Buprenorfin a abstinenční syndrom novorozenců

Kraft WK, Adeniyi-Jones SC, Chervoneva I, et al.

Buprenorphine for the Treatment of the Neonatal Abstinence Syndrome.

New Engl J Med. 2017; 24:2341–2348. doi: 10.1056/NEJMoa1614835, 18 citací.

Novorozenecký abstinenční syndrom se vyznačuje známkami z odnětí přípravku, na němž je plod a novorozenec závislý, protože mu byl již intrauterinně déledobě exponován. Nejčastěji se projevuje vegetativní nestabilitou, zvýšenou dráždivostí, třesem, průjmy a obtížným příjmem stravy. Pravidelně je nutná při detoxifikaci i farmakoterapie; až v 80 % případů se v USA užívá zklidňující morfin, který  má i své charakteristické nežádoucí účinky – u novorozenců nejčastěji na dýchání.

Na základě úspěšných zkušeností u dospělých byl ve studii BBORN (Blinded Buprenorphine or Neonatal Morphine Solution)  užit místo perorálního morfinu sublinguální buprenorfin v souboru 63 zralých závislých novorozenců. Pokud jeho účinnost na výrazné známky abstinence nepostačovala, byla léčba doplněna malými dávkami fenobarbitalu.

Průměrná (medián) délka nutné léčby byla významně kratší s buprenorfinem – 15 dnů  v porovnání s morfinem v trvání 28 dnů. Zkrátila se i hospitalizace na 21 dnů oproti 38 dnům (p < 0,001). Podpora účinku kombinací s fenobarbitalem byla indikována ve skupině s buprenorfinem jen v 15 % (5/38) a ve 23 % (7/30) u novorozenců s morfinem (p = 0,36). Nežádoucí účinky – hlubší útlum u 13 novorozenců – byly v obou skupinách srovnatelné: 7krát ve skupině s buprenorfinem a 10krát ve skupině s morfinem. Frekvence dýchání byla ve skupině s morfinem lehce nižší – o 4,4 dechy/min, ale nevybočila z náležitých mezí. Úbytek porodní hmotnosti v průběhu detoxifikace  byl nevýznamně menší ve skupině s morfinem.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com