Buprenorfin a abstinenční syndrom novorozenců
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 5, s. 281
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Kraft WK, Adeniyi-Jones SC, Chervoneva I, et al.
Buprenorphine for the Treatment of the Neonatal Abstinence Syndrome.
New Engl J Med. 2017; 24:2341–2348. doi: 10.1056/NEJMoa1614835, 18 citací.
Novorozenecký abstinenční syndrom se vyznačuje známkami z odnětí přípravku, na němž je plod a novorozenec závislý, protože mu byl již intrauterinně déledobě exponován. Nejčastěji se projevuje vegetativní nestabilitou, zvýšenou dráždivostí, třesem, průjmy a obtížným příjmem stravy. Pravidelně je nutná při detoxifikaci i farmakoterapie; až v 80 % případů se v USA užívá zklidňující morfin, který má i své charakteristické nežádoucí účinky – u novorozenců nejčastěji na dýchání.
Na základě úspěšných zkušeností u dospělých byl ve studii BBORN (Blinded Buprenorphine or Neonatal Morphine Solution) užit místo perorálního morfinu sublinguální buprenorfin v souboru 63 zralých závislých novorozenců. Pokud jeho účinnost na výrazné známky abstinence nepostačovala, byla léčba doplněna malými dávkami fenobarbitalu.
Průměrná (medián) délka nutné léčby byla významně kratší s buprenorfinem – 15 dnů v porovnání s morfinem v trvání 28 dnů. Zkrátila se i hospitalizace na 21 dnů oproti 38 dnům (p < 0,001). Podpora účinku kombinací s fenobarbitalem byla indikována ve skupině s buprenorfinem jen v 15 % (5/38) a ve 23 % (7/30) u novorozenců s morfinem (p = 0,36). Nežádoucí účinky – hlubší útlum u 13 novorozenců – byly v obou skupinách srovnatelné: 7krát ve skupině s buprenorfinem a 10krát ve skupině s morfinem. Frekvence dýchání byla ve skupině s morfinem lehce nižší – o 4,4 dechy/min, ale nevybočila z náležitých mezí. Úbytek porodní hmotnosti v průběhu detoxifikace byl nevýznamně menší ve skupině s morfinem.
Připravila
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2017 Číslo 5
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Úspěšné použití methylenové modři u pacienta v refrakterním šoku na veno-arteriální extrakorporální membránové oxygenaci
- Kognitivní poruchy v perioperační a intenzivní péči
- Praktická doporučení pro předoperační lačnění a použití farmak k prevenci aspirace před plánovanými operačními výkony
- Neurotoxicita anestetik a dozrávající dětský mozek