledky, že šok se zkrátí a omezí se potřeba vazopresorické podpory. Příznivé výsledky se projevily téměř ve všech studiích jako nezávislé na aktuální adrenokortikální funkci.
Otázkou dosud zůstává, zda preventivní podávání by bylo účelné a které markery a varovné známky by je indikovaly.
K doporučovanému infuzními hydrokortizonu přistoupily i další prověřované přípravky v aktuálních studiích (Blum – Švýcarsko 2015, Torres – Španělsko 2015, Tagami 2015):
- metylprednizolon v dávce 40 mg denně po dobu sedmi dnů s postupným snižováním dávky do 20. dne,
- prednizon v perorálním dávkování 50 mg denně po dobu 7 dnů.
Další studie stále probíhají se zpřesněním patofyziologického působení, s průkazem cílených indikací, mortality a morbidity.
Připravila
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2017 Číslo 5
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Úspěšné použití methylenové modři u pacienta v refrakterním šoku na veno-arteriální extrakorporální membránové oxygenaci
- Kognitivní poruchy v perioperační a intenzivní péči
- Praktická doporučení pro předoperační lačnění a použití farmak k prevenci aspirace před plánovanými operačními výkony
- Neurotoxicita anestetik a dozrávající dětský mozek